Náladu evropských spotřebitelů ve druhém čtvrtletí tohoto roku určovala hlavně řecká krize a v důsledku toho v řadě zemí ekonomická očekávání stagnovala, nebo poklesla. Během prvních dvou červnových týdnů, kdy probíhalo dotazování, vrcholila jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli. Dočasné vyvrcholení krize – dočasné selhání jednání, uzavření řeckých bank, celostátní referendum a následné obnovené a zdánlivě úspěšné jednání –toto není v tomto výzkumu reflektované. Předpokládá se, že nálada lidí v Evropě, především v zemích měnové unie, se během léta ještě významně zhorší. To se týká zejména takových zemí jako je Německo, Itálie, Francie a Španělsko, které buďto nesou břímě velké části řeckého dluhu, nebo se rovněž potýkají s těžkou ekonomickou situací.
Vývoj ekonomických očekávání, jakož i ochota nakupovat, se v různých zemích liší. Ve druhém čtvrtletí měly pro jednotlivé země větší význam spíše konkrétní vlivy specifické pro ten který stát nežli možné dopady odchodu Řecka z Evropské měnové unie. Přesto však ukazatel spotřebitelského klimatu evropské osmadvacítky od března celkově stoupnul o jeden bod na 10,8 bodu.
Německo: riziko „Grexitu“ snižuje ekonomická očekávání
Zhoršující se situace v Řecku vyvolala u německých spotřebitelů nejistotu. Mají obavy z negativních dopadů na německé hospodářství a tudíž na ekonomické aktivity. V důsledku toho poklesla v červnu ekonomická očekávání na 24,9 bodu. To je téměř o 12 bodů méně než v březnu. V květnu však tento ukazatel stoupnul na 38,3 bodu, což představuje nejvyšší hodnotu od července loňského roku.
Na rozdíl od toho však příjmová očekávání řeckou krizí ovlivněna nebyla. Za poslední tři měsíce ukazatel opět vzrostl o více než 4 body a v současné době činí 57,1 bodu. Je to nejvyšší hodnota od sjednocení Německa v roce 1990. Hlavními důvody je dobrá situace zaměstnanců, nízká nezaměstnanost a očekávání, že budou dosaženy příznivé dohody o platech a mzdách.
Výzkum ukazuje také podobný vztah spotřebitelů k velkým nákupům. Přestože za druhé čtvrtletí poklesl ukazatel ochoty nakupovat o 6 bodů, dosáhl v červnu 57 bodů a to je hodně vysoká hodnota. Němci i nadále dávají přednost ukládání peněz do bank. Bezpečná situace zaměstnanců a nízké úroky jsou základem pro plánování větších nákupů. Nejistota v souvislosti s Řeckem pravděpodobně tento postoj ještě změní.
REKLAMA
Francouzi jsou znepokojeni očekáváním slabých ekonomických výsledků a řeckou krizí
Nezaměstnanost je ve Francii nadále vysoká, tolik potřebné reformy na trhu práce jsou v nedohlednu a ani ekonomický výhled nenabírá správný kurs. Panuje rovněž nejistota ohledně odchodu Řecka z Evropské měnové unie a ohledně důsledků, jež by to mělo pro Francii. Není tudíž překvapením, že francouzští spotřebitelé se na ekonomický vývoj v příštích několika měsících dívají spíše skepticky. Díky tomu ekonomická očekávání od března poklesla o 5 bodů na úroveň 5,5 bodu.
Ani příjmová očekávání nedokázala udržet mírně vzestupný trend, který byl zaznamenán v prvním čtvrtletí letošního roku. Ukazatel se v březnu dostal na hodnotu –19 bodů a dosáhl tak nejvyšší úrovně od dubna roku 2010. Od té doby však poklesl o 4,7 bodu a v červnu dosáhl –23,7 bodu. V důsledku vysoké nezaměstnanosti, potřeby uskutečnit hluboké reformy na trhu práce a rizik spojených s možným „Grexitem“ francouzští spotřebitelé očekávají další pokles příjmů.
