V obecné rovině pravděpodobně stále nespokojenost řady evropských občanů s managementem euro-krize. Antievropské strany nejvíce zabodovaly a zvítězily ve Francii, Británii, Řecku a v Dánsku. Existuje poměrně vysoká pravděpodobnost, že budou poprvé (pravděpodobně v čele s francouzskou Národní frontou) schopné sestavit vlastní poslanecký klub, což by výrazně zesílilo jejich hlas. Strany hlavního proudu – lidovci a socialisté – budou pravděpodobně nuceni více spolupracovat a v řadě otázek táhnout za jeden provaz. Slovo antievropských stran bude mít největší váhu v takových otázkách, kde mezi tradičními stranami existují největší rozpory. Může se jednat například o připravovanou transatlantickou obchodní dohodu s USA. Bezprostřední dopad euro-voleb ale zůstane minimální. Eurodolar i evropské dluhopisové trhy vyčkávají na červnové zasedání ECB. Rozvíjející se trhy včetně střední a východní Evropy zase vice zajímají v tuto chvíli zprávy z Ukrajiny.
Na Ukrajině poněkud překvapivě vyhrál již v prvním kole prezidentských voleb pro-evropsky orientovaný čokoládový magnát Petro Poroshenko. I když v řadě volebních okrsků separatisté znemožnili voličům účast, důležité je, že v tuto chvíli proti výsledku voleb neprotestuje Rusko. Prezident Vladimir Putin již v pátek slíbil, že bude respektovat jakéhokoliv vítěze ukrajinských voleb. To by mohly rozvíjející se trhy ocenit pozitivně a celkově tak může být klima příznivé i vůči střední Evropě. Největší šance na další zisky má teoreticky polský zlotý. V Maďarsku i v Česku mohou pokusům měn o zisky bránit svojí politikou domácí centrální banky.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery