Jak lidé nakládají se svými peněžními prostředky
Existuje mnoho možností, kam lze umístit či investovat volné prostředky. Jednotlivé příležitosti se od sebe značně liší, ať už dobou, na kterou se lidé peněz vzdávají za účelem jejich zhodnocení, nebo rizikem, které je s tím spojeno.
Vývoj finančních aktiv domácností je znázorněn v Grafu 1. Do finančních aktiv domácností v systému národních účtů patří: oběživo a depozita, cenné papíry a jiné účasti, finanční deriváty, akcie a ostatní účasti, pojistné technické rezervy (čistý podíl domácností na rezervách životního pojištění a penzijních fondů, předplacené pojistné a rezervy na nevyrovnané pohledávky), ostatní pohledávky.
Graf 1: Finanční aktiva domácností v letech 2001 až 2010 (mld. Kč)
Zdroj: Autorka podle ČSÚ
V posledních deseti letech se odehrály změny ve struktuře finančních aktiv českých domácností, jak ukazuje Graf 2. Do roku 2007 můžeme pozorovat změnu orientace od tradičních forem spoření, kterými jsou termínované a netermínované vklady u bank, k alternativním způsobům.
REKLAMA
Mezi alternativní způsoby nakládání s peněžními prostředky patří podílové fondy, životní pojištění, penzijní připojištění, přímé investice do cenných papírů a hotovost neboli oběživo.
Podílové fondy se těšily oblibě do roku 2007, než se do nich promítla globální finanční krize. Způsobila propady hodnot podílových fondů, které byly vázány na akciové trhy, a ztráty z přímých investic do cenných papírů. Účasti domácností v podílových fondech v roce 2007 tvořily téměř 8 % podíl na finančních aktivech s hodnotou 238 mld. Kč. V následujících letech však klesly a v roce 2010 dosahovaly hodnoty 183 mld. Kč a jejich podíl na celku představoval 5 %.
Ostatní cenné papíry a účasti zaznamenaly trvalý mírný pokles na finančních aktivech domácností, a to z 35 % v roce 2001 na 22 % v roce 2010, kdy dosahovaly částky 803 mld. Kč.
Podíl životního pojištění na celkovém úhrnu finančních aktiv domácností dlouhodobě mírně roste. Zatímco v roce 2001 činil jeho podíl 4,6 %, na konci roku 2010 to bylo již 7 %, v absolutním vyjádření 250 mld. Kč.
Úspory v penzijním připojištění měly podobný průběh, pozvolný růst, což se odráží nejen v počtu připojištěných osob, ale také v průměrné měsíční částce uložených peněz. V posledních deseti letech stouply o 170 mld. Kč a v roce 2010 byl jejich podíl na finančních aktivech domácností 6 % s částkou 216 mld. Kč.
Oběživo držené domácnostmi pomalu rostlo do roku 2008, kdy jeho podíl na celku byl 9 %. Za poslední uplynulé roky klesl na necelých 8 %, absolutní hodnota v roce 2010 byla 285 mld. Kč.
Vklady domácností tvoří téměř 50 % celkových finančních aktiv. Jejich nižší podíl byl zaznamenán v letech 2002 až 2006, konkrétně nejníže v roce 2003, kdy činil 42 % s částkou 980 mld. Kč.
REKLAMA
Graf 2: Struktura finančních aktiv domácností v letech 2001 až 2010 (%)
Zdroj: Autorka podle ČSÚ a vlastních výpočtů
Ke konci roku 2011 překonaly vklady domácností částku 1,7 bilionu korun. Na konci roku 2002 se pohybovaly kolem 0,9 bilionu korun. Za posledních 10 let vzrostly vklady domácností 1,9krát. Tempo růstu těchto vkladů se stabilně zvyšovalo až do roku 2008, kdy dosahovalo 13 %. Tento trend se změnil s příchodem světové hospodářské krize.
Vklady sice stále rostou, ale mnohem pomaleji. V roce 2011 oproti roku 2010 stouply vklady občanů o necelá 4 %. Vklady živnostníků se na celkových vkladech domácností podílejí stále přibližně stejně, zhruba 6 %. Lehký nárůst proběhl pouze v letech 2006 a 2007.
Graf 3: Vklady domácností (mld. Kč)
REKLAMA
Zdroj: Autorka podle ČNB – databáze časových řad ARAD
Vklady obyvatelstva se v základním dělení rozlišují na vklady termínované a netermínované. Na Grafu 4 je znázorněn stabilní růst netermínovaných vkladů, který byl v průměru 15 % ročně. V roce 2001 byla výše netermínovaných vkladů 217 mld. Kč, v roce 2011 dosáhly částky 835 mld. Kč. Netermínované vklady jsou tvořeny zejména penězi, které jsou umístěné na běžných účtech.
Termínované vklady za uplynulou dekádu stouply o necelých 108 mld. Kč. Celkový přírůstek vkladů činil 726 mld. Kč. Termínované vklady se tedy na celkových vkladech podílejí stále menší měrou. Zatímco jejich podíl v roce 2001 byl 75 %, v roce 2011 činil 48 %.
Stále menší oblíbenost termínovaných vkladů pravděpodobně pramení z omezení možnosti manipulovat se svými peněžními prostředky a nárůst úrokových sazeb u spořicích účtů bez výpovědní lhůty. Obzvláště po roce 2009 ubývá lidí, kteří jsou ochotni do dohodnutého termínu na peníze „nesahat“.
Graf 4: Vklady obyvatelstva Kč + cizí měna (mld. Kč)
Zdroj: Autorka podle ČNB – databáze časových řad ARAD
Pro většinu občanů jsou úrokové míry podle sazebníků bank jedním z hlavních kritérií sloužících k rozhodnutí o uložení peněz. Ovšem lidé zapomínají na inflaci a skutečnost, že vývoj reálných sazeb je odlišný.
Například v roce 2003 bylo nízké tempo růstu vkladů (4 %) při nízké úrokové sazbě vkladů (1,3 %), ale inflace dosahovala hodnot ještě nižších (0,1 %). Lidé, kteří uložili peníze do bank v tomto roce, tak na vkladech vydělali. Naopak v roce 2007 a 2008, kdy úrokové sazby depozit mírně vzrostly, stouplo i tempo růstu vkladů obyvatel, ovšem při záporných reálných úrokových sazbách (viz Graf 5).
Graf 5: Vývoj úrokových sazeb vkladů a úvěrů domácnostem a inflace (%)
Zdroj: Autorka podle ČNB – databáze časových řad ARAD
