Z textů v novinách nebo na webech to vypadá (zvláště analytici a analytičky vynikají jednoduchostí), že prostě jednou Řecku dojdou peníze, takže Řecko nebude platit věřitelům a pohoda, všichni budou v klidu, vyřešený problém. Čím dříve se to podle nich stane, tím lépe, bude to víc v klidu, protože se alespoň problém „nezvětší“. Tak to je opravdu velká a nekonečná pitomost.
Proč totiž Řecko tak moc stojí o to, aby nezbankrotovalo? Proč kvůli tomu dokonce politici zapomněli na hořící domy v Aténách a na střety demonstrantů s policií a zvedli ruku pro úsporný program? Protože si alespoň někteří lidé dokážou představit, jak by bankrot probíhal.
Především dejme tomu, že Řecko dluží nějakých 350 miliard eur (ono se to pořád mění a vlastně to soustavně narůstá). Představme si, že v této době je asi 200 miliard eur dluhu v rukou „soukromých investorů“. Což je v této souvislosti eufemismus pro přesnější slovo „bank“. Peníze, se kterými pracují banky, jsou peníze především občanů a pak také podniků. Takže těch 200 miliard je půjčka, kterou poskytli (nedobrovolně) střadatelé Řecku. Když je Řecko nevrátí, budou v těch bankách chybět a klienti těch bank nedostanou zpět svoje peníze. Když tito soukromí investoři jednají s Řeckem o odpuštění sedmdesáti procent dluhu, tak to jinými slovy znamená, že daňoví poplatníci především v zemích Evropské unie (včetně České republiky) přicházejí o 140 miliard eur, což je 3,5 bilionu korun. Tyto peníze budou muset sehnat banky k pokrytí ztrát – střadatelé dostanou nižší úrok za vklady, dlužníci zaplatí vyšší úrok za půjčky, státy budou pod tlakem socializace ztrát a bude se po nich chtít, aby banky získaly pomoc z veřejných prostředků a tak dále.
Tvářit se, že když Řecko zbankrotuje, tak si toho obyčejný Čech, Němec nebo Francouz vlastně ani nevšimnou, to je hloupost a ekonomická stupidita. Ten bankrot půjde z jejich kapes.
Což o to, Evropa si s tím asi i nějak poradí (i když velký díl řeckých dluhopisů vlastní španělské banky a ty jsou na tom tragicky i bez této „přátelské pomoci“). Ale jak si s tím bude moci poradit samotné Řecko, když řecké banky drží asi za 45 miliard eur vládních bondů? To je zhruba 32 miliardy eur ztrát (dejme tomu 800 miliard korun), pokud by soukromý sektor odpustil opravdu sedmdesát procent dluhu. Celé řecké bankovnictví se může jít „pást“, po takové ráně přestane existovat.
REKLAMA
A nepouštějme z hlavy, že i tak bude muset Řecko nějakých šedesát miliard eur vrátit, to přitom nepočítáme 150 miliard eur dluhu především u mezinárodních institucí.
Potřeba splátek se Řecku sníží, to ano, jenže nebude nulová. Řecko navíc zatím není schopno stáhnout svůj roční deficit pod devět procent HDP a loni představoval schodek neuvěřitelných 21,6 miliardy eur – takže Řecko si muselo půjčit nových 560 miliard korun, jen k tomu, aby udrželo svoje finance v chodu.
Bankrot by znamenal, že si Řecko nebude moci dojít ani k mezinárodním institucím pro další peníze (z trhů se Řecko stáhlo již dávno). Vzhledem ke schodku to povede k řadě následných dějů:
- zhroutí se finanční systém státu a celý bankovní sektor přestane reálně fungovat, řecké banky se uzavřou během několika málo hodin nebo spíše minut poté, co bude jasné, že Řecko ztratilo podporu MMF a Unie,
- vypukne panika a snaha vybrat si úspory z bank a dalších finančních institucí, ostatně to se stane ještě před tím, než Řecko skutečně zkrachuje a můžeme si být jisti, že se to již dávno děje, naštěstí pro Řecko zatím nikoliv opravdu masově,
- miliony lidí se ocitnou bez prostředků, protože jejich úspory i běžné prostředky zamrznou v uzavřených bankách, podniky se ocitnou bez možnosti využívat svoje cash-flow (pokud nějaké ještě mají), to povede k platební neschopnosti a k vlně defaultů v celé ekonomice,
- během několika dnů se zadrhne vládní systém a státní správa, nebude na výplaty státních zaměstnanců, policistů, vojáků, na výplaty sociálních dávek nebo na jiné účely, vláda nebude mít dostatek peněz na všechny svoje závazky, takže bude platit jenom některé a další bude muset odložit,
- vláda bude nucena přistoupit k opatřením, která se nám zdají nepředstavitelná, půjde o uzavření hranic, zamezení mezinárodních finančních transakcí, pravděpodobně bude horečnatě zavedena vlastní měna (představa, že by země v bankrotu mohla zůstat u eura je naprosto absurdní), veškeré vklady v bankách budou nuceně směněny z eur na tuto novou měnu, pravděpodobně bude dočasně zakázáno vlastnit zahraniční měny a zřejmě bude také nařízen nucený výkup zlata, přinejmenším investičního,
- vzhledem k drastickým sociálním otřesům bude nutné zavést výjimečný stav, v boji proti prudce rostoucí kriminalitě se může hodit i stanné právo,
- nová měna bude nestabilní, bude prudce klesat vůči zahraničním měnám a to jenom posílí inflaci, která bude i tak vysoká, protože nedůvěra v tuto měnu bude značná a to znamená vždy růst ceny zboží. I kdyby se inflace nezvyšovala ze svých vlastních důvodů, postará se o to vláda – ta bude tisknout další vlastní peníze, protože díky inflaci se ji podaří splatit dluh u domácích institucí bez vynaložení velké námahy a na úkor obyvatelstva,
Výsledkem (ale ve vzdálenější budoucnosti, nikoliv v krátké) bude, že řecká ekonomika se stane schopnou konkurence a díky tomu nastartuje svůj růst. Očistný proces bankrotu skončí. Jestli ale bude trvat dva roky, čtyři nebo šest let, to nikdo neumí říci dopředu.
REKLAMA
Tak toto všechno se stane v Řecku ve chvíli, kdy dojde na bankrot. Není divu, že rozumní Řekové, kteří si alespoň rámcově dokážou představit, jak takový bankrot vypadá, dělají všechno, co se dá k tomu, aby ho odvrátili. Ale proti nim stojí blázni, kteří hrají politiku s německou kartou a hovoří o germánské nebo galské okupaci svobodné země, o diktátu a sociálních jistotách, pálí německé vlajky a sní o rudém bolševickém Řecku.
Což nám v Čechách asi něco připomíná. On to není jenom řecký problém a možná od něj není Česká republika tak daleko. Přinejmenším zde máme jistě mnoho nezodpovědných politiků, kteří aby získali přízeň davu, jsou ochotní říkat naprosté nesmysly a ponoukat svoje voliče k revoltám a protestům. A dluh máme také. Jenom zatím ne tak obří.