Během posledních tří měsíců se mírně zvýšila pouze ochota nakupovat. Ukazatel stoupnul od března o 4 body a v červnu se s hodnotou 1,8 bodu dostal do kladných čísel. V dubnu dosáhl tento ukazatel 3,5 bodu, což je nejvýše od července 2007.
Spojené království: nehledě na rostoucí ekonomiku jsou spotřebitelé znejistěni
Ve Spojeném království se nálada spotřebitelů za poslední tři měsíce zhoršila. Ekonomická očekávání se snížila z 27,9 bodu v březnu na 19,7 bodu v červnu. Zdá se, že rizika možného odchodu Řecka z Evropské měnové unie sehrála důležitější roli než velmi příznivá ekonomická data země.
Příjmová očekávání vypadala trochu jinak. Přestože i tento ukazatel poklesl na 11,9 bodu, což je skoro o 4 body méně než v březnu, zůstal až na několik výkyvů na stejné úrovni jako po celý minulý rok. V dubnu dosáhl 16,6 bodu a zaznamenal tak nejvyšší úroveň od března 2007.
Ochota nakupovat vzrostla ve Spojeném království ve druhém čtvrtletí téměř o 6 bodů. V červnu dosáhla 14,6 bodu, což je nejvíce od října 2003. Přestože je to hodnota nízká, tento ukazatel vykazuje jasný vzestupný trend.
Italští spotřebitelé zatím neočekávají ekonomický růst
Nehledě na to, že v loňském roce byly provedeny rozsáhlé reformy, ekonomické oživení stále ještě nenastalo. Panují rovněž obavy z toho, jaký dopad by měl na italskou ekonomiku možný odchod Řecka z eurozóny. Italští spotřebitelé tudíž ani teď neočekávají, že se ekonomika během příštích měsíců zotaví z dlouhodobé recese. Tomu odpovídá i propad ekonomických očekávání ve druhém čtvrtletí o 16 bodů na úroveň –20,2 bodu.
Příjmová očekávání se naopak pomalu, ale jistě zvyšují. Ukazatel je zatím stále v záporných hodnotách na úrovni –4,5 bodu a je o něco málo nižší než v březnu. Od loňského podzimu však celkově zaznamenává vzestupný trend.
REKLAMA
To platí rovněž o ochotě italských spotřebitelů nakupovat. Od června 2014 se tento ukazatel zvýšil celkem o více než 17 bodů. V současnosti dosahuje 4,8 bodu a to je nejvíc od srpna 2000. Italští spotřebitelé pomalu začínají vydávat víc peněz za větší nákupy, nežli jsou předměty denní spotřeby.
Španělští spotřebitelé působí dojmem, že na ně řecká krize příliš nedoléhá
Španělští spotřebitelé i nadále očekávají silný ekonomický vzestup. I když ukazatel ekonomických očekávání poklesl v posledním čtvrtletí o 3,6 bodu, zůstává se svými 37,5 bodu na velmi dobré úrovni. V dubnu dosáhl 46,1 bodu, což je nová historicky nejvyšší hodnota. Je to nejvýše od poloviny roku 1986, kdy se tato měření začala provádět. V době, kdy výzkum probíhal, Španělé zjevně nevěřili, že by na pozitivní vývoj jejich ekonomiky mohl mít možný odchod Řecka z eurozóny dlouhodobý dopad.
Příjmová očekávání se rovněž poněkud snížila, a sice o 3,7 bodu. V červnu byla na úrovni 17,5 bodu. Španělští spotřebitelé nadále očekávají, že během příštích několika měsíců dojde k mírnému nárůstu příjmů. Je to díky mírně klesající nezaměstnanosti a rovněž díky začínající prázdninové sezóně, během které si mnozí Španělé najdou alespoň dočasnou práci v cestovním ruchu.
Tyto pozitivní signály však nemají žádný vliv na ochotu nakupovat. Po dlouho trvající a těžké ekonomické krizi několika posledních let španělští spotřebitelé stále ještě nemají peníze na větší nákupy kromě předmětů běžné spotřeby. Tento ukazatel poklesl za poslední tři měsíce o 4,2 bodu a je nyní na úrovni –12,4 bodu. V květnu však dosáhl –3,9 bodu, což představuje nejvyšší hodnotu od května 2011.
