Po svém návratu z Asie už tolik nevěřím v zázračný růst tamní ekonomiky. Během roku jsem přednášel a radil několika úřadům i skupinám manažerů. Všichni totiž toužili prodloužit příběh asijského růstu. Jejich nápady se točily kolem témat jako je třeba příznivá demografie, rostoucí střední třída, zvyšující se spotřeba a levná pracovní síla.
Kdyby to tak ale opravdu fungovalo. Asie samozřejmě roste víc než je průměr a částečně za to opravdu vděčí demografii. Určitě se ale shodneme na tom, že když vaše populace roste, ještě to nutně nemusí znamenat, že pracujete a vyrábíte lépe.
Ovšem mezní výnos každého dolaru investovaného v Asii je negativní. Asijský trh je přeplněný a několik ekonomik bojuje s nerovnováhami. Asii se nepodařilo přetavit růst z poslední dekády v transformaci a reformu sebe sama. Lokální kapitál prchá z většiny větších asijských zemí – nikdo nechce mít své peníze v Číně, Indii, Indonésii nebo Vietnamu. Evropští a američtí bankéři nám ale stále tvrdí, že na konci asijské duhy na nás čeká hrnec plný zlaťáků. Jak to ale může být pravda, když vidíme tolik úspěšných asijských byznysmenů opouštět své rodné státy?
Všechno se časem vrátí k normálu
Co vyletí moc vzhůru, se musí vrátit na zem, a naopak. V případě Asie – přeinvestovanost, nedostatek socializované zdravotní péče a širších vzdělávacích systémů znamená, že dřívější boom teď naráží na nedostatek finančních prostředků.
Evropské banky tradičně používají zhruba třetinu amerických dolarů na poskytování úvěrů v Asii. S rostoucími problémy doma v Evropě ale svůj kapitál z Asie postupně stahují. To pro země se schodkem veřejných financí jako je Indie, Filipíny a Austrálie znamená nutnost snížit závislost na zahraničním financování. K tomu může dojít pouze prostřednictvím rušení investic a vyšších lokálních úspor. To sice bude znamenat nižší růst, ale je to vlastně dobrá zpráva pro Asii i pro celý svět.
REKLAMA
Asie potřebuje dekádu zpomalení, přijmout reformy důchodového systému a zdravotnictví. Jejich spořící prasátko je jednoduše až příliš plné. Tyto úspory se teď musí použít – ne na luxusní auta a značkové věci, ale na zajištění lepší budoucnosti rostoucí asijské populace.
Makroekonomika špatná, mikroekonomika dobrá
Asii dominují velké vládní systémy a malé množství soukromého vlastnictví. Silné vládní řetězce jsou nevyhnutelně špatné. Aby Čína a Indie rostly, musí si uvědomit, že dlouhodobý růstový potenciál země zajistí pouze prostřednictvím silného finančního systému. Čím je finanční systém dané země uzavřenější, tím je méně pravděpodobné, že bude mít dostatečný kapitál a investice pro uživení své populace.
Zde je čínský byznys model: Na jednom konci je levný, dotovaný kapitál a levná pracovní síla. Na druhém konci je pak vysoký ekonomický růst a rostoucí příjmy. Vydělané a uspořené peníze dělníků pak směřují jako depozita do bank se zápornými reálnými výnosy, nebo na vysoce spekulativní trhy s nemovitostmi, či na akciový trh, který je i v těch nejlepších případech méně odpovědný a transparentní než „Mezinárodní olympijský výbor.“
Čas není vždy kontinuum – pozor na cyklus
Čína odstartovala svůj dlouhý pochod k reformám už v roce 1979. Jsme teď o jednu generaci dál a potřebujeme odstartovat nový cyklus. Jednoduše je ten správný čas.
REKLAMA
Xenofobní rétorika v Číně eskaluje. A to se stává jen v opravdu těžkých časech. Finanční krize a a nerovnováha v Číně zničila důvěru ve vždy rychleji rostoucí ekonomiku a životní standardy. Říše středu se teď odhaluje jako přehnaně zadlužená, nezodpovědná a zoufale potřebující reformy.
Nyní, v pátém roce krize a více než tři desítky let od poslední velké změny, se svět, Asie i Evropa, blíží kritickému bod zlomu. Trhy budou zpočátku vnímat změnu systému negativně. Důvodem bude konec období, kdy během uplynulých dvaceti let byly úrokové sazby čím dál nižší a zadlužení čím dál vyšší. Nakonec bude ale tento posun vnímán jako pozitivní. Jakmile se všechno vrátí na počátek, makroekonomika ustoupí mikroekonomice a odstartuje nový cyklus, můžeme se připravit na nejméně dekádu zajímavých zisků a lepší situaci na akciových trzích. Stará nerovnováha bude totiž odstraněna.
Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank
