Jak investuje problematický filantrop George Soros

Obdivovaný i nenáviděný, žralok ve světě financí a zároveň filantrop, George Soros patří mezi nejstarší a určitě nejúspěšnější investory současné doby. Původem z Maďarska, se židovskými kořeny, narodil se před více než osmdesáti lety (1930) a podle agentury Reuters by již letos v dubnu neměl být mezi živými. Sám se však umírat zatím nechystá, což dokazuje jeho sňatek s o 41 let mladší zdravotní asistentkou, kterou si vzal po pětileté známosti. Mimochodem, předchozí dvě manželství mu vydržely více než 20 let.

Ten, kdo položil britskou libru

Jeho zastánci a obdivovatelé na něm oceňují především jeho schopnost nalézt a využít ziskové investiční příležitosti, díky čemuž se také proslavil. Naposledy vydělal miliardu spekulacemi na pokles japonského jenu, ale nejvíce jej „proslavila“ spekulace na pokles britské libry v roce 1992, díky níž si také přišel na více než miliardu dolarů a stal se „mužem, který položil na lopatky Bank of England.“ Že to vždy nemusí vyjít, dokazuje případ z roku 1997, kdy Sorosovi nevyšla spekulace na pokles některých asijských měn. Mnozí jej obviňovali z toho, že stál za vypuknutím krize v asijských zemích a v Thajsku byl nazván „ekonomickým válečným zločincem“. Svou vinu na krizi však popírá.

Demagog, megaloman, filantrop

Mnozí jeho odpůrci jej považují za namyšleného megalomana a před dvěma lety jej konzervativní magazín Human Events označil za „nejničivějšího levicového demagoga v zemi“. Pravicová média mu jednoduše nemohou odpustit to, že otevřeně podporuje demokraty na čele se současným prezidentem USA Barackem Obamou.

Svými vyhlášeními o tom, že si vždy zakládal na své domýšlivosti a že si připadal jako bůh, svým kritikům nahrává, ale může si to dovolit. Asi nejvíce jej pak vystihuje přání, když chtěl být při předávání čestného titulu z univerzity v Oxfordu popsán jako „finanční, filantropický a filozofický spekulant.“ Nedostatek soudnosti mu odpůrci vyčítají také v souvislosti s jeho posledním manželstvím.

Jeho filantropie může být pouhým omlouváním sebe sama za všechny problémy, které ve finančním světě v minulosti způsobil (i když většina klientů fondu Quantum by asi mluvili jinak), ale skutečnost, že je to výjimečně úspěšný investor s čuchem na výdělečné příležitosti, už mu nikdo nikdy neodpáře.

^REKLAMA

Nepřekonatelný investor

V roce 1952 Soros dostal titul bakaláře z filozofie, přičemž právě vliv filozofa Karla Poppera se odrazil v jeho pozdějším vnímání finančních trhů jako chaotického prostředí. Nakonec se proslavil jako krátkodobý spekulant na trzích s dluhopisy a měnami, který klidně dokázal vsadit všechny peníze, které spravoval, na jednu kartu. Přišel na to, že ceny investičních nástrojů závisí především na lidech, ať už jde o profesionální obchodníky, nebo drobné investory, kteří jsou ovlivňováni emocemi a ne logikou. V principu se nevyhýbal stádu, v němž se podle něj všichni investoři a obchodníci pohybují, ale hledal možnosti, kdy jít mimo proud a vydělat na tom.  

Jednoznačně nejúspěšnějším projektem, který mu vynesl slávu a pověst úspěšného investora, nebyla vydělaná miliarda na pádu britské libry, ale založení společnosti Soros Fund Management, která byla do roku 2010 jednou z nejvýdělečnějších společností zaměřených na správu hedge fondů na světě. Jedním z nejvýdělečnějších fondů společnosti byl známý Quantum fund, který Soros založil společně s Jimem Rogersem. Fond za dobu své existence vydělal investorům průměrně kolem 30 % ročně, přičemž se mu dvakrát podařilo vydělat i více než 100 % za rok.

Na svou riskantní investiční politiku téměř doplatil v roce 2000, kdy ztratil hodně peněz při splasknutí technologické bubliny, což vedlo k  transformaci fondu na méně spekulativní fond s nižším rizikem (při spekulaci na pokles britské libry fond investoval 10 miliard liber, přičemž byl podle Sorose ochoten „vsadit“ až 15 miliard). Že Soros nedokáže vždy správně reagovat na blížící se krize, dokazuje i příklad z roku 2008, kdy jeho společnost špatně odhadla situaci a těsně před krachem nakoupila podíly v Lehman Brothers.  

V současné době tvoří největší část Sorosova portfolia akcie společností ze sektoru spotřebního zboží, komunikačních služeb, energetiky, zdravotnictví a technologie. Největší samostatný podíl ale tvoří ETF na index S&P 500 (SPDR), akcie společnosti Google, JC Penney, nebo Herbalife. Poslední dvě společnosti byly novými přírůstky v jeho portfoliu ve druhém čtvrtletí, přičemž v prvním případě zaznamenal ztrátu 54 % (oproti průměrné nákupní ceně) a ve druhém naopak zisk 49 %. I z toho je vidět, že i úspěšní investoři mohou dělat chybná rozhodnutí, v konečném důsledku to však jejich výsledky nemusí nijak negativně ovlivnit.