Již samotný průměr může vést k výsledkům, které se budou od skutečné délky života člověka lišit. Průměrnou délkou života totiž nekončí život asi poloviny z nás. Podle statistik za populaci USA v roce 2003 zbývalo při dosažení průměrné délky života 77,5 let do smrti průměrně dalších 10,6 let.
NEBEZPEČNÝ PRŮMĚR
Počítat s průměrnou délkou života ve finančím plánu by tedy způsobilo, že by klient s vysokou pravděpodobností utratil svůj majetek o mnoho let dříve, než zemře. S přihlédnutím k prodlužování délky života by pak byl bez prostředků ještě déle.
Jeho poradce by se pak musel spoléhat jenom na zákony pravděpodobnosti, které jsou v oboru životní statistiky neúprosné. Tak například, u sedmasedmdesátiletého člověka existovala jen 4 % pravděpodobnost, že do roka zemře.
U devadesátiletého se tato pravděpodobnost zvyšuje již na 13 % a u staletého na 27 %. Pokud bychom kromě věku, zohlednili i jiné faktory, na kterém délka života závisí, například pohlaví a rasu, byla by pravděpodobnost úmrtí vyšší u mužů než žen a u černochů než bělochů.
Podcenění životní statistiky by mělo tedy v každém případě fatální důsledky na kvalitu života v důchodovém věku. Americké fondy životního cyklu (tzv. life-cycle fondy) proto kalkulují s tím, že se někteří investoři dožijí i devadesáti a více let.
V portfoliu těchto speciálních fondů je i po dosažení důchodového věku klienta obvykle 20 až 30 % procent akcií. Předpoklad, že americký důchodce bude z fondu odčerpávat prostředky ještě dalších třicet let je reálný, proto si může (musí) dovolit mít v portfoliu menší podíl akcií.
PRODLUŽOVÁNÍ BEZ KONCE
Od počátku dějin se průměrná délka života člověka značně prodloužila. Člověk sběrač-lovec se dožíval v průměru pouhých 25 let a obyvatelé Anglie kolem roku 1700 jen 37 let.
Díky pokrokům ve výživě, lékařství, zlepšenému zásobování čistou pitnou vodou, užívání antibiotik, vyšší vzdělanosti a lepším pracovním podmínkám, dosahuje průměrná délka života obyvatel Evropské unie a USA úctyhodných 78 let.
A prodlužování pokračuje. Mezi lety 2002 a 2003 se zvýšila v USA průměrná délka života o 0,2 let, u černošských žen dokonce o 0,5 roku. V Indií a Číně od roku 1950 narostla celkem o 30 let.
EKONOMIKA A ZDRAVÍ
Do určité míry souvisí délka života a její prodlužování s ekonomickou vyspělostí státu. Z grafu vyčteme, že čím vyšší je HDP na jednoho obyvatele je vyšší i průměrná délka života jeho obyvatel.
Jižní Korea například přežívá Severní přibližně o 6 let. Nicméně rozdíly v průměrné délce života nejsou mezi méně chudými a bohatými tak markatní, s výjímkou Afriky, kde prodlužování průměrné délky zastavila až infekce HIV.
Dalšími výjimkami jsou například Kuba a Jordánsko, obě s nízkým HDP na hlavu, ale vysokou průměrnou délkou života. Nebo Grónsko, ekonomicky srovnatelné s Jižní Koreou, ale délkou života jen s Běloruskem. Poloha České republiky v grafu je nejblíže Francouzské polynésií a Portugalsku.
 |
Zdroj: 2006 CIA World Factbook. Obrázek zvětšíte kliknutím.
KALKULÁTOR DÉLKY ŽIVOTA
Vzhledem k důležitosti údaje o délce života ve finančním plánování, najdeme na některých zahraničních finančních serverech kalkulálor, který nám po zadání několika údajů naplánuje pravděpodobný věk, případně interval, naší smrti.
Většina otázek má pochopitelně prověřit zejména zdravotní stav a životosprávu, na kterých je délka života závislá. Hodnota krevního tlaku, hladina cholesterolu, množství vypitého alkoholu a vykouřených cigaret jsou jen některé z otázek.
Je to možná zvláštní způsob, jak omezit riziko, že investor přežije svůj finanční plán, nicméně je zodpovědnější než průměrná délka života a nelze mu ani vytknout snahu ušít řešení klientovi na míru.
Velmi podrobný dotazník lze najít na stránkách "Život do stovky" (https://www.livingto100.com), při jehož vyplňování nás povzbuzuje fotka stodesetileté Daphne Brannové u volební urny.
