Důchodová reforma aneb Šachy s přidanou hodnotou

V rámci připravované penzijní reformy dojde k několika úpravám, které přinesou zátěž pro státní rozpočet i pro občany. Finanční výdaje chce vláda kompenzovat sjednocením sazeb daně z přidané hodnoty na 20 % s několika málo výjimkami. Z výnosu daně by měly být valorizovány současné důchody, zvýšena sleva na dani na dítě a životní minimum, což by mělo pomoci nejvíce zasaženým sociálním skupinám obyvatel.

Včera o sobě dala vědět další zájmová skupina, které se změny daní dotýkají – podnikatelé. Hospodářské komoře se nelíbí razance ve zvýšení DPH. "Takto radikální zvýšení daňové zátěže není z pohledu DPH nutné," uvedl Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR, a dodal: "Navrhujeme dále o jednotné sazbě DPH diskutovat."

Přitom jsou to podnikatelé, kterým by měla úprava daní podle ministra Jaroslava Drábka pomoci. Kromě zvýšení DPH u mnohých položek má totiž dojít ke snížení některých odvodů podnikatelů – konkrétně má být zrušen příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který se v současnosti pohybuje na úrovni 1,2 % hrubých mezd zaměstnanců, a nadále nemá být povinné zákonné pojištění podnikatelů, jehož výše se odvíjí od rizikovosti převažující činnosti a v průměru dosahuje cca 0,6 % mezd.

Podle Hospodářské komory by na penzijní reformu stačilo sjednocení DPH na úrovni 17 %. "I v tomto případě vláda získá dostatečné finanční prostředky pro krytí důchodové reformy," prohlásil Petr Kužel. Ovšem pochopitelně bez výjimek, které si jeden z koaličních partnerů vymínil. Takto by úprava daní podle Daňové skupiny Hospodářské komory ČR došlo k navýšení výběru z této daně o 39 až 41 mld. Kč – a to prý na důchodovou reformu stačí.

Kolik se vybere zvýšením DPH?

Matematika při zvýšení daně z přidané hodnoty je na první pohled jednoduchá. Vezme se objem zboží zahrnutého v upravované sazbě daně a prostým pronásobením jeho ceny a změny v dani se zjistí dodatečný výnos.

^REKLAMA

Tak jednoduché to ale není… se zvýšením daně může docházet i ke snížení ceny (promítne se ve snížení výběru daně), zároveň vyšší zatížení může motivovat ke snížené spotřebě (opět výběr daně nenaplní očekávání) a mohou vzrůst daňové úniky. A tak se výpočty konečných dopadů na státní rozpočet liší.

Vláda si od zvýšení sazby DPH slibuje dodatečný výběr 58 mld. Kč. Ten chce pouze pro sebe a nechce se o něj dělit s kraji a obcemi, které mají smůlu – a budou postiženy pouze snížením poptávky a tím i výnosu oproti současným daním.

Analytici České spořitelny jsou střízlivější. Očekávají dodatečný příjem státního rozpočtu pouze na úrovni 50 mld. Kč.

Pokud by navíc vláda ustoupila tlaku podnikatelů sdružených v Hospodářské komoře, vybrala by jen 39 až 41 mld. Kč podle propočtů Komory.

^REKLAMA

Co všechno se musí zaplatit aneb Bude na to?

V příštím roce dopad změn v penzijním systému nebude příliš vysoký. "Náběh" nového systému s možností částečného vystoupení z průběžného systému do fondového (opt-out) by měl probíhat postupně – a první lidé by do fondů měly vstoupit v roce 2013. Naopak s vyšším výběrem daní se počítá již od 3. čtvrtletí letošního roku.

Vláda plánuje v prvé řadě uhradit schodek důchodového účtu, který činí 28 mld. Kč. Přibližně tutéž částku bude stát samotná penzijní reforma v následujících letech. Na ostatní výdaje a výpadky příjmů státního rozpočtu (v podobě valorizace důchodů, zvýšení slevy na dani na dítě o 250 Kč měsíčně, zvýšení životního minima a s ním spojených sociálních dávek a zrušení příspěvku zaměstnavatele na státní politiku zaměstnanosti a dalších) vláda počítá zbytek vybraných peněz. Stačí tedy, aby byl správný propočet analytiků České spořitelny, zřejmě bude 8 mld. Kč chybět.

Další hrozbou jsou výsledky průzkumu Hospodářské komory, podle něhož se 72 % respondentů z řad podnikatelů domnívá, že změny v dani z přidané hodnoty negativně ovlivní jejich podnikání. To přitom nemusí znamenat jen nižší zisky kvůli snížení cen, ale může to přinést i existenční problémy některých podnikatelů, s čímž jde ruku v ruce snížení produkce a propouštění. Potvrdil-li by se pesimistický scénář, výnos ze zvýšení DPH by byl ještě nižší.

Penzijní reforma se nezastaví

Vládní koalice se na podobě penzijní reformy shodla a některé kroky již realizuje. Další diskuse o budoucnosti jak penzijního systému, tak daně z přidané hodnoty ji ale bezpochyby čeká. Hospodářské komoře se kupříkladu nelíbí, že změny v DPH s ní vláda nekonzultovala.

"Bohužel k tak významným změnám vláda předem nevedla důkladnou odbornou diskusi a tyto vládní záměry nebyly konzultovány s podnikatelskou sférou," postěžoval si viceprezident a předseda Daňové skupiny Hospodářské komory ČR Jan Wiesner.

Základní parametry penzijní reformy se ale zřejmě již měnit nebudou. Otázkou zůstává budoucí osud daně z přidané hodnoty, jejíž výše již dnes významně ovlivňuje rodinné rozpočty. Vždyť z utraceného čistého příjmu 25 tis. Kč při 20% sazbě daně odpluje do státního rozpočtu dalších 5 tis. Kč. A zaměstnanec s touto čistou mzdou přitom stojí zaměstnavatele 44 818 Kč! A to ještě nepočítáme pojištění zákonných pracovních úrazů…