Hotovost je špinavý zlozvyk

Tři čtvrtiny všech Evropanů, kteří se studie zúčastnili, souhlasí s tím, že by si při používání peněz měli dávat pozor, protože se na nich mohou vyskytovat choroboplodné zárodky. Závěry výzkumu však říkají, že si ruce myjeme spíš po jiných činnostech, jako je např. dotyk se zvířaty (46 %) nebo cestování veřejnou dopravou (36 %).

Prvotní výzkum provedený ve spolupráci společnosti MasterCard a Oxfordské univerzity v roce 2013[2] zjistil, že průměrná evropská bankovka obsahuje až 26 000 potenciálně zdraví škodlivých bakterií. V novém průzkumu v roce 2014 sice respondenti uznávají potenciální zdravotní rizika, která s sebou používání hotovosti nese, ovšem v celé Evropě mají od slov ještě velmi daleko k činům – peníze sice považují za špinavé, ale v podstatě s tím nic nedělají. Tento rozpor mezi přesvědčením, že peníze jsou nečisté, a pravděpodobností, že si lidé po kontaktu s penězi umyjí ruce, je největší v Maďarsku a ve Francii.

Mezi předměty/činnostmi, které Češi považují za nehygienické, se na prvním místě umístilo používání cizího zubního kartáčku (93 %) a používání veřejné toalety (86 %). Na třetím místě (54 %) se jako nehygienická umístila hotovost (viz graf na konci TZ).

Průzkum dále ukazuje, že kdyby si Češi uvědomovali, jak je hotovost špinavá, téměř 80 % z nich by s ní zacházelo opatrně: 39 % by bylo velmi opatrných a 40 % více než nyní. Celých 97 % Čechů by bylo nakloněno aspoň trochu změnit svoje hygienické návyky po použití hotovosti. Většina z nich (55 %) by byla ochotna např. nosit u sebe hygienické kapesníky.

Na rozdíl od jiných trhů, bezkontaktní placení v Čechách je nejoblíbenější volbou jak nahradit hotovost, to si myslí celých 61 % dotazované populace. Navíc, sedm z 10 (70 %) lidí dává přednost použití karty nebo bezkontaktní platbě před placením hotovostí.

^REKLAMA

Psycholožka Donna Dawson k nechuti zbavit se zvyku platit hotovostí poznamenává: „Peníze ve formě hmatatelných bankovek a mincí jsou tím nejočividnějším znakem naší ekonomické síly a osobního úspěchu, a proto si lidé neradi vytvářejí a uchovávají negativní představy spojené s penězi: sice si uvědomujeme, že se na penězích usazují choroboplodné zárodky, ale nemoci si s penězi nespojujeme.“

Je to podobné jako s obavami ze zárodků ve vzduchu, který dýcháme – nevidíme je, a tak nad nimi nemáme žádnou moc. Myšlenka, že můžeme řídit svůj život, je pro člověka velmi silným motivačním faktorem. Pocit kontroly je však často falešný – toho, co nemáme ve své moci, je mnoho, například právě bakterie, které nevidíme. Celých 40 % respondentů uznává, že neovlivní to, kdo s jejich penězi zacházel před nimi. Mnozí z nás se snaží na věci, nad nimiž nemáme kontrolu, nemyslet: 38 % respondentů uvádí, že na to nemyslí nikdy. To, že peníze jsou špinavé, nás sice chvilku trápí, ale tato obava na ‚žebříčku hrozeb‘ rychle klesne na mnohem nižší příčku,“ dodává Donna Dawson. 

Průzkum společnosti MasterCard dále zjistil, že téměř čtyři z deseti (37 %) Evropanů tvrdí, že by byli ochotni udělat ve svém životě alespoň jednu malou změnu směrem k větší čistotnosti, a většina z nich uvádí, že kvůli lepší hygieně by dali přednost kartě či bezkontaktní platbě před hotovostí.

Dr. Jim O’Mahony, docent přírodních věd na Cork Institute of Technology v Irsku, prohlásil: „O souvislosti peněz s hygienou se ví již dlouho. Dokonce existují historické záznamy o tom, že venkované věřili, že peníze mají souvislost s morovou epidemií v Anglii, a dávali mince do koryt naplněných octem, aby se očistily[3]. V posledních letech se uskutečnila řada vědeckých studií, které prokázaly, že se na bankovkách a mincích vyskytují bakterie a další mikroby. Lidé sice většinou uznávají, že manipulace s hotovými penězi obnáší riziko, ovšem v praxi potom základní hygienické návyky spíše nedodržují.

^REKLAMA

Jak ukázaly dřívější studie, evropská bankovka obsahuje v průměru 26 000 bakteriálních kolonií. To je třeba mít na paměti a více myslet na to, že používání hotových peněz lze považovat za potenciálně rizikovou záležitost stejně jako činnosti, jako je například sahání na kliky záchodových dveří, dotýkání se veřejně nabízených potravin a držení se madel na eskalátorech. Neexistují sice žádné závazné mezinárodní pokyny pro používání hotovosti a manipulaci s ní například v průběhu sezónních výskytů chřipky nebo žaludečních viróz, bylo by však vhodné více se zaměřit na hygienu a zejména v těchto obdobích přejít spíše na bezhotovostní transakce.“ 

Chris Kangas, ředitel divize bezkontaktních plateb společnosti MasterCard Europe, dodává: „Tím nejzřejmějším závěrem letošní studie je, že navzdory vědomí nevýhod hotovosti z hlediska hygieny mají Evropané problém zbavit se zlozvyku, který spočívá v jejím utrácení. Bezkontaktní platební metody jsou nejen moderním způsobem plateb, ale přispívají také k eliminaci některých bakterií a choroboplodných zárodků, které se podle našich poznatků přenášejí při manipulaci a placení bankovkami či mincemi.“