CZK/€ 25.325 -0,20%

CZK/$ 23.280 +0,01%

CZK/£ 30.158 -0,25%

CZK/CHF 26.871 -0,13%

Text: Petr Zámečník

02. 09. 2014

8 komentářů

Investiční životní pojištění: Stát ostrouhá příspěvek zaměstnavatele

 


 

Rozpočtový výbor má na programu dvě verze úpravy podpory životního pojištění v rámci zaměstnaneckých benefitů. První významně osekává použití investičního životního pojištění. Druhá významně sankcionuje předčasné zrušení životního pojištění či výběr peněz z mimořádného pojistného.

Základní verze úpravy zákona o daních z příjmů vychází z vládního návrhu. Podle této novely by zaměstnavatel měl i nadále možnost poskytovat příspěvek zaměstnavatele na rezervotvorná životní pojištění, ovšem s významnou výjimkou: Příspěvek by nesměl jít na investiční složku investičního životního pojištění. Konkrétní změna v zákoně říká:

“[…] je-li součástí pojistného za soukromé životní pojištění, na které poskytuje zaměstnavatel příspěvek, také částka určená k investování s pojišťovnou negarantovaným plněním, týká se osvobození od daně pouze té části příspěvku na pojistné za soukromé životní pojištění, která je určena ke krytí pojistného rizika ve výši ujednané pojistné částky, kterou se pojišťovna zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit […]“

Cílem úpravy je pravděpodobně zamezit „propírání“ peněz prostřednictvím mimořádného pojistného, jak se o tom několikrát zmínili vládní představitelé. Díky tomu může zaměstnavatel svému zaměstnanci odeslat 2 500 Kč měsíčně (30 tis. Kč ročně), aniž by kdokoli z nich zaplatil sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. Zaměstnanec pouze zaplatí přibližně 3 % za uskutečnění mimořádného výběru a peníze může mít po výplatě převedené na účet. Ušetří tak zdravotní a sociální pojištění, zaplatí pouze daň ve výši 15 % z rozdílu mezi vlastním vkladem a výběrem příspěvků zaměstnavatele. Znění novely ale míří mimo a obcházení zákona neřeší.

I v rámci investičního životního pojištění je možnost vkládat prostředky do fondu s garancí pojišťovny, který nese výnos minimálně na úrovni technické úrokové míry. V takovém případě může zaměstnavatel podle navrhovaného znění peníze do fondu vkládat – a zaměstnanec si je může vybírat. Krom toho není pro pojišťovny problém vyvinout přímo kapitálové životní pojištění s možností vkladu mimořádného pojistného.

REKLAMA

Cíl vládního návrhu dle důvodové zprávy je ale jiný. Vláda je vedená Sociální demokracií, která trpí až panickou hrůzou z tržního rizika, jak ukázala i v boji proti 2. pilíři penzijního systému. Pokud by byla schválena navrhovaná novela, museli by zaměstnanci přejít s příspěvkem zaměstnavatele do garantovaných produktů.

„Cílem navrhované změny je doplnit stávající ustanovení tak, aby z daňové podpory byla vyjmuta ta část pojistného za soukromé životní pojištění, na které poskytuje zaměstnavatel příspěvek, která je určená k investování s investičním rizikem pojistníka,“ uvádí důvodová zpráva.

Snaha o vymýcení investic je patrná i v plánované změně uznatelnosti odpočtu od základu daně u investičního životního pojištění: „Od základu daně nelze odečíst tu část poplatníkem zaplaceného pojistného za soukromé životní pojištění, která je určena k investování s pojišťovanou negarantovaným plněním.“

Výnos garantovaných produktů ovšem dlouhodobě nepokrývá ani inflaci, pokud pojišťovna nepřipisuje dostatečně vysoké zhodnocení nad rámec technické úrokové míry, nebo pokud nejsou sjednány v období s vysokou inflací. Pokud by lidé přešli na garantované produkty (a nikoli kvůli obcházení zákona, ale s cílem přilepšení na důchod), jejich dlouhodobý výnos by pravděpodobně inflaci nepřekonal.

REKLAMA

Proč o to může vláda stát? Odpovědí může být tzv. inflační daň. Prostým tiskem peněz a zvýšenou inflací vláda (s pomocí centrální banky) může nejen odmazávat své dluhy, ale také ukrajovat z úspor obyvatel –zejména z úspor, které vynášejí méně než inflace.

Na stole Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny ovšem leží ještě pozměňovací návrh poslance Jana Volného (ANO). Ten je jen obtížně kompatibilní se základní navrhovanou novelou a přinesl by jiné „řešení“ rozpočtového problému úniku daní.

