Budoucí penzisté musí počítat s výrazně nižším státním důchodem než je tomu v současnosti. Státní důchod bude muset klesat, jak dokládají deficity důchodového účtu za poslední čtyři roky. Na důchodovém pojištění se během posledních let vybralo o desítky miliard méně, než kolik stát vyplatil na starobních důchodech, předčasných důchodech, invalidních důchodech a pozůstalostních důchodech.
Vývoj deficitu v čase
Deficit důchodového účtu se v posledních letech každoročně zvyšuje. Na důchodech tedy stát vyplatí více, než kolik vybere na důchodovém pojištění. Za rok 2009 činil deficit důchodového účtu 30,5 miliard Kč, za rok 2010 byl deficit důchodového účtu 29,5 miliard Kč, za rok 2011 byl deficit 39,5 miliard Kč a za uplynolý rok 2012 již dokonce 49,4 miliard Kč.
- Ke snižování deficitu vedou dvě možnosti. Snižování státních důchodů a zvyšování státních příjmů (nemusí jít nutně o důchodové pojištění). Důchodové pojištění je již nyní v Česku jedno z nejvyšších v rámci zemí EU. Stejně tak i např. DPH, pro státní pokladnu nejdůležitější nepřímá daň. Prostor pro zvyšování daňové zátěže je tedy v Česku poměrně malý.
Jak stoupá počet penzistů
Státní důchod z I. pilíře bude muset klesat. Vždyť během šesti let se zvýšil počet penzistů o téměř 350 tisíc z 1 995 350 na 2 341 220 penzistů na konci roku 2012. Každoročně klesá poměr pracujících občanů připadajících na jednoho penzistu.
Při započítání pozůstalostních a invalidních důchodů na konci roku 2012 evidovala ČSSZ celkem 2 866 056 důchodců pobírajících starobní, invalidní a pozůstalostní důchod.
Snižovat se budou všechny důchody
Stát nebude mít v budoucnu peníze na zaručení současného průměrného důchodu, který koncem roku 2012 činil 10 778 Kč. Průměrný důchod tak představuje cca 42,9 % průměrného hrubého příjmu. Průměrná hrubá mzda za rok 2012 byla 25 101 Kč.
REKLAMA
Správné je porovnat důchod s čistou mzdou, protože důchody se daní v Česku zcela výjimečně. Čistá mzda je však u občanů rozdílná, závisí na množství uplatnění daňových slev a nezdanitelných položek.
Vzhledem k rostoucímu počtu penzistů a zvyšování průměrného věku dožití budou muset penze v následujících letech klesat o desítky procent. Snížení se bude týkat všech důchodů, tedy starobního, předčasného, invalidních důchodů (prvního, druhého a třetího stupně), sirotčích důchodů a vdovských důchodů.
Legislativní změny, které sníží důchod
Reálná hodnota státního starobního důchodu z I. pilíře se bude snižovat. V budoucnu dojde pravděpodobně ke změně výpočtu státního důchodu. Možností bude několik. Např. opětovná změna redukčních pásem a zápočtu v jednotlivých redukčních pásmech nebo snížení zápočtu každého roku pojištění (např. z 1,5 na 1,4). Nebo dokonce nový výpočet. Některé významné změny však již proběhly:
- Nejdůležitější legislativní změnou, která již proběhla v rámci „malé důchodové reformy“ je neustálé prodlužování důchodového věku v Česku. Všichni občané narození v roce 1977 (u žen již nezáleží na počtu vychovaných dětí) mají důchodový věk 67 let a děti narozené v roce 2013 mají důchodový věk dokonce 73 let. Výrazné zvýšení důchodového věku sníží důchod občanům nepřímo, řada lidí bude totiž muset odejít do předčasného důchodu a budou tak mít penzi nižší i o čtvrtinu, jestliže odejdou do předčasného důchodu o tři roky dříve (záleží na přesném termínu odchodu do předčasného důchodu). Delší doba pracovní činnosti naopak zvýší státní příjem na důchodovém pojištění.
- Přísněji než v minulosti se posuzuje zdravotní stav u invalidních důchodů. V Česku je invalidní důchod prvního, druhého a třetího stupně. Čím vyšší stupeň invalidity, tím vyšší invalidní důchod. Dle vyhlášky č. 359/2009 Sb. se však zdravotní stav pro jednotlivé stupně invalidity posuzuje přísněji než v minulosti. Zdravotní problémy tak rozhodně neznamenají, že musí být posudkovým lékařem OSSZ přiznána invalidita.
- Omezují se náhradní doby pojištění, což má za následek nižší celkovou dobu pojištění a nižší státní důchod. Od roku 2010 se do doby pojištění nezapočítává již studium.
- Splnění podmínek pro přiznání pozůstalostních důchodu je náročnější. U vdovských důchodů se od roku 2012 snížila lhůta pro obnovu vdovských důchodu z 5 let na 2 roky. Standardně se vdovský důchod pobírá pouze jeden rok, dále pouze při splnění zákonných podmínek (např. péče o nezaopatřené děti, péče o bezmocnou osobu nebo dosažení stanoveného věku). Jestliže je přitom některá z těchto podmínek splněna do uvedené lhůty, tak se nárok na vdovský důchod obnoví. Zkrácení lhůty pro obnovu vdovského (vdoveckého) důchodu znamená, že více vdov (vdovců) bude pobírat vdovský důchod pouze jeden rok.
Bez vlastních investic to nepůjde
Vlastní zabezpečení na penzi je pro dnešní čtyřicátníky a třicátníky naprostou nutností. Státní důchod bude muset klesat. Úloha vlastního spoření rok od roku poroste. Vždyť deficit důchodového účtu je každoročně čím dál vyšší a demografické trendy v Česku důchodovému systému nepřejí.
Zapotřebí je i myslet na případné zdravotní problémy, neboť invalidní důchod není automatický a invalidní důchod prvního stupně je přibližně poloviční oproti starobnímu důchodu.
