Zlato si prošlo v uplynulých několika dnech extrémně volatilním obdobím, které by se dalo popsat jako souboj velkých a malých investorů, resp. papírového a fyzického zlata. Již dlouhou dobu je skutečnost taková, že cenu zlata ovlivňují především nástroje obchodované na burzách, jako jsou ETF, futures a opce. Obchod s fyzickým zlatem představuje pouze zlomek trhu s papírovými nástroji, které jsou častěji využívány ke krátkodobým spekulacím a investování do nich často využívají velcí institucionální investoři.
Bude zlato dál padat?
Není proto překvapením, že výrazný propad z přelomu minulého a předminulého týdne jde na vrub právě těmto nástrojům, kdy prolomení důležitého cenového supportu znamenalo realizování velkého množství stop lossů, které odstartovaly velkou lavinu výprodejů. Dalším faktem je skutečnost, že zlato se nachází v sestupné fázi již poměrně dlouhou dobu a vývoj posledních dnů byl jeho vyvrcholením.
Zajímavé je také sledovat změnu rétoriky některých mediálně známých tváří a společností, které se stupňujícím se poklesem a s přibývajícími ztrátovými dny mění svůj názor na zlato. Již nejde o nástroj k ochraně prostředků před inflací a bezpečný přístav, ale o nafouklou bublinu, která nevyhnutelně povede k výrazným propadům. Události před týdnem jim daly zčásti za pravdu, ale investoři nakupující fyzický kov mají jiný názor a i přes skutečnost, že do fyzického kovu investují v mnohem větší míře také drobní investoři.
Zlato vs. LIBOR
Je pravdou, že zainteresování velkých institucionálních investorů v obchodování s papírovými nástroji vyvolává mezi investorskou veřejností nemálo spekulací, například o tom, že cena zlata je manipulována. Nedávno se dokonce spekulovalo o tom, že manipulace s cenou zlata je podobná jako skandál na LIBORu, při němž několik velkých bank manipulovalo s nejpoužívanější úrokovou sazbou na finančních trzích. Vzhledem k velikosti trhu s papírovým zlatem a kapitálové síle velkých investičních společností a bank je možné cokoli. Jestli jsou tyto spekulace podložené fakty, či nikoli, je na posouzení regulačních orgánů, v každém případě je to podle mnohých investorů jeden z důvodů, proč je cena zlata tam, kde je.
Centrální banky
Kromě trhu s papírovými nástroji navázanými na zlato je jedním z rizik, které může vést k dalšímu propadu cen zlata potenciální prodej ze strany centrálních bank. Když se objevila informace o tom, že Kypr chystá prodej části svých zlatých rezerv, cena zlata zaznamenala výrazný propad. Cena zlata sice tuto informaci nakonec vstřebala, zejména když se ukázalo, že kyperská centrální banka, která má poslední slovo v podobných rozhodnutích, o něčem podobném neuvažuje, ale spekulace je na světě a média jí živí. Nedlouho po první zmínce se objevily zprávy, že s podobným krokem mohou přijít také ostatní země, které se topí v problémech, a které mají navíc mnohem větší zlaté rezervy, než malý ostrovní stát. Už méně se mluví o tom, že případné prodeje by se neuskutečňovaly na volném trhu, nebo například to, že centrální banky mají omezené možnost při prodeji svých zlatých rezerv.
REKLAMA
Naháněči slev se činí
I když to se zlatem, resp. růstem jeho ceny v posledních dnech skutečně nahnuté a špatné zprávy mají na cenu mnohem větší dopad, než ty pozitivní, vývoj v posledních dnech na trhu s fyzickým zlatem dokazuje, že tak černé to možná nebude. Výprodej na papírovém trhu totiž zalarmoval investory na trhu s fyzickým zlatem a ti vzali prodejce s fyzickým zlatem útokem. A pád ceny zlata se zastavil.
Mnoho nákupců fyzického zlata, kteří využívají slevy na trhu, je možné vidět zejména v Asii, přesněji v Číně a Indii. Burza v Shanghaji zaznamenala včera rekordní zobchodovaný objem, činící 43 tun zlata. Haywood Cheung, prezident Hong Kong Gold & Silver Exchange Society, v pondělí řekl magazínu Financial Times, že co se týče objemu, podobnou horečku neviděl déle než 20 let. Doplnil, že v zásobách společnosti zůstává pouze několik kilogramových cihel a že starší kolegové, kteří působí v byznysu i 50 let, něco podobného rovněž nezažili. Také v obchodníci v Indii, kde má zlato velmi silnou tradici, zaznamenávají narůstající objemy, zásoby se tenčí a kov se stává nedostupným.
V USA zase se zase investoři vrhli na zlaté mince, a společnost US Mint rovněž hlásí největší prodeje od května 2010. Také čeští obchodníci hlásí vyprodané sklady a prodlužují lhůty dodání.
Určitým varováním pro investory do fyzického zlata, kteří spoléhají na uchování kovů v bance je případ banky ABN Amro, která přednedávnem obeslala své klienty s upozorněním, že fyzické zlato, které si prostřednictvím ní koupili, bohužel není dostupné a klienti tak budou vyrovnáni finančně, podle aktuálního kurzu drahého kovu na burze. S cenou zlata to sice na první pohled souvis mít nemusí, ale důvěru investorů to nahlodat může.
REKLAMA
Velmi oblíbeným argumentem zastánců drahých kovů je samozřejmě nekontrolovatelný tisk nových peněz, kterými centrální banky zaplavují trhy a které v budoucnu mohou znamenat velký problém s inflací. Fiat peníze ztrácejí reálnou hodnotu (pokud vůbec ještě nějakou mají) a drahé kovy vždy byly a stále ještě jsou považovány za nástroj k ochraně před inflací a uchovatelem hodnoty.
Penzijní fondy jako žolík
Zajímavou myšlenku pak přišel David Ziedler, který si v článku na serveru Money Morning zaspekuloval o tom, co by se mohlo stát, kdyby se do nákupů zlata pustily penzijní fondy. Ty totiž v současnosti drží ohromné množství peněz – celosvětově více než 27 bilionů dolarů – které by mohly v budoucnu investovat do zlata. Tradiční nástroje, jako jsou dluhopisy, v současnosti nedosahují zajímavé výnosy a zmiňovaný tisk peněz není pro dlouhodobé investice velkým příslibem, takže zlato by mohlo být pro penzijní fondy zajímavou alternativou. Některé menší americké, ale i japonské penzijní fondy dokonce do zlata v současné době již investují své prostředky. Jak připomněl Itsuo Toshima, který pracoval v tokijské pobočce Světové rady pro zlato (World Gold Council – WGC) po 23 let do roku 2001, a dnes radí japonským penzijním fondům, zlato je standardní aktivum v dobách, kdy inflace představuje více než hrozbu – s velkými důsledky na cenu zlata. „Peníze investované penzijními fondy do zlata jsou v této chvíli pouze „drobky“,“ řekl Toshima agentuře Bloomberg. „Když investují pouze 1 % z celkového množství svých prostředků, cena zlata může explodovat.“
A na kterou stranu se přikláníte vy? Myslíte si, že zlato má nejhorší za sebou, nebo že bude propad jeho ceny pokračovat a jsme pouze na začátku medvědího trhu?