„[…]dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny […]“

Z úpravy Jana Volného vyplývá, že pokud zaměstnanec smlouvu o rezervotvorném životním pojištění vypoví či z ní vybere peníze před 60. rokem života nebo dříve než 60 měsíců od uzavření smlouvy, přestává být příspěvek daňově osvobozen. Zaměstnanec následně bude muset dodanit příspěvky za daný rok a za 10 let předešlých.

Nedodaňoval by tak zaměstnavatel, jak uváděli včerejší Hospodářské noviny, ale zaměstnanec. Ten by měl pouze povinnost zaměstnavatele na ukončení daňového zvýhodnění upozornit.

Loading

Vstoupit do diskuze 8 komentářů


Související články

Jaké zásadní změny přinesly vládní úpravy do penzijního spoření?

Konsolidační balíček účinný od letošního ledna sebou taktéž přinesl pozitivní změny v oblasti odpočtů z daňového základu pro fyzické osoby. Zásadní změna spočívá v rozšíření okruhu produktů spoření na stáří, které jsou způsobilé pro odpočet z daňového základu. Nově lze od základu daně odečíst i příspěvky hrazené poplatníkem v rámci tzv. dlouhodobého […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

16. 10. 2024

Jak si uplatnit dar poskytnutý v souvislosti s povodněmi? Nejasnosti u darů občanům

V nedávné době zasáhly Českou republiku ničivé povodně, což vyvolalo velkou vlnu solidarity. Mnoho jednotlivců i firem se rozhodlo pomoci prostřednictvím darů na obnovu poškozených oblastí. Darování nejen přispívá k obnově po přírodní katastrofě, ale také poskytuje možnost snížit si daňový základ. Jaké jsou podmínky pro uplatnění […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

14. 10. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Josef

    3 září, 2014

    Anketa! Tady někdo o půlnoci chlastal, že jo Petře!

    Odpovědět

  • Karafiat

    3 září, 2014

    Babiš nemá do toho co mluvit. Vždyť on si zaslouží doživotní vězení za všechny jeho činy dohromady.

    Odpovědět

  • Mird

    4 září, 2014

    Vy se vyjadřujte jen v sebeobraně… Místo mozku lejno, že můžeš napsat takovej blábol… Oslavuješ asi tatíčka tunelpapa Klause, co?

    Odpovědět

  • Michal D.

    3 září, 2014

    Že se příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci zasílaný na mimořádný účet obratem vybírá a zaměstnancem spotřebovává, o tom žádná, tady skutečně produkt neplní funkci, kterou plnit měl. Pokud se však podaří v článku uváděné změny prosadit do zákona, tak má firemní byznys v ŽP po žížalkách, sjedná si to minimum lidí a pojišťovny znatelně pocítí dramatický pokles produkce v tomto segmentu. Vypadá to, že dobře už bylo, máme na cestě chystanou novelu zákona 38, k tomu tento zákon o příspěvcích zaměstnavatele, co bude dál ?

    Odpovědět

  • xxx

    4 září, 2014

    A to si nějaký naivka fakt myslel, že zaměstnanec vydrží ve firmě celý život? Nebo že bude platit 6 životek – 1 vlastní a 5 od bývalých zaměstnavatelů? Jakou funkci má potom plnit přispívání zaměstnavatele?

    Odpovědět

  • Franta

    5 září, 2014

    Employee Benefits bylo vždy o životním pojištění (profit pro pojišťovny, odměny pro firmy a provize pro poradce). Pojišťovny jsou rády za každou pojistku, a je jim v podstatě jedno, že lze z ní pojistné vložné formou mimořádného pojistného, vybrat. Prostě došlo k zneužití jednoho produktového parametru životek. Dnes bych rozhodně životku na dožití nesjednával, protože se k penězům prostě nedostanu. Tento stav fakticky přece pojišťovnám vyhovuje, ne? Pokud bych měl příspěvek zaměstnavatele, dal bych ho do penzijka, kde mám starý penzijní plán… po 15 letech vybrat půlku naspořených peněz.

    Odpovědět

  • YXZ

    8 září, 2014

    Tak to mě mrzí, že zrovna Babiš, který jel ve své firmě peleton s jednou pojišťovnou, kdy si v rámci VŘ nechal zaplatit pěkný balík za pojistky.

    Odpovědět

  • Frankie

    9 září, 2014

    Existuje někde informace o tom, co na tom rozpočtovém výboru dojednali???

    Odpovědět