Portugalsko zatím neočekává zvýšení příjmů
Ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku ekonomická očekávání Portugalců ve druhém kvartále mírně klesla na 15,2 bodu (-0,6 bodu). Avšak pokud jde o ekonomický vývoj země, nálada portugalských spotřebitelů zůstala celkově pozitivní. I když byl před rokem ukazatel ekonomických očekávání záporný na úrovni –0,5 bodu, od loňského podzimu zůstává stabilní. Portugalci jsou přesvědčeni, že během příštích měsíců budou svědky stálého, i když ne příliš výrazného růstu.
Celkově pozitivní nálada portugalských spotřebitelů ve vztahu k ekonomické situaci se však neodráží na jejich příjmových očekáváních. V březnu byl tento ukazatel na úrovni 4,7 bodu, ale od té doby se snížil o 3,8 bodu a v červnu klesl na 0,9 bodu. Příjmová očekávání byla stále významně vyšší než v předchozím roce (červen 2014: –16,7 bodu), avšak nyní jsou nejnižší od října 2014.
S ohledem na pokračující vysokou nezaměstnanost si mohou portugalští spotřebitelé i nadále dovolit nakupovat jen věci každodenní spotřeby. Po dlouho trvající recesi nemají ani teď peníze na velké nákupy. Ukazatel ochoty nakupovat byl v červnu na úrovni –24 bodů, což bylo jen o maličko více než v březnu (-24,5 bodu).
Nizozemí: dobré hospodářské výsledky působí silněji než krize v Řecku
Díky příznivému ekonomickému vývoji Holanďané předpokládají, že ekonomika poroste i v následujících měsících. Ačkoli v červnu byla ekonomická očekávání na úrovni 24,9 bodu, což je jen o něco málo více než v březnu, hodnota tohoto ukazatele se považuje za velmi dobrou. Zdá se, že v současné době Holanďany příliš nevzrušuje ani pokračující přetahovaná o vývoj v Řecku.
Pozitivní hospodářské výsledky a mírné snížení nezaměstnanosti mají rovněž určitý vliv na příjmová očekávání. Přestože v červnu byl tento ukazatel záporný a činil –6,2 bodu, od té doby lze pozorovat jeho vzestupný trend. Ve srovnání s březnem byl zaznamenán jeho nárůst o 7,4 bodu.
Stejný trend vidíme také u ukazatele ochoty nakupovat, který se v posledních měsících ustálil v oblasti kladných čísel. S 6,8 bodu je stále velmi nízký, ale současně je na nejvyšší úrovni od ledna 2008.
REKLAMA
Belgičané a jejich ekonomické oživení
Spotřebitelé získávají stále větší důvěru v mírné, ale pokračující ekonomické oživení. V důsledku toho se ekonomická očekávání během druhého čtvrtletí zvýšila o 7,3 bodu a dosáhla 18,3 bodu. Ukazatel stále ještě nedosáhl hodnoty předešlého roku (23,4 bodu), ale v posledních měsících vykazuje konzistentní pozitivní vývoj.
Toto pozitivní hodnocení však zatím neovlivnilo příjmová očekávání belgických spotřebitelů. Ačkoli tento ukazatel ve druhém čtvrtletí vzrostl skoro o 5 bodů, stále je ještě záporný a představuje –13,1 bodu. Pro belgické spotřebitele je růst příjmů zatím v nedohlednu.
Přesto však je ukazatel ochoty nakupovat v současné době v kladných číslech na úrovni 8,5 bodu a těsně nad hodnotou zaznamenanou v březnu (+0,5 bodu). Belgičané mají stále ještě hluboko do kapsy, ale přesto se u nich projevuje silnější tendence k větším nákupům než u spotřebitelů v celé řadě jiných evropských zemí.
Řecko: ekonomická a příjmová očekávání výrazně poklesla
Hrozící bankrot Řecka a napjaté diskuse o tom, zda země zůstane v Evropské měnové unii, mají obrovský dopad na ekonomická očekávání řeckých spotřebitelů. I když se tento ukazatel po vítězství Syrizy zvednul od ledna do března o 27,4 bodu a dosáhl hodnoty 14,3 bodu, v červnu se dostal na –9,9 bodu. Ekonomická očekávání se tedy snížila o 24,2 bodu a odpovídají úrovni z loňského roku (červen 2014: –10 bodů).
