Investice přes IŽP? V jediném případě…
Nevýhodnost investice prostřednictvím investičního životního pojištění je nasnadě. Pokud je konkrétní IŽP vhodné na zajištění klientských rizik, je optimální rezervotvornou složku minimalizovat a pojištěním krýt především rizika. Na investice přitom použít investiční produkt, pro většinu klientů optimálně podílové fondy.
Nevýhodnost IŽP pro investice vyplývá v prvé řadě z jejich nákladovosti. Klient neplatí pouze poplatky investiční společnosti za správu investic a za vklad, ale navíc ještě poplatky pojišťovně za inkaso a správu pojistného.
Argumentem pro investice přes rezervotvorná pojištění jsou daňové úlevy. Pokud klient vloží do pojištění s rezervotvornou složkou (tedy nejčastěji investičního a kapitálového pojištění), může si v roce odečíst až 12 tis. Kč od základu daně, čímž aktuálně ušetří 1 800 Kč. Ovšem ze zisku při výplatě daň zaplatí – a to 5 979 Kč[1], což při 3% míře inflace odpovídá 2 463 Kč v současné hodnotě[2].
Nedostatečná pružnost plyne jak ze struktury poplatků, kdy odbytné v prvních dvou až třech letech je zpravidla 0 Kč, tedy klient nemá nárok na nic a pouze předplatil většinu poplatků, tak z možností výběrů, které jsou sice umožněny, ovšem vždy musí značná část peněz v pojišťovně zůstat. Nemluvě o skutečnosti, že zrušení pojistky s čerpanými daňovými úlevami znamená povinnost peníze zpět dodanit.
Navzdory naznačeným nevýhodám existuje jedna opodstatněná výhoda investic prostřednictvím pojištění. Tou je institut osoby obmyšlené – tedy osoby, které připadne pojistné plnění v případě smrti pojištěného, v tomto případě investujícího.
REKLAMA
Výhoda pojištění oproti podílovým fondům v případě smrti investora spočívá v mnohem nižších právních bariérách v přístupu k penězům. Zatímco dědické řízení se může protáhnout na roky, pojistné plnění dostane obmyšlená osoba řádově do 1 měsíce. Zatímco poslední vůli s určením prostředků mohou ostatní dědicové napadnout, o existenci životní pojistky se nemusí ani dozvědět – a i kdyby o ní věděli, nemohou s ní nic dělat. A pokud je obmyšlená osoba zároveň dědicem, nezapočítává se obdržené pojistné do dědického podílu.
IŽP pro investice má díky institutu obmyšlené osoby široké využití. Lze jím např. zabezpečit děti, které by jinak museli čekat na dohodu dědiců či ukončení vleklých soudních sporů s chamtivými pozůstalými. Nebo zabezpečit levobočka, o němž manželka nemá nejmenší tušení. Vhodné je také pro milenku či milence, kteří by v klasickém dědickém řízení byli ve slabší a nezáviděníhodné pozici.
Přestože IŽP může být pro ony specifické případy vhodným řešením, neplatí totéž o běžném pojistném. To by mělo být poradcem hledajícím optimální řešení minimalizováno – a pro větší investice by mělo být využito mimořádné pojistné, které je pro klienta levnější i pružnější. Jenže… pro zprostředkovatele je odměněno nižší, nebo dokonce žádnou provizí.
REKLAMA
[1] Počítáno s investicí 12 tis. Kč na 30 let při zhodnocení 5 % ročně a současnou sazbou daně z příjmů.
[2] Diskontovat na současnou hodnotu nemusíme jen očekávanou mírou inflace. Přeci jen peníze v budoucnosti mají nižší hodnotu než peníze v současnosti, a to nikoli pouze reálnou, ale i subjektivní.