V celkovém hodnocení ekonomiky zůstává americká centrální banka pozitivně naladěna, avšak nelze si v posledním zápise nevšimnout zdůrazňování pomalého růstu mezd a samozřejmě i nízké inflace. Ta by se podle projekce Fedu měla vrátit k dvouprocentnímu cíli až po roce 2017, nicméně proti-inflační rizika přicházející ze zahraničí – jak zaznělo v diskusi v rámci jednání – narůstají.Ostatně růst sazeb příliš nepodpořila ani včera zveřejněná jádrová inflace, která zaostala – byť pouze o jednu desetinu – za tržním očekáváním. Po rychlém nárůstu dluhopisových výnosů tak včera následoval jejich rychlý pád, který holubičí Fed ještě urychlil. A svoji „odměnu“ inkasoval po zveřejnění zápisu i dolar, který se po dvou dnech opět vrátil nad úroveň 1,11 EUR/USD.
Kde ale vygenerovat mzdovou inflaci, když tlak na růst nákladů v důsledku zvyšující se konkurence i ve snaze o maximalizaci zisku limituje i prostor pro růst mezd? Snad jedině může Fed doufat, že s dalším poklesem nezaměstnanosti se začne zaměstnanců nedostávat – jak už se místy stává – a mzdy alespoň trochu uvolní stavidla poptávkové inflace. Anebo je tu jiná o něco složitější možnost, a sice přehodnotit tolik oblíbené a kdysi stanovené dvouprocentní inflační cíle, ale o tom se na posledním jednání Fedu řeč nevedla.
Zdroj : Petr Dufek; Analytik ČSOB