Nejistota spotřebitelů plynoucí z ekonomické situace v zemi se odráží na jejich příjmových očekáváních. Poté, kdy v prvním čtvrtletí došlo k prudkému nárůstu příjmových očekávání (+29,1 bodu na hodnotu 6,9 bodu), ve světle současné ekonomické situace Řekové nyní neočekávají stabilní mzdy a platy. Příjmová očekávání od ledna neustále klesají a na konci druhého čtvrtletí spadla na –12,6 bodu.
Bez ohledu na negativní náladu spotřebitelů v souvislosti s vývojem mezd a platů, ochota nakupovat vykazuje pozitivní trend. Za poslední tři měsíce tento ukazatel vzrostl o více než 19 bodů a dosáhl hodnoty –17,5 bodu. Rozhodující roli sehrálo to, že spotřebitelé doufali v úspěšná jednání mezi řeckou vládou a věřiteli. Jelikož však tato jednání koncem června zkrachovala a Řecku hrozí státní bankrot, ochota nakupovat v příštích měsících může znovu prudce klesnout.
Rakušané se na ekonomický vývoj dívají pesimisticky
Rakouští spotřebitelé jsou velmi nejistí a tomu odpovídá i jejich nálada. Ekonomická očekávání dosáhla v červnu –19,9 bodu, což je o 3,3 bodu méně než v březnu letošního roku. Před rokem byl ukazatel téměř o 15 bodů vyšší. Tento trend odráží ekonomickou stagnaci země. Nehledě na mírné zvýšení nezaměstnanosti se příjmová očekávání ve druhém čtvrtletí zvýšila o 9 bodů na hodnotu 17,7 bodu. Během loňského roku se tento ukazatel celkově zlepšil zhruba o 13 bodů, avšak zaznamenal velké výkyvy. S 30,2 bodu dosáhl nejvyšší úrovně v listopadu a nejníže klesl v září, kdy byl na hodnotě 1,5 bodu.
Slabým ekonomickým výsledkům a negativnímu ekonomickému výhledu odpovídá i významný pokles ochoty rakouských spotřebitelů nakupovat – za poslední tři měsíce tento ukazatel klesl o 19,7 bodu na 4,8 bodu. Je to nejnižší hodnota od října loňského roku.
Polsko: nehledě na nejlepší ekonomická data se spotřebitelská nálada poněkud zhoršila
Polská ekonomika patří v současné době k nejrychleji rostoucím ekonomikám v Evropě, neboť v porovnání s loňským rokem roste o více než 3 procenta. Ekonomická očekávání polských spotřebitelů jsou ve srovnání s tím poněkud nižší. Je možné, že řecká krize vyvolala určitou nejistotu i mezi polskými spotřebiteli, přestože země není členem měnové unie. Také je možné, že náladu v Polsku ovlivňuje napětí mezi Ruskem a EU. V červnu byl tento ukazatel na úrovni 19,2 bodu, což je o necelých 5 bodů více než v březnu. V dubnu dosáhl 25,6 bodu, a to je nejvíce od října 2008.
Rovněž příjmová očekávání dosáhla v dubnu po dlouhé době vysoké hodnoty, a sice 26,2 bodu. Je to nejvyšší hodnota tohoto ukazatele od dubna 2010. Nyní je na úrovni 16,4 bodu, a to znamená od března mírný nárůst o 1,5 bodu.
Ve srovnání s březnem se ochota polských spotřebitelů vydávat peníze za větší nákupy zvýšila o 6,6 bodu a dosáhla 9,1 bodu. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v dubnu, kdy byl na úrovni 22,5 bodu. Vyšší byl naposledy v únoru 2011.
Česká republika: zdá se, že řecká krize spotřebitele neznepokojila
Díky příznivému ekonomickému vývoji v České republice vidí spotřebitelé budoucnost pozitivně. Ekonomická očekávání jsou v současnosti na úrovni 31,3 bodu, a to je o 6,6 bodu výše než před třemi měsíci. Nejistota spojená s tím, zda Řecko zůstane v Evropské měnové unii, zatím spotřebitele nejspíš nezasáhla. Může to být i díky tomu, že Česká republika není členem eurozóny. A navíc dobré hospodářské výsledky mají evidentně větší váhu.
To lze vypozorovat rovněž u příjmových očekávání. I když tento ukazatel klesnul ve druhém čtvrtletí o 7,4 bodu, nyní je na mimořádně dobré úrovni 41,4 bodu. Před rokem dosahovala příjmová očekávání pouze 28,3 bodu.
Čeští spotřebitelé však stále neutrácejí za větší nákupy. Ukazatel ochoty nakupovat byl v červnu na úrovni 4,9 bodu, tedy jen lehce nad nulou, což je prvním signálem toho, že spotřebitelé časem projeví zásadní ochotu k větším nákupům.
Slovensko: ochota nakupovat slábne
Přestože je ekonomika Slovenska na vzestupu, slovenští spotřebitelé očekávají v příštích měsících slabší vývoj. Ekonomická očekávání se ve druhém čtvrtletí významně snížila o 15,7 bodu a dosáhla 9,7 bodu. Důvodem může být řecká krize, která v době výzkumu nebyla vyřešena, ale též konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
Příjmová očekávání od března rovněž poklesla, a sice o 7 bodů na hodnotu 19,8 bodu. Tuto hodnotu však lze stále považovat za dobrou. Slováci též očekávají vyšší příjmy. To je možné přičíst především pomalému, ale stabilnímu poklesu nezaměstnanosti.
Tento trend se však zatím neodráží na ochotě nakupovat. Během druhého čtvrtletí se tento ukazatel propadl o více než 19 bodů. V červnu dosáhl pouhých –5,4 bodu. To je nejnižší hodnota od července 2013. Slovenští spotřebitelé si své peníze hlídají a nakupují jen to, co potřebují k běžnému životu.
Nehledě na příznivá ekonomická data Bulhaři nevěří, že ekonomický vzestup bude pokračovat
V minulém roce bulharská ekonomika významně rostla. Přesto však spotřebitelé zjevně neočekávají, že tento pozitivní trend vydrží. Ekonomická očekávání se ve druhém čtvrtletí zlepšila jen o 1,5 bodu a dosáhla hodnoty 12,9 bodu. Toto opatrné hodnocení, jež nebere v úvahu dobré hospodářské výsledky, může být důsledkem nevyřešené rusko-ukrajinské krize.
Podobně hodnotí bulharští spotřebitelé i situaci s příjmy. Přestože tento ukazatel ve druhém čtvrtletí opět poněkud vzrostl (+8,3 bodu), pořád se pohybuje v záporných číslech a činí –6,6 bodu. Bulharsko tudíž v příštích měsících neočekává zvýšení mezd a platů.
Na velké nákupy, jež jdou za rámec každodenní spotřeby, vydává peníze jen velmi málo bulharských spotřebitelů. Ukazatel ochoty nakupovat dosáhl v červnu 10,5 bodu, což bylo o 1,6 bodu více než v březnu.
Ekonomická euforie v Rumunsku mírně stagnuje
Rumunští spotřebitelé i nadále očekávají pozitivní ekonomický růst. I když se ve druhém čtvrtletí ekonomická očekávání snížila o 1,1 bodu na současných 21,3 bodu, ve srovnání s červnem 2014 došlo k významnému nárůstu o téměř 32 body.
V souladu s příznivými ekonomickými podmínkami Rumuni i nadále očekávají, že dojde k mírnému zvýšení mezd a platů. V červnu tento ukazatel dosáhl 18,5 bodu.
Životní úroveň v zemích východní Evropy je však stále velmi nízká. Příjmy obyvatel stačí jen na pokrytí základních životních potřeb. Nepřekvapuje tudíž, že ukazatel ochoty utrácet se stále pohybuje v záporných hodnotách a dosahuje –11,5 bodu, přestože ve druhém čtvrtletí stoupnul o 4,7 bodu. Pro většinu Rumunů je i nadále prakticky nemožné vydávat peníze za nějaké větší nákupy.
Zdroj : Tisková zpráva GfK
