Důchod v roce 2014: Které příjmy budou nejdůležitější

V roce 2014 se bude státní starobní důchod opět počítat nepatrně jinak než v roce 2013, mění se redukční hranice, zápočet v jednotlivých redukčních pásmech a také koeficienty pro přepočet příjmů v jednotlivých letech.

Jak ovlivňují koeficienty osobní vyměřovací základ

Základním vstupním údajem pro výpočet státního důchodu v roce 2014 je průměrná měsíční mzda za roky 1986 až 2013, kdy dřívější příjmy se násobí koeficientem, který je převádí na současnou hodnotu.

• Na osobní vyměřovací základ mají vliv pouze příjmy, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, na to je potřeba pamatovat. Příjmy, ze kterých nebylo odvedeno důchodové pojištění (např. prodej cenných papírů, pronájem nemovitosti, prodej nemovitosti), nemají na výši důchodu vliv.
• Koeficienty pro násobení dřívějších příjmů jsou různě vysoké. Protože docházelo v období let 1986 až 2013 k inflaci, koeficient je nejvyšší v roce 1986 a v každém následujícím roce se snižuje.

Dřívější příjmy ovlivní důchod více

V přiložené Tabulce 2 si vypočítáme osobní vyměřovací základ občana, který v letech 1986 až 2013 dosáhl vždy průměrné mzdy. Průměrná mzda za celý rok 2013 není prozatím známa, proto budeme pracovat s průměrnou mzdou pouze za druhé čtvrtletí. Průměrná mzda za celý rok je vždy vyšší než během roku, neboť na konci roku jsou vypláceny různé odměny a prémie. Proto při hodnocení zápočtu jednotlivých let do výše důchodu nebudeme rok 2013 hodnotit.

• V Tabulce 2 je uveden příklad, kdy pan Novák pobírá po celou produktivního života průměrnou mzdu (průměrná mzda v jednotlivých letech v Česku je uvedena v Tabulce 1).
• Přestože pan Novák pobíral vždy průměrnou mzdu v národním hospodářství, tak v současné hodnotě se příjmy znatelně liší. Průměrná mzda za rok 2009 má hodnotu v současné hodnotě 25 137 Kč měsíčně a průměrná mzda v roce 1995 má současnou hodnotu 26 371 Kč měsíčně. Rozdíl činí tedy 1 234 Kč měsíčně, což představuje cca 5 %. Dosahovaná průměrná mzda v dřívějších letech ovlivní tedy výši důchodu více než průměrná mzda v posledních pěti letech.

Tabulka 1: Vývoj průměrné mzdy v Česku (1994 – 2013)

Poznámka: U roku 2013 počítáme s průměrnou mzdou za druhé čtvrtletí roku 2013

Pramen: ČSÚ (Průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty)

Pratický příklad

Pan Novák od roku 1994 až po rok 2013 dosahoval vždy průměrnou mzdu. O důchod si zažádá v roce 2014. Hodnotit se budou tedy příjmy v letech 1986 až 2013. Ze kterých let průměrná mzda nejvíce zvýší důchod v případě pana Nováka?

Tabulka 2: Průměrná mzda v jednotlivých letech a její současná hodnota

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Nejlépe vychází roky 1994 až 1999, nejhůře roky 2007 až 2012

Na příkladu pana Nováka je vidět, že nejvyšší současnou hodnotu při výpočtu důchodu v roce 2014 má průměrná mzda dosahovaná v letech 1994 až 1999 a nejmenší hodnotu v letech 2007 až 2012.

• V letech 1994 až 1999 mohl mít tedy pan Novák i mírně podprůměrnou mzdu, přesto by tato podprůměrná mzda v těchto letech mohla mít stejnou hodnotu jako průměrná mzda dosahovaná v letech 2007 až 2012.
• V Česku, stejně jako ostatních členských zemích OECD, se zvyšují mzdové rozdíly. Na průměrnou mzdu tak dosáhne v současné době méně občanů, než tomu bylo před dvaceti lety. Z tohoto důvodu jsou příjmy v dřívějších letech opět o něco ve výhodě oproti současným příjmům.