Občané s nadprůměrnými příjmy odvedou na důchodovém pojištění hodně a státní důchod budou mít velmi nízký. Na tolik důležitou změnu důchodového systému se však zapomíná.
Rovná sazba daně je v Česku zavedena již od roku 1993. Je zavedena u zdravotního a sociálního pojištění, které jsou v podstatě taky „daní“. Na sociálním pojištění odvede každý zaměstnanec 6,5 % ze své hrubé mzdy (zaměstnavatel 25 %) a na zdravotním pojištění 4,5 % (zaměstnavatel 9 %). Samotné důchodové pojištění je zahrnuto do zmíněného sociálního pojištění. Celkové odvody zaměstnance a zaměstnavatele na důchodovém pojištění činí 28 % z hrubé mzdy zaměstnance, zbylá část jde na nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti.
Odvody na pojistném u průměrné mzdy
Za rok 2009 činila průměrná měsíční mzda 23 598 Kč. Občan pobírající průměrnou mzdu tak na důchodovém pojištění odvedl měsíčně 6 608 Kč (zaměstnavatel za něj odvedl 5 074 Kč a zaměstnanec 1 534 Kč). Přestože jsou odvody na důchodovém pojištění vysoké, má důchodový systém problémy.
Zatímco občané mající nadprůměrné příjmy odvedou na důchodovém pojištění během produktivního života nesrovnatelně více než následně čerpají v penzi, tak u občanů s podprůměrnými příjmy je to naopak.
Příklad
Ve zjednodušeném příkladu si vypočítáme, kolik občan pobírající celý život průměrnou mzdu do důchodového systému peněz odvedl a kolik čerpal. Občan pobírající celý život průměrnou mzdu, který odváděl ze svého příjmu 34 let důchodové pojištění, tak na pojistném celkem odvedl 2 696 064 Kč (6 608 Kč ∙ 12 měsíců ∙ 34 let). Tento postup je zjednodušený. Průměrné výdělky v předcházejících letech jsme zjednodušeně převedli na současnou hodnotu. Stejný postup uděláme v případě výpočtu důchodu. Měsíční důchod činí 11 258 Kč (viz výpočet).
Rok |
Roční příjem |
Koeficient |
Přepočtený příjem |
1986 |
35 402 Kč |
7,9988 |
283 176 Kč |
1987 |
36 143 Kč |
7,8349 |
283 176 Kč |
1988 |
36 967 Kč |
7,6602 |
283 176 Kč |
1989 |
37 863 Kč |
7,4790 |
283 176 Kč |
1990 |
39 248 Kč |
7,2150 |
283 176 Kč |
1991 |
45 292 Kč |
6,2522 |
283 176 Kč |
1992 |
55 468 Kč |
5,1052 |
283 176 Kč |
1993 |
69 479 Kč |
4,0757 |
283 176 Kč |
1994 |
82 366 Kč |
3,4380 |
283 176 Kč |
1995 |
97 607 Kč |
2,9012 |
283 176 Kč |
1996 |
115 573 Kč |
2,4502 |
283 176 Kč |
1997 |
127 752 Kč |
2,2166 |
283 176 Kč |
1998 |
139 661 Kč |
2,0276 |
283 176 Kč |
1999 |
151 156 Kč |
1,8734 |
283 176 Kč |
2000 |
161 124 Kč |
1,7575 |
283 176 Kč |
2001 |
174 865 Kč |
1,6194 |
283 176 Kč |
2002 |
187 658 Kč |
1,5090 |
283 176 Kč |
2003 |
200 294 Kč |
1,4138 |
283 176 Kč |
2004 |
213 589 Kč |
1,3258 |
283 176 Kč |
2005 |
224 654 Kč |
1,2605 |
283 176 Kč |
2006 |
239 472 Kč |
1,1825 |
283 176 Kč |
2007 |
257 129 Kč |
1,1013 |
283 176 Kč |
2008 |
278 060 Kč |
1,0184 |
283 176 Kč |
2009 |
283 176 Kč |
1,0000 |
283 176 Kč |
celkem |
x |
x |
6 796 224 Kč |
Osobní vyměřovací základ |
23 582 Kč |
||
Redukovaný osobní vyměřovací základ |
14 425 Kč |
||
Základní výměra důchodu |
2 170 Kč |
||
Procentní výměra za odpracované roky |
63 |
||
Procentní výměra důchodu |
9 088 Kč |
||
Měsíční důchod celkem |
11 258 Kč |
Očekávaná délka života 65letého občana v Česku je 81,6 let. Pokud odešel v našem případě občan do důchodu v 62 letech, tak bude v průměru penzi pobírat 19,6 let. Celkem mu, opět zjednodušeně, bude na penzi vyplaceno 2 647 881 Kč (11 258 Kč ∙ 12 měsíců ∙ 19,6 let).
Proč tedy peníze na důchod nebudou stačit?
Občan pobírající celý život průměrnou mzdu odvede na důchodovém pojištění přibližně stejně, kolik následně na čerpá na důchodovém pojištění. Proč bude důchodový systém v Česku v nerovnováze?
- Uvedené „rovnítko“ platí pouze u občanů, kteří pobírali celý život průměrnou mzdu. U občanů s podprůměrnými příjmu tomu tak není. Průměrnou a vyšší mzdu přitom pobírá pouze přibližně třetina občanů.
- Očekávaná délka dožití 65letých občanů se rok od roku zvyšuje. Např. v Japonsku je to již nyní 86 let. Stejné zvyšování se očekává i v Česku. Důchod tedy budou občané pobírat delší dobu.
- Klesá počet občanů v produktivním věku a zvyšuje se počet důchodců. V průběžném důchodovém systému je to velký problém. Finanční prostředky chybí.
- OSVČ odvedou na důchodovém pojištění méně než zaměstnanci (to je však vykompenzováno jinými nevýhodami (žádná ochrana dle zákoníku práce, většinou žádná nemocenská…) a jinými povinnými platbami (např. silniční daně…)
- Ženy stráví v zaměstnání méně let než ve zvoleném příkladu, proto méně odvedou na důchodovém pojištění. Do náhradních dob pojištění se počítá i doba mateřské dovolené a rodičovské dovolené.
- Zvyšuje se počet občanů, kteří během produktivního života odpracují 25 let a méně. Potřebnou dobu pojištění pro přiznání důchodu splní díky započítání náhradní doby pojištění.
Zvyšovat důchodové pojištění již nelze
Průběžně nastavený systém v Česku tedy nemůže být v budoucnu finančně udržitelný. Je nutné provést důchodovou reformu. Aby nebyl důchodový systém schodkový, bude muset klesat státní penze. Pouze parametrické změny (zvyšování důchodového věku, zvyšování počtu let pojištění…) nestačí.
Zvyšovat důchodové pojištění již také nelze. Již nyní je jedno z nejvyšších z členských zemí Evropské unie (spolu s Itálií a Belgií). Ekonomicky zdravější a déle udržitelný je třípilířový systém, který úspěšně funguje v mnoha vyspělých zemích světa (např. Nizozemí, Švédsku, Švýcarsku, Austrálii, Novém Zélandu, Norsku, Dánsku…). V tomto systému větší část výsledné penze tvoří úspory ve zvoleném penzijního fondu (čím více občan vloží, tím více získá) a z vlastních státem podporovaných úspor.
Ve třípilířovém systému je více zohledněn princip zásluhovosti, který v průběžném systému chybí. Průběžný systém v Česku je velmi rovnostářský.