Je to jako s každou předpovědí, která vychází z dosavadního vývoje na trzích. O medvědím trhu se většinou začne spekulovat a seriózně mluvit často až tehdy, když už mají trhy většinu poklesů za sebou a následující vývoj může být jakýkoli.
Trhy mohou po nadcházející výsledkové sezoně klidně dále klesat, tentokrát již podpořeny reálnými fundamenty, a odepsat další, klidně i desítky procent. Nebo bude výsledková sezona překvapivě dobrá a většina investorů se, i díky momentálně zajímavému ocenění, vrátí k nákupům a akcie budou růst. I zde je ale problém s tím, co to jsou dobré výsledky. Investoři jsou naladěni evidentně pesimisticky a od společností mnoho nečekají, a tak i průměrné výsledky mohou na trhy zapůsobit pozitivně. Na druhé straně ale mohou ty samé výsledky pouze utvrdit investory v tom, že situace není dobrá a trhy budou pokračovat v poklesech.
Jakékoli predikce jsou v dnešní době ještě více věštěním ze skleněné koule než kdykoli v minulosti, což například dokládá příklad Erste Bank. Koncem minulého týdne se pohybovaly doporučené ceny titulu kolem osmi stovek za akcii s doporučením koupit, v pondělí pak akcie klesla po profit warningu ke čtyřem stovkám. Dosti nepoměr.
Samotný index S&P, který podle mnohých překročil hranici medvědího trendu před týdnem, se ihned poté vrátil k růstu a přidal 100 bodů. Vypadá to tak, že pro investory je dnes hranice 20% poklesu z maximálních hodnot úrovní, při níž začínají spekulovat o návratu k nákupům, protože ceny akcií jsou pro ně zajímavé. Na druhé straně ale může jít pouze o korekci delších propadů, podpořených špatnými fundamenty, které na nás ještě čekají.
Co to je medvědí trh?
Zajímavým článkem se na serveru WSJ prezentoval Jason Zweig, který se pokusil odpovědět na otázku, jak se vlastně medvědí trh definuje a jak jej rozpoznat. Je poněkud překvapující, že dnes obecně přijímaná definice medvědího trhu, který nastává tehdy, když akcie klesnou o 20 % ze svých maxim, je poměrně mladá.
REKLAMA
První zmínka o medvědech se objevila již v osmnáctém století, kdy se pro ty, kteří si půjčovaly akcie kvůli jejich následnému prodeji, používalo označení „ten, kdo prodává kůži medvěda ještě předtím, než jej chytí“ (to sell the bear’s skin before one has caught the bear). Zřídka se podobné rčení používalo i pro celý trh. V roce 1921 se v knize Wall Street: Its Mysteries Revealed, Its Secrets Exposed od William C. Moora použilo označení medvědího trhu jednoduše jako „trhu, kde prodeje převažují a cena klesá“.
Mezi lety 1920 a 1940 se za medvědí trh považovalo období, kdy došlo ke 4% poklesu v rámci jednoho obchodního dne. Do čtyřicátých let se o medvědím trhu mluvilo také tehdy, kdy tři hlavní indexy Dow – průmyslu, železnic a spotřebního zboží – zaznamenaly společně nová minima.
Až v roce 1990 byl medvědí trh definován jako „propad cen akcií, který trvá minimálně 2 měsíce a dosáhne minimálně 20 %“. Nakonec došlo ještě k odstranění období dvou měsíců a současná definice byla na světě. Jestli se ní investoři chtějí řídit, nebo ne, je už pouze na nich samotných.
