Historie koruny: Znehodnocování i vynulování úspor

Historie koruny je doprovázeno skutečností, že úspory obyvatel byly v průběhu času znehodnocovány nebo i jednorázově vynulovány. Co si různé politické režimy nevzaly daněmi, dávkami a různými odvody, si často vzaly skrytě prostřednictvím měnové politiky.

Úřad ČNB na svých webových stránkách vcelku přehledně a uceleně prezentuje historii měnové politiky na území České republiky. Je zřejmé, že politické a hospodářské události, a změny politických režimů, byly doprovázeny změnou nastavení používané měny i realizované měnové politiky. Kupní síla peněz se v průběhu času skokově nebo postupně znehodnocovala.

Obrázek 1: Každý z politických režimů na našem území se snažil nastavit měnu tak, aby dosáhl sledovaných cílů a s ohledem na ně stabilizoval finanční poměry.

Zdroj: http://www.historie.cnb.cz/cs/menova_politika/

Prvorepubliková koruna československá (1919 – 1939)

Na počátku stálo období vzniku a stabilizace samostatné československé měny a období zlaté měny. Že šlo o likvidaci inflačního oběživa rakouských korun, měnovou odluku, kolkování a dosažení krytí zlatem, jsme shrnuli v článku „Byla koruna někdy zlatou měnou?“.

Že údajné období zlaté měny nebylo až tak zlaté, jak by se mohlo z oficiálního pojmenování zdát, že se političtí představitelé snažili o vyřešení problémů uvolněním měnové politiky, jsme rozebrali v článku „Jak se prvorepublikové Československo chtělo vypořádat s dluhy“. Kupní síla úspora obyvatelstva a jejich úspory tehdy byly odčerpány jak daněmi (tzv. dávkami z majetku), tak zmrazením části úspor (tzv. nucenými vklady). Dodejme, že za nucené vklady si drtivá většina našich prarodičů již nikdy nic nekoupila. Našim prarodičům se všechny tyto události bezesporu vtiskly do jejich paměti, tichou vzpomínkou jsou sbírky dnes již kupní sílu nepředstavující bankovky a mince.

^REKLAMA

Obrázek 2: Koruna československá (Kč) byla dělitelná na 100 haléřů, zpočátku obíhaly i haléřové mince, ale ty s postupující inflací přestávaly být v oběhu používány.

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „prvorepubliková koruna československá“

Protektorátní koruna (K), (1939 – 1945)

Numismatické sbírky jsou jedinečným svědectvím o příslušné době. Díky nim se třeba můžeme dozvědět, že v období protektorátu na našem území obíhala protektorátní koruna. Ekvivalent hmotných statků a služeb, které obyvatelstvo protektorátu prodávalo, bylo nuceno prodávat pod taktovkou měnové politiky určené okupační správou. Kupní síla úspora obyvatelstva byla odebrána nejenom oslabením kurzu koruny, ale také odvody a výprodejem pracovních sil i bohatství.

Obrázek 3: Protektorátní koruna (K) byla měnovou jednotkou v době nacistické okupace. Kurz byl nastaven v rámci měnové politiky realizované říšskou vládou a neodpovídal reálné hodnotě.

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „protektorátní koruna“

^REKLAMA

Poválečná koruna československá (Kčs), (1945 – 1953)

Nacisté uskutečňovali měnovou politiku, která byla inflační. Nadměrný tisk peněz bylo nutné nějak řešit, a tak zase jednou nastoupila měnová reforma. Tato se ale nepovedla, jak už jsme podrobněji rozebrali dříve v příspěvku „Předem zpackaná měnová reforma“. Dřívější špatná měnová politika a inflační tisk peněz se vyřešil zablokováním peněz občanů – dřívější úspory se zmrazily jako nucené vklady.

Obrázek 4: Některá platidla z doby po druhé světové válce, státní znak ještě nese tradiční korunu nad hlavou lva, na tisícikoruně byl například vyobrazen Jiří z Poděbrad, doprovodný text na státovkách říkal „padělání státovek se trestá podle zákona“.    

Československá koruna (Kčs) po komunistické měnové reformě, (1953–1993)

Měnová politika v područí centrálního plánování začala další měnovou reformou. Hospodářství pod taktovkou komunistických reformátorů se nedařilo, několik let po válce ještě fungoval přídělový systém. A tak původní koruna nahrazena korunou novou, jak jsme pojednali v článku „Antonín Zápotocký: Naše měna je pevná a měnová reforma nebude“.

