Vláda bude zvažovat speciální zdanění energetického sektoru. Pro celé odvětví je to negativní zpráva. To samozřejmě přináší nervozitu i na kapitálový trh, kde akcie ČEZu dnes propadly o téměř 11 % na 1045 Kč. V médiích zazněly odhady Pirátů hovořící o příspěvku do státního rozpočtu v rozmezí 10 – 20 mld. Kč. Patrně největším přispěvatelem by byl logicky ČEZ. Konkrétní návrhy v tuto chvíli známy nejsou. Pouze víme, že se uvažuje o speciální dani z příjmu ve výši 25 % a měly by být ve hře tři varianty: zdanit pouze výrobu z uhlí nebo produkci z uhlí a jádra, případně pak všechny energetické firmy s obratem nad 0,5 mld. Kč ročně.
Podívejme se na věc optikou ČEZu. V roce 2022 aktuálně očekáváme nárůst EBITDA zisku z loňských 63,2 mld. Kč na 97,7 mld. Kč a zvýšení očištěného čistého zisku z 22,3 mld. Kč na 47,8 mld. Kč. Predikujeme, že na běžné dani z příjmu by ČEZ mohl za rok 2022 odvést kolem 12 mld. Kč. Pokud se vláda rozhodne uvalit mimořádnou 25% daň na celý ČEZ, pak by společnost podle našich odhadů za rok 2022 odvedla státu navíc téměř 15 mld. Kč a její očištěný čistý zisk by klesl na cca 32,9 mld. Kč. S poklesem ziskovosti se nicméně snižuje i dividendový potenciál. Zatímco bez uvalení sektorové daně by stát na dividendách (včetně 15% srážkové daně, kterou inkasuje od minoritních akcionářů a za předpokladu realizace aktuálního výplatního poměru 60 – 80 %, resp. horní hrany tohoto rozpětí) v roce 2023 dle našich odhadů zinkasoval zhruba 28,5 mld. Kč., tak při existenci speciální daně by stát získal 19,6 mld. Kč, tedy o cca 8,9 mld. Kč méně. Čistý pozitivní efekt do státní poklady z potenciálního uvalení mimořádné daně na ČEZ bychom tak v tomto případě odhadovali na zhruba 6 mld. Kč.
To je jedna cesta získání dodatečných peněz do státního rozpočtu, tedy cesta uvalení speciální daňové zátěže. Pak však existuje ještě další varianta. Vzít si více peněz z ČEZu prostřednictvím dividendy. Vzhledem k nízkému zadlužení, vidíme prostor pro opětovnou úpravu dividendového výplatního poměru ke 100 %. V tomto případě by stát v roce 2023 na dividendě z ČEZu získal dle našeho odhadu celkem 35,7 mld. Kč, tedy o cca 7,2 mld. Kč více, než v případě stávajícího 80% poměru. Z této kalkulace nám vychází, že rozumnější, elegantnější, jednodušší cesta, jak získat více finančních prostředků z ČEZu, je prostřednictvím dividend, než-li podstupovat politicky komplikovaný proces zvyšování daní (navíc s nejistým výsledkem pro výnosy státu, když hrozba větší daňové zátěže obecně podněcuje k daňovým optimalizacím apod.)
Další nastíněnou možností je zdanění pouze výroby, a to z uhlí a jádra. Při námi odhadované celkové letošní EBITDA ve výši 97,7 mld. Kč podle našich predikcí připadá na výrobu z jádra a uhlí cca 61,7 mld. Kč. Na základě toho pak odhadujeme příspěvek ČEZu do státního rozpočtu ze sektorové daně kolem 9,4 mld. Kč. Na získaných dividendách by však stát podle našeho názoru v rámci této varianty tratil 5,6 mld. Kč. Čistý efekt do státní pokladny pak činí pouhých 3,8 mld. Kč.
Pakliže by se stát rozhodl speciálně zdanit pouze výrobu z uhlí, pak by to v kontextu celkové bilance státního rozpočtu znamenalo ještě daleko méně významná čísla. Letošní EBITDA zisk ČEZu z výroby z uhlí odhadujeme poblíž 11 mld. Kč. Sektorovou daň bychom v tomto případě očekávali kolem úrovně 1,7 mld. Kč, přičemž stát by tratil na dividendě cca 1 mld. Kč. To pak indikuje marginální čistý pozitivní efekt do státního rozpočtu ve výši 0,7 mld. Kč.
REKLAMA
Shrneme-li… Podíváme-li se na věc optikou čísel ČEZu, pak na základě výše uvedených odhadů, modelových kalkulací jsme toho názoru, že pro stát by bylo, v rámci své snahy získávat dodatečné peníze pro sociální transfery, efektivnější více využívat možnosti dividendové politiky ČEZu.
Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.
