I penze se mohou zdaňovat… Často ty ze zahraničí
Ačkoli to zní poměrně absurdně, tak i starobní nebo jiné penze mohou za určitých okolností být předmětem zdanění. Navíc dnes již nejsou výjimkou lidé, kteří část svého života strávili v zahraničí. Z toho důvodu jim může náležet vedle tuzemského starobního důchodu ještě starobní důchod ze zahraničí a zároveň ještě nějaká forma firemní renty. O co jde? Zejména ve starších zemích EU (například Německo, Itálie atd.) se mnoho podniků zavazuje vyplácet bývalým zaměstnancům nějakou formu podnikové renty. Jinými slovy jde o nějaký doživotní pravidelný transfer adresovaný bývalému zaměstnanci.
Přestěhováním se do jiného státu přebíráte na sebe jeho daňové povinnosti
Někteří lidé se díky svojí pracovní mobilitě dostali do situace, kdy pobírají penze ze dvou nebo více zemí. V takovém případě je nutné si uvědomit, že takový důchodce (byť bez jakýchkoli současných příjmů – pobírá pouze penzi) se stává daňovým rezidentem toho státu, ve kterém v penzi žije (kde má stálý byt).
Je nutné si prostudovat smlouvu o zamezení dvojího zdanění mezi konkrétními státy. Tyto smlouvy v úvodu vymezují, jak se určí poplatníkova daňová příslušnost. Následně se v článku 19 a 20 právní norma věnuje zdaňování penzí. Obecně platí, že penze by měla být zdaňována podle legislativy, ve které má poplatník centrum svých životních zájmů (stálý byt). Tudíž takový poplatník přebírá na sebe i daňové povinnosti tohoto státu.
V ČR se zdaňují penze v ročním úhrnu převyšující 36násobek minimální mzdy
Většina našich důchodců ani neví nic o tom, že se penze mohou za určitých okolností zdaňovat. Ano, skutečně tomu tak je. Týká se to ovšem tuzemských i zahraničních penzí přesahujících 36násobek minimální mzdy. Ta činí 8 000 Kč, což při násobku 36 znamená 288 000 Kč v ročním vyjádření. Jestliže příjmy důchodce – daňového rezidenta ČR – ročně tuto metu překračují (bez ohledu na zemi původu), tak by měl důchod zdaňovat. Zkusme si to demonstrovat na příkladu:
Příklad: .
REKLAMA
Důchodce dříve pracující střídavě v Německu a ČR nyní tráví důchod trvale v Praze. V roce 2009 mu plynuly následující penze:
- Starobní důchod z Německa ve výši 1 700 EUR měsíčně
- Starobní důchod z českého důchodového systému ve výši 7 000 Kč měsíčně
Tento důchodce má evidentně finančně dobře zajištěné stáří. Měl by něco zdaňovat? Bezpochyby ano. Lze doporučit, aby úhrnnou roční částku v EUR přepočetl do Kč (například kurzem ČNB k 31. 12. 2009 – 26,465 Kč/EUR).
REKLAMA
Po převedení důchodu v EUR na Kč a přičtení tuzemského starobního důchodu se dostáváme k ročnímu úhrnnému příjmu za rok 2009 z penzí ve výši 623 886 Kč. Od této částky lze s ohledem na výše citované ustanovení paragrafu 4, odst. 1, písmeno h) Zákona o daních z příjmů odečíst 288 000 Kč (36násobek minimální mzdy).
Rozdílových cca 336 tisíc korun by podléhalo zdanění patnáctiprocentní sazbou daně a zdaňovalo by se v daňovém přiznání fyzických osob v kolonce Ostatní příjmy dle paragrafu 10. Od výsledné daně má náš důchodce právo uplatnit slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Po odečtení slevy na poplatníka bude platit daň z příjmů přibližně 25 tisíc korun. Náš důchodce je tudíž povinen podat daňové přiznání a příjem ze starobních penzí zdanit.
Než se někde usadíte na důchod, tak se seznamte s legislativou
Co z toho vyplývá? Pokud přemýšlíte o vysněné zemi na důchod, tak je nanejvýš vhodné se seznámit se smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Může se totiž lehce stát, že zatímco doma vaši penze zdaňovat nebudete muset, tak v cizině třeba i ano. A to by se vám nemuselo líbit.