Tentokrát byla velká část kupní síly úspor obyvatel mávnutím kouzelného proutku vynulována, a navíc byly vynulovány již dříve zmrazené úspory v podobě nucených vkladů. Lidem nezbývalo než tiše nadávat. Raritou této měnové reformy bylo, že po jejím provedení byly z balónu shazovány zbrusu nové papírové koruny. Bohužel za ně nešlo nic koupit, protože šlo o propagandistický leták šířený vzdušnou cestou z Německa. Byl to padělek koruny, která na první pohled vypadala jako pravá, na líci bylo napsáno „Hladová koruna československá“ a na rubu výzva „ČEŠI A SLOVÁCI! Režim slábne a bojí se Vás (…). Sjednocujte a mobilizujte (…)! Dnes si vymáhejte ústupky, zítra svobodu!“    

Obrázek 5: Nové peníze v rámci měnové reformy v roce 1953 byly vytištěny v Sovětském svazu. Jako politická propaganda odboje vznikla tzv. Hladová koruna – dar Sovětského Svazu, propagandistický leták ve tvaru 1 Kčs.

^REKLAMA

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „hladová koruna“

Socialistické peníze (1953 – 1989)

Československá koruna za socialismu nebyla konvertibilní, a i když byl vydáván kurzovní lístek, korunu nebylo možné za zahraniční měnu směnit. Socialistické bankovky sice nesly nápis „Bankovky jsou kryté zlatem a ostatními aktivy Státní banky československé“, ale stěží mohl občan přijít a nějaký podíl na aktivech nebo kousek zlata požadovat. Lidé měli úspory, ale nebylo moc co koupit. Socialistické podpultové zboží, regály zaplněné nepotřebným zbožím, byla tu nutnost všechno shánět. Podpultová byla automatická pračka, závodní kolo, na auto se čekal pořadník. Kupní síla socialistických peněz byla prostě pochybná a diskutabilní.

Obrázek 6: Socialistické bankovky vypovídají o době, kterou reprezentovaly, státní znak nesoucí pěticípou hvězdu, srpů a kladiv, včetně znázornění odhodlaných dělníků, hutí a továren.

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „socialistické bankovky“

Tuzexové poukázky (1957 – 1989)

Tuzexové poukázky byly peníze, které byly dávány do oběhu výměnou za valuty. Všechny valuty, tedy zahraniční peníze, musely povinně skončit v rukou státu, občan výměnou mohl získat odběrné poukazy podniku zahraničního obchodu Tuzex (tzv. bony). S bony bylo možné nakupovat v síti obchodu s oblečením, elektronikou, vozidly a jiným nedostatkovým zbožím z dovozu. S valutami a bony se ve velkém obchodovalo, do získávání bonů byli zapojeni nejen veksláci, ale i známí známých. Černý trh vytvořil kurzy a stínová ekonomika navzdory plánu kvetla.

Obrázek 7: Odběrní poukazy Tuzex (tzv. bony), které umožňovaly dostat se ke zboží z dovozu nebo k nedostatkovému zboží.

Zdroj: google.cz, výsledek vyhledávání „socialistické bankovky“

Koruna na cestě ke standardu vyspělých zemí (1993 – ?)

Hospodářské problémy centrálně řízeného hospodářství vyvrcholily změnou politického režimu. V rámci tzv. transformace ekonomiky kupní síla úspor občanů utrpěla nemalé ztráty – ty jsou ale vzhledem k dřívější nesměnitelnosti koruny stěží vyčíslitelné. Do imaginární kupní síly úspor se zakousla transformační inflace a provedená devalvace vytvářející kurzový polštář. V únoru 1993 došlo po rozpadu Československa k měnové odluce, československá koruna zanikla. Nástupnická koruna česká (Kč) byla měněna v poměru 1:1.

A co říci závěrem?

Historie měnové politiky na území České republiky je poznamenána celou řadou inflačních příběhů více či méně skrytého znehodnocování kupní síly obyvatelstva. Co si různé politické režimy nevzaly daněmi, dávkami a různými odvody, si často vzaly díky realizované měnové politice. Zda je aktuální boj úřadu ČNB proti deflaci a experimenty v podobě devalvace koruny a cílování inflace dalším z mnoha příběhu znehodnocování kupní síly peněz, ukáže až čas. Co ale jasné je, peníze nepatří pod matraci, peníze je nutné rozumným způsobem utrácet a také investovat.