Jan Sušický: Sankce můžeme udělit až po nesplnění nápravného opatření
Před měsícem vznikl nový Samostatný odbor dohledu nad drobnými distributory finančních produktů, které řídíte. Jaká je agenda vašeho odboru?
Agendou Samostatného odboru dohledu nad drobnými distributory finančních produktů (dále jen „SAO“) je dohled na dálku a na místě zejména nad činností institucí elektronických peněz, platebních institucí, vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu a poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu (pokud uvedené subjekty nejsou zároveň obchodníkem s cennými papíry), investičních zprostředkovatelů a jejich vázaných zástupců, pojišťovacích zprostředkovatelů a směnárníků.
Česká národní banka dohlíží nad distributory finančních produktů dlouhodobě. Co se změnilo se založením nového samostatného odboru?
Zřízení SAO umožní komplexní výkon dohledu nad drobnými distributory finančních produktů zaměřený mj. na obezřetné chování dohlížených subjektů, dodržování pravidel jednání a odborné péče, prevenci legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a vyhodnocování rizikovosti dohlížených subjektů. Dále náš odbor sleduje, zda dohlížené subjekty dodržují povinnosti stanovené právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.
Kontrolujeme poskytování služeb bez příslušného oprávnění u dohlížených subjektů (je-li taková kontrola v působnosti ČNB) i dodržování regulatorních limitů a plnění vykazovacích povinností. V rámci tohoto dohledu jsou zapojeni jak dohledoví pracovníci ústředí, tak regionální pracovníci ČNB. Nicméně je třeba zdůraznit, že nejde o agendu, kterou by se ČNB zabývala nově. Činnost SAO navazuje na dosavadní výkon dohledu, přičemž jsou uplatněny veškeré výhody, které s sebou nese výkon dané agendy pouze v rámci jednoho organizačního útvaru.
Proč došlo k vyčlenění samostatného odboru, když ČNB již dříve na distributory dohlížela?
REKLAMA
Vyčlenění dohledu nad výše uvedenými sektory přinese především výhodu v podobě jednotného metodického i faktického zajištění výkonu agendy novým organizačním útvarem, což omezí případné nežádoucí překryvy při organizaci práce.
Klienti, kteří se cítí poškozeni finančním zprostředkovatelem, se mohli již dříve obracet se stížností na Samostatný odbor ochrany spotřebitele. Mají se nyní obracet na nový odbor?
Klienti, kteří se cítili poškozeni finančním zprostředkovatelem, se mohli již dříve obracet se svým podnětem na Sekci dohledu nad finančním trhem nebo na Samostatný odbor ochrany spotřebitele. Rozsah kompetencí Samostatného odboru ochrany spotřebitele zůstal vznikem nového SAO nezměněn.
V této souvislosti si však dovoluji dodat, že při prošetřování podnětů veřejnosti SAO vychází nejenom z podání veřejnosti, ale komunikuje i s dotčenými institucemi, které mimo jiné vyzývá k vyjádření k danému případu a předložení příslušných dokumentů. Pokud získané informace potvrdí porušení zákonných povinností, může ČNB uložit nápravné opatření a požadovat odstranění zjištěných nedostatků nebo může uložit sankci.
ČNB však není oprávněna řešit či dokonce rozhodovat soukromoprávní spory mezi subjekty finančního trhu a jejich klienty. Nemá tedy pravomoc rozhodnout o neplatnosti konkrétní klientovy smlouvy, ani nemá pravomoc zajistit, aby od smlouvy mohl klient odstoupit, popřípadě aby získal náhradu škody. S žádostí o vyřešení takového sporu se klient musí obrátit na soud nebo v určitých případech na finančního arbitra.
Stal jste se prvním ředitelem Samostatného odboru dohledu nad drobnými distributory finančních produktů. Jaké byly vaše první kroky v této funkci?
SAO převzal část dosavadní agendy Sekce dohledu nad finančním trhem, v rámci které jsem dlouhodobě působil jako vedoucí referátu, což mi umožnilo plynule navázat na dosavadní činnost. Mé první kroky se dále zaměřily na oblast organizačního a metodického zabezpečení činnosti SAO.
REKLAMA
Jaké případy již váš samostatný odbor řešil?
Na tomto místě bych nechtěl hovořit o konkrétních případech, neboť činnost SAO, resp. činnost ČNB při výkonu dohledu nad finančním trhem, podléhá povinnosti mlčenlivosti – z tohoto důvodu není možné poskytovat veřejnosti konkrétní informace týkající se jednotlivých řešených případů. Pravomocná rozhodnutí ČNB vydaná ve správním řízení nicméně budou, stejně jako doposud, dohledatelná na webových stránkách ČNB.
Jaké pravomoci má váš samostatný odbor?
