Kupříkladu během osmnáctého století se tehdejší Británie poučila od Holandska, což mělo za následek její bouřlivý rozvoj a významnou úlohu ve století devatenáctém. Prusko se pak učilo od Británie a Francie, Japonsko zase od Německa, Evropa po druhé světové válce od USA a Čína od Japonska. Třeba v tuzemsku by si hodně lidí přálo mít německý trh práce, švédské penze, švýcarskou energetiku, americkou vědu a kostarické tropické štěstí.
A právě zásluhou inspirací úspěšnějšími a kreativní adaptací jejich přístupů se špičkové technologie šíří po světě, což posiluje globální růst. Dnes, stejně jako v minulosti, se nabízí obrovské příležitosti poučit se z úspěchu jiných. Bohužel to však činí jen málokdo.
Zaměstnanost
O problémech, zejména jižních států Evropy, s nezaměstnaností se napsalo mnohé a ještě se mnohé napíše. Avšak existují, a to i v Evropě, země, které s nezaměstnaností problémy nemají. Jde o státy severní Evropy, vč. Německa či Nizozemí. Jak to seveřané dělají?
Samozřejmostí jsou u nich pružná pracovní doba, učňovské školství navázané na zaměstnavatele, rozsáhlé programy rekvalifikací atd. U nás sice taky máme rozsáhlé programy rekvalifikací, ale ty primárně slouží k úplně jinému účelu než zájemce skutečně rekvalifikovat. Můžeme tedy vidět obrovský rozdíl v tom, co si jednotlivé země představují pod pojmem aktivní politika zaměstnanosti a především ve způsobu jejího provádění.
Vyrovnaný rozpočet není chiméra
Nejenom v Česku se hodně hovoří o celkovém zadlužení země. Politické strany na sebe vzájemně přehazují odpovědnost, kdo za tak vysoký dluh může. Útěchou nám nemůže být ani to, že patříme k nejméně zadluženým zemím Evropy. Není proto divu, že se ozývají hlasy požadující vyrovnaný rozpočet.
REKLAMA
Ostatně i keynesiánská teorie hovoří o tom, že rozpočet může být v deficitu v době poklesu ekonomiky a tento deficit by se měl splácet (tedy rozpočet by měl být přebytkový). Bohužel tuzemští politici nějak za svou vzali jen jednu část z keynesiánského přístupu.
Ale existují i vnímavější státy, respektive politici. Třeba Německo, Švédsko či Švýcarsko i v době chronických rozpočtových krizí hospodaří s takřka vyrovnanými rozpočty. Jmenované státy spoléhají na rozpočtová pravidla vyžadující cyklicky korigovanou vyrovnanost rozpočtu. Důležitým aspektem jejich poměrně dobrého hospodaření je i pojistka proti nezvladatelnému růstu výdajů na sociální dávky, a tou je důchodový věk alespoň 65 let.
Je zdraví zboží?
Ekonomická krize přinesla do tuzemska mimo jiné i problémy s financováním zdravotnictví. Zásluhou poklesu odvodů (procentuálně i v absolutní částce) přitéká do českého zdravotnictví méně finančních prostředků. Pacienti jsou tak nuceni si stále výraznější částky hradit z vlastní kapsy. Zároveň přitom medicína dělá velké pokroky, přináší nové léky a léčebné postupy, které jsou ale drahé. Jak z toho ven?
Co třeba se inspirovat třeba Japonsku, kde se daří držet zdravotnické výdaje pod 12 % HDP (navzdory znatelně stárnoucí populaci) a přitom je možné dosahovat výborných zdravotnických výsledků.
REKLAMA
Energetika, věda a výzkum
Stoupající cena ropy přiměla země citelně změnit svou ekonomickou efektivitu. Zde si můžeme vzít příklad opět ze Švýcarska či Dánska, které patří k energeticky nejvíce efektivním zemím. Pokud jde o uhlíkové emise, tak se nabízí inspirace Francií, zásluhou nízkonákladové jaderné energetiky.
V tuzemsku se snad nenajde politická strana, která by ve svém programu neměla podporu vzdělávání, vědy a výzkumu. Avšak od politických slibů je k realizaci skutečné podpory více než hodně daleko. Za světem, až na výjimky potvrzující pravidlo, v této oblasti výrazně zaostáváme. Přitom se do čela světového žebříčku derou země, které kombinují veřejné a soukromé financování výzkumu a vývoje. Mezi nimi vynikají USA.
Egalité
Tuzemsko patří mezi země s nejmenší nerovností mezi příjmy v Evropě. Sociální rovnost je v české kotlině velmi silně zakořeněna. Každá hrozba rozevření nůžek mobilizuje odbory a další „ochránce“ sociálna.
I když se nás to bezprostředně netýká, není od věci podívat se po světě, jak dokáží snížit sociální nerovnosti. Prim v této oblasti hraje v poslední době Brazílie. Ta výrazně rozšiřuje veřejné školství a cílenými transferovými programy se snaží potírat chudobu a nutno říci, že poměrně s úspěchem. Pomáhají jí k tomu příjmy z výrazného nerostného bohatství.
Mnoho zemí se snaží vytvořit vyváženější společnost, která slučuje hospodářskou prosperitu, sociální soudržnost a environmentální udržitelnost. Jednou z nich je i malé království Bhútán, které se snaží místo ukazatele hrubý domácí produkt prosadit ukazatel hrubého národního štěstí. Mezi země na nejvyšších příčkách spokojenosti se životem jsou skandinávské země (vyjma Švédska), ale třeba i Kostarika.
Inspiraci k poučení se najdeme v mnoha oblastech napříč světem. Jestli se dokážeme poučit a inspirovat z činů úspěšných, záleží jen na nás.
