Guru efekt v praxi: Icahn zastavil růst akcií

Carl Icahn začátkem týdne vyvolal rozruch, když prohlásil, že akcie v nejbližší době čeká propad a že akcie jsou drahé a jejich výdělky jsou prakticky zázrak, který je způsoben nízkými úrokovými sazbami a ne kvalitním vedením. Carl Icahn patří mezi nejúspěšnější investory na světě a s majetkem kolem 20 miliard dolarů patří do třicítky nejbohatších lidí na světě. Je známý jako „bezohledný firemní nájezdník“, jehož cílem je ozdravit špatně vedené společnosti a v případě potřeby je po částech prodat. Mnoho lidí jej pro to nemá moc v lásce, investoři v jeho hedge fondech ale mohou být díky jeho výsledkům spokojeni. V poslední době Icahn vířil investorské vody svými aktivitami kolem společností Apple a Dell, ani v jednom případě se mu však nepodařilo prosadit své návrhy. V každém případě je jeho postavení dostatečně silné na to, aby jeho výroky nenechaly investory klidnými.

Přehnaná reakce

Co je ale nejvíce zarážející, je reakce investorské veřejnosti, která dnes povětšinou nedokáže přijít Icahnovi na jméno. Samozřejmě, nejvíce štvou investory spekulace, že Icahn si takovým způsobem může zajišťovat zisky u svých krátkých pozic, na druhou stranu si musí být vědom on i jeho kritici, že jedno upozornění na nezdravý růst akciových trhů nemůže vyvolat dlouhotrvající paniku na globálních trzích.

Přesto mu jeho kritici (a souhlasí s nimi většina investorů) vyčítají, že jeho výroky zastavily růst akcií, kterým se nepodařilo navázat na dlouhodobé růsty a na delší dobu se usadit na historických rekordech. Všechny tři nejznámější akciové indexy v USA po jeho výrocích sice mírně klesly, ale je jen těžce uvěřitelné, že by jeden známý investor mohl negativně ovlivnit zdravě rostoucí trhy. I když výkony indexů, které zastavily svůj růst těsně před kulatými rekordy, dávají zatím za pravdu, je nesmysl, že by samotný Icahn způsobil na trzích paniku.

Sám Icahn v pondělí večer trochu mírnil reakce na své výroky na trhy, když řekl, že je prakticky nemožné predikovat, co se na trzích v krátkém horizontu bude dít. Mluvil pak také o potřebě zajišťovat se v případě, že je investor znepokojen vývojem na trhu a je potřeba se zajišťovat. I jeho fondy prý kvůli zajištění dosáhly v tomto roce výnos „pouze“ kolem 24 %.

Když George Soros a John Paulson ve velkém prodávali zlato, a když Jim Rogers otevřeně mluví o zlatě jako o aktivu, které nemá budoucnost, nikdo se nepohoršuje. Možná je ten rozdíl dán tím, že drahé kovy jsou dnes spíše v nemilosti investorů, oproti akciím, které miluje každá ovce ve stádu.

^REKLAMA

Nezdravý růst

Problém u akcií je právě ve zmiňovaném zdravém růstu. Rekordní hodnoty na akciových indexech mají na svědomí faktory, jako jsou nekonečné kvantitativní uvolňování a nezdravý optimismus podporovaný rekordními dluhy, které si investoři k investování do akcií berou. Růst akciového trhu pak nekoresponduje s makroekonomickým vývojem, ekonomika na tom stále není nijak pozitivně a tento nesoulad vytváří spíše nejistotu u těch, kteří v nejbližší době očekávají obrat trendu. Chybí pouze startér, který by vyvolal paniku, jež nakonec bude stát za delším medvědím trendem, které se v pravidelných intervalech opakují.

Kdyby byli všichni ti, kteří investují do akcií na dluh, přesvědčeni o tom, že růsty budou určitě pokračovat, nebyli bychom svědky těchto zoufalých výkřiků a trochu přehnané kritiky. Otázky typu „Měl Carl Icahn právo deprimovat trhy?“ nebo tvrzení, že „jde o nejnenáviděnější rally na akciích v historii a Icahn je nasměřoval více směrem dolů“ a podobně skutečně nejsou na místě. Je to jeho věc, co a kdy říká, i když si je určitě vědom, jaký vliv to bude na akciové trhy nakonec mít. Nejvíce v pohodě je pravděpodobně samotný Icahn, protože když měl v úmyslu zastavit další, podle jeho názorů zbytečný, růst akcií, zatím mu to vychází. Ostatní pak mohou pouze spekulovat, jestli bude on tím spouštěčem, který nakonec nastartuje obrat a možný medvědí trend.