Rozsah pravomocí SAO s ohledem na kategorie dohlížených subjektů je poměrně široký. SAO je oprávněn vykonávat v rozsahu své působnosti dohled na dálku a na místě, který je zaměřen zejména na plnění zákonných povinností dohlížených subjektů a výkon činnosti v souladu s požadavky odborné péče a obezřetnostními pravidly. Dále je SAO oprávněn spolupracovat s příslušnými útvary ČNB při zajišťování statistických šetření, zveřejňovat své dohledové poznatky formou zobecněných odpovědí na dotazy nebo úředních sdělení.
V oblasti směnárenské činnosti je SAO oprávněn také k posuzování žádostí o udělení povolení k činnosti směnárníka a k přijímání oznámení směnárníků o umístění provozoven. V rámci prováděných kontrol na místě je SAO oprávněn ukládat povinnosti v řízení z moci úřední formou tzv. příkazu na místě.
Jednou ze slabin dohledu jsou malé možnosti postihu deliktů, které mohou skutečně poškodit klienty, jako je nesdělení povinných informací. Za ty Česká národní banka udělila spíše menší sankce. Změní se tato praxe a budou více postihováni zprostředkovatelé, kteří skutečně poškozují klienty?
SAO bude ve spolupráci s ostatními útvary ČNB využívat všechny prostředky, které právní předpisy v této oblasti ČNB poskytují. Nicméně se můžeme pohybovat pouze v rozsahu vymezeném příslušnými právními předpisy, které stanoví, jaké jednání lze danou sankcí postihnout. Tak je tomu i v případě vámi zmiňovaného porušení informační povinnosti, za které zákon umožňuje uložit pouze opatření k nápravě s tím, že využití jiných (silnějších) sankčních nástrojů je vázáno až na nesplnění uloženého opatření k nápravě.
REKLAMA
Nicméně SAO hodlá podporovat stávající praxi ČNB, která se obecně vyznačuje zvyšujícím se počtem i intenzitou sankcí ukládaných dohlíženým subjektům. SAO však zároveň v odůvodněných případech (méně závažná porušení nesystémového charakteru) hodlá i nadále využívat další možnosti vedoucí k zajištění řádného fungování finančního trhu, tedy cestu upozornění na zjištěné nedostatky spojeného s výzvou k dobrovolné nápravě ze strany dohlížených subjektů.
V současné době je v Parlamentu ČR projednávána novela zákona o pojišťovnictví, která má jako pozměňovací návrh regulaci rozložení provizí za životní pojištění do pěti let. Jak vnímáte tuto regulaci?
Navrhované rozložení provizí pojišťovacích zprostředkovatelů v čase vnímám jako nástroj, který by zvýšil kvalitu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a do určité míry omezil jeden z nejčastějších nedostatků, se kterými se ČNB při dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů setkává – tedy zprostředkovávání nevhodných pojistných produktů pro klienty z hlediska jejich požadavků a potřeb (tzv. misselling).
Rozložení provizí do adekvátního časového období u dlouhodobých pojistných produktů je ze strany ČNB ostatně prosazováno dlouhodobě, a to v rámci řízení a kontroly distribuční sítě pojišťoven i pojišťovacích zprostředkovatelů, o čemž svědčí mj. v této oblasti vydané dohledové benchmarky a Úřední sdělení ČNB ze dne 19. září 2014 k řízení a kontrole kvality distribuční sítě pojišťovacího zprostředkovatele.
Jaký je váš názor na regulaci provizí obecně? Jaký je váš názor na regulaci maximální výše provizí?
Obecně se ztotožňuji s dlouhodobě prezentovaným negativním postojem ČNB k cenové regulaci (ve smyslu stanovení kvantitativních omezení maximální výše celkové provize ze sjednání pojistné smlouvy).
Jaká zákonná úprava by vašemu odboru pomohla efektivněji dohlížet na finanční zprostředkovatele a sankcionovat cíleněji poškozování klientů?
Jednoznačně rozšíření stávajícího spektra správních deliktů a sankcí, které je ČNB oprávněna za porušení povinností dohlíženým subjektům uložit.
V databázích ČNB je registrováno přibližně 150 tisíc podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů. Většina z nich svou činnost ale nevykonává. Jaká úprava pravidel pro pojišťovací zprostředkovatele by vám umožnila „pročistit“ evidenci?
Zde lze zmínit např. omezení doby platnosti povolení k výkonu činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, resp. zavedení obnovovacích poplatků tak, jak bylo navrhováno v novele zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Zároveň by k uvedenému mohlo přispět i legislativní zakotvení zvýšených kvalifikačních předpokladů pro výkon dané činnosti.
ČNB dělá kroky směřující alespoň k částečnému „pročištění“ evidence pojišťovacích zprostředkovatelů, a to např. v rámci svého výkonu dohledu na místě a na dálku.
Děkuji za rozhovor.
