15. 04. 2013
Fiskální pravidla v zemích střední a východní Evropy – rozpočtově politický masochismus nebo nezbytná sanace?
Podle dnes zveřejněné studie Erste Group „Fiskální pravidla v zemích SVE“ by měly Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko těžit z fiskálních pravidel zahrnutých v reformním balíčku six-pack zavedených na úrovni EU v roce 2011. Stěžejním bodem tohoto balíčku jsou strukturální referenční hodnoty zohledňující konjunkturální vývoj, což zatěžuje růst méně než dříve používané nominální cíle. „Tato nová strukturální kritéria poskytují pětici zemí SVE více prostoru během hospodářského poklesu a snižují tak potenciální negativní vliv úsporných opatření na ekonomiku. V ‚příznivých letech‘ chrání tato pravidla státní finance před nadměrnými výdaji, které byly v minulosti v pětici zemí SVE hlavním důvodem nárůstu fiskálních schodků“, prohlásil Juraj Kotian, šéfanalytik regionu SVE v Erste Group a autor studie.
Země SVE nemusí zvyšovat daně, pokud se zaměří na růstová opatření a udrží růst reálných výdajů pod hranicí 1 %
Země jako Česká republika, Polsko, Slovensko a Rumunsko vykazují vyšší růstový potenciál a nižší stupeň zadlužení než jiné členské státy Evropské unie a mohou si tak dovolit vyšší růst výdajů. „Mnohé země EU budou nuceny zvýšit daně, chtějí-li udržet současnou úroveň výdajů. Země SVE naopak daně zvyšovat nemusí, pokud se zaměří na růstová opatření a udrží růst reálných výdajů pod hranicí 1 %. Navíc tyto země profitují z dostatečně velkého prostoru na odečtení nákladů na reformy ve zdravotnictví, důchodů a trhu práce a z mírnějšího posuzování investičních výdajů. To vše by pro ně mělo být dostatečnou motivací k uplatňování růstové hospodářské politiky zaměřené na růst“, dodává Kotian.
Pětice zemí SVE bude schopna opustit proceduru nadměrného deficitu (EDP) do konce roku 2014, jinak hrozí dočasné zmrazení evropských dotací
Veškeré země střední a východní Evropy (stejně jako 11 dalších členských států eurozóny) nyní podléhá tzv. proceduře nadměrného deficitu Evropské unie (Excessive Deficit Procedure) a k ukončení této procedury musí dosáhnout snížení rozpočtového schodku na maximálně 3 % HDP. Při nesplnění by České republice, Maďarsku, Polsku a Rumunsku mohly hrozit finanční sankce. Kotian vysvětluje: „Hrozba dočasného zmrazení financí z Kohezních fondů EU, které v pětici zemí SVE v roce 2012 představovaly průměrně 0,7 % HDP, je pro ně dostatečně silnou motivací k ukončení procedury nadměrného deficitu (EDP) ještě v tomto roce. Některé z pětice zemí SVE by s poukazem na současnou recesi v eurozóně mohly uplatnit výjimku a zažádat o prodloužení o další rok. Ale všechny země by měly opustit proceduru nadměrného deficitu (EDP) do konce roku 2014.“
Maďarsko může ukončit proceduru nadměrného deficitu EU (EDP) již letos v létě, pokud Evropská komise ve svých jarních prognózách pro roky 2013–14 nezveřejní vyšší očekávaný schodek než 3 % HDP. Vzhledem k výraznému zlepšení fiskálního vývoje v minulém roce spočívá jediné možné riziko v tom, že Evropská komise může prognostikovat na rok 2014 očekávaný schodek rozpočtu vyšší než 3 % HDP, za předpokladu nezměněné politické situace a ukončení platnosti některých dočasných opatření. Ke zmírnění tohoto rizika by Maďarsko mohlo ve druhém čtvrtletí představit konsolidační opatření trvalejšího dosahu.
Česká republika a Rumunsko by na základě údajů pro rok 2013 měly časový plán procedury nadměrného deficitu (EDP) dodržet a formálně tak tuto proceduru opustit v létě 2014. V případě České republiky by však tento časový odhad mohl být velmi těsný, neboť schodek se blíží tříprocentní hranici HDP.
REKLAMA
Pro Slovensko a Polsko bude podmínka EDP snížit příslušný schodek v průběhu letošního roku pod hranici 3 % HDP výzvou. Tyto země mohou sice přijmout dodatečná opatření, avšak příliš ambiciózní konsolidace v období již tak slabého růstu by mohla prohloubit negativní vývoj, což by bolo v přímém rozporu se záměry sixpacku. Polsko a Slovensko ale mohou pro dosažení cílového rozpočtového schodku 3 % HDP v roce 2013 odečíst část přechodných nákladů z důchodové reformy popřípadě uplatnit možnost udělení výjimky, na jejímž základě je za mimořádných okolností – například při propadu konjunktury nebo v případě výjimečných událostí vymykajících se kompetenci příslušného státu – možné prodloužit období platnosti procedury nadměrného deficitu (EDP). V nejhorším případě se tak dá očekávat bezproblémové prodloužení procedury nadměrného deficitu (EDP) o jeden rok.
Místní dluhové brzdy přijaté jednotlivými zeměmi by měli přimět vlády zemí SVE k zodpovědnému přístupu k financím a být doplňkem ke strukturálním kritériím
V okamžiku, kdy pětice zemí střední a východní Evropy dosáhne cílového rozpočtového schodku ve výši maximálně 3 % HDP, musí v souladu s Evropskými standardy obsaženými v six-packu pokračovat v konsolidaci rozpočtu pomocí strukturálních opatření. Po ukončení procedury nadměrného deficitu (EDP) však zemím mimo eurozónu nehrozí v případě nedodržení strukturálních pravidel žádné nebezpečí finančních sankcí, což teoreticky vytváří prostor pro zvolnění konsolidačního úsilí. „Místní dluhové brzdy nejsou sice vždy kompatibilní s novými strukturálními požadavky, pro pětici zemí SVE jsou však po opuštění procedury nadměrného deficitu (EDP) velmi důležitá. Ukládají politikům povinnost skládat účty vůči veřejnosti a posilují vědomí fiskální odpovědnosti možná více než „zvenčí nařízená“ pravidla EU. Pravidla k zamezení růstu dluhů by mohla být vnímána jako doplněk strukturálních kritérií a zčásti nahradit opatření ke snížení zadluženosti obsažená v six-packu a ve fiskálním kompaktu“, uzavřel Kotian. Zatímco země eurozóny jsou s veřejným dluhem vyšším než 60 % HDP nuceny odbourávat své nadměrné zadlužení v souladu s pravidly snižování rozpočtového schodku, zamezují dluhové brzdy v zemích SVE nárůstu zadlužení na více než 60 % HDP.