Útoky měly dalekosáhlé důsledky. Investoři zareagovali panikou, kterou odnesly burzovní indexy propadem. Nejistota se promítla zprostředkovaně do všech oblastí života.
„Negativní ekonomický dopad je především v podobě rychleji rostoucí ceny ropy na světových trzích, obrovské ztráty na příjmech amerických leteckých společností, kolaps cestovního ruchu v Evropě ze strachu cestovat letadlem a neuvěřitelné vysoký a roky rostoucí deficit státního rozpočtu USA, který vytváří prostor pro masivní inflaci, a tím i postupný pád hodnoty dolaru vůči euru v průběhu roku 2002 a 2003, a též pokračující stoupající nezaměstnanost,“ uvádí v hodnocení ekonomických dopadů encyklopedie Wikipedie.
Politický dopad byl mnohem rozsáhlejší. Útok zavdal záminku k potlačování zárodků terorismu všude ve světě bez ohledu na státní hranice suverénních států. Začalo několik vojenských operací zejména v zemích Blízkého východu… nejprve v Afghánistánu a následně v zemích, jejichž hlavním obchodním artiklem je ropa.
S přibývající dobou od dosud největší pojistné události způsobené člověkem, kdy jen v New Yorku byly škody odhadnuty na 40 mld. USD, se svět vrací do starých kolejí. Lidé cestují letadly více než před útoky a ani následné menší teroristické akce neměly větší ekonomický dopad.
Jedním z největších teroristických činů po útocích v USA byl útok v Londýně. Ve čtvrtek 7. července 2005 v ranních hodinách teroristé odpálili nálože v londýnském metru a autobusu. Na světových trzích zavládla krátkodobá panika. Útok v samém srdci londýnské City nikdo nečekal. Akcie zejména leteckých společností klesly řádově o 5 % a vyčkávaly, co se bude dít dál. Když se ale odpoledne nic nestalo, poslušně se vrátily na úrovně před útokem.
REKLAMA
***
V posledních dnech a měsících probíhá na světových trzích korekce. Někdo ji vidí jako paralelu dřívějších burzovních krachů, někdo nikoli. Za několik posledních let klesla riziková prémie a stoupla důvěra v rozvíjející se trhy všeho ražení. Investiční a fundamentální potenciál bezesporu mají.
Růst rozvíjejících se trhů ovšem leží na křehké důvěře ve stabilitu těchto zemí. Tu mohou rozbít nejen případné teroristické útoky či politická nestabilita, která je nejvýraznějším rizikovým faktorem.
Jako „protipól“ západně orientované vojenské organizace NATO se profiluje Šanghajská organizace spolupráce (SCO) pod vedením Ruska a Číny. Dalšími členy organizace jsou Uzbekistán, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán a další asijské země (např. Irák) mají ambice se k organizaci připojit…
