Jiří Šindelář: Povinnost sdělovat provizi považuji za nešťastnou

Jakou záležitostí se aktuálně USF ČR zabývá?

Řešíme paralelně více věcí, které považujeme za důležité. To jsou v rámci finančního trhu zejména tři oblasti, kam USF ČR v tuto chvíli napíná své síly.

Poměrně intenzivně pracujeme na projektech vzdělávání a kvalifikace, samozřejmě poradců firem sdružených v USF ČR. Z hlediska poslání USF ČR je primárním bodem zájmu vývoj regulace a legislativy – v tomto směru participujeme na několika frontách, ať už je to ministerstvo financí, ČNB nebo dialog s jinými profesními sdruženími. A v neposlední řadě je to ochrana spotřebitele, etika, kde působíme kontinuálně.

Činnosti USF ČR se do značné míry překrývají s činnostmi asociace AFIZ. Jak byste vymezil rozdíl mezi oběmi asociacemi?

Je zde určitý historický vývoj, který vedl ke vzniku USF ČR a AFIZ. Ten ale nemá cenu zde rozebírat.

Existují oblasti, kde s AFIZem nacházíme velmi snadno shodu a kde úzce spolupracujeme, ať už jsou to různá připomínková řízení, komunikace s dalšími sektory finančního trhu, kde koordinujeme postup na operativní bázi – aby nedocházelo k přílišné atomizaci nás, finančních poradců, v rámci připomínkových řízení apod.

^REKLAMA

Pak samozřejmě mohou být oblasti, kde každý postupujeme možná trochu jinou cestou, ale nemyslím si, že by ve většině případů ty cesty byly zásadním způsobem v konfliktu.

AFIZ je trochu jiným typem sdružení než USF ČR i pokud jde například o principy fungování, členství fyzických osob atd. Ale jsme schopni velice úzce spolupracovat v řadě oblastí.

Jednou z vašich stěžejních oblastí je etika a rozvoj etiky v rámci finančního poradenství. Jak se snažíte etiku prosazovat a jak neetické jednání postihujete?

Obdobně jako většina profesních sdružení na finančním trhu máme svůj etický kodex a k němu disciplinární řád, který upravuje procesní stránku eventuálních disciplinárních řízení. Máme samozřejmě též etickou komisi, která řeší podněty klientů. To je rovina „reaktivní“, kde reagujeme na podněty a stížnosti klientů.

Rád bych poznamenal, že všechny podněty od klientů, které jsme do této chvíle uzavřeli, se podařilo vyřešit smírem mezi danou společností a klientem. Nedošlo nikdy k tomu, že bychom v rámci etické komise vyslovili tvrdé stop, ale vždy směřujeme řízení ke smíru a snažíme se jednání mezi firmou a klientem zprostředkovat, pokud je to možné.

Druhá rovina je podle mého názoru na finančním trhu v ČR unikátní. Je to rovina „proaktivní“. Již přibližně rok máme zavedený systém reportingu, evidence v rámci které po členských firmách každý měsíc vyžadujeme zaslání reportu stížností a reklamací, které jim za daný měsíc dorazily, včetně stručného komentáře o vypořádání a dalších informací.

Jsme schopni v poměrně operativním čase sledovat, jaký je vývoj na úrovni firem. To má i signální význam, a pokud by došlo k výraznému nárůstu stížností klientů, tak na to budeme samozřejmě reagovat nejen na úrovni etické komise, ale i představenstva.

Vykazování struktury a objemu produkce finančně poradenských firem se mezi asociacemi velmi liší a je neporovnatelné. Dochází v tomto směru k posunu?

Určitě. S AFIZem jsem o tomto jednali a myslím si, že již brzy budeme moci odbornou veřejnost seznámit s poměrně zásadním pokrokem v této oblasti. Bližší informace vám zatím sdělit nemohu s ohledem na dohodu o společné mediální prezentaci s AFIZem.

^REKLAMA

Plánujete do USF ČR přijmout v dohledné době nové členy? Jsou nějací zájemci?

Plán máme nastaven na dva až tři nové členy za rok, což se nám dosud dařilo úspěšně plnit. V tuto chvíli mimochodem máme jednoho velmi vážného zájemce o vstup do USF ČR a předpokládám, že v nejbližší době k jeho přijetí za člena dojde.

Potenciální nové členy s ohledem na stanovený plán oslovujete aktivně sami, nebo pasivně čekáte, jestli se zájemce sám přihlásí?

Oslovování nových členů se nedá přesně formálně definovat, ale bude to s největší pravděpodobností kombinace obou způsobů. Je to otázka především neformálních kontaktů na úrovni vedení firem, které jsou ale výrazně podníceny kladnou referencí a image USF ČR.

Sázíme tedy v tomto směru na sílu naší image a sílu neformálních kontaktů.

Co musí splňovat zájemce o členství v Unii?

Musí se především jednoznačně přihlásit k našim principům a hodnotám. Jedná se zejména o myšlenku zodpovědnosti za vlastní poradce, stimulaci jejich kvalifikace, práci na jejich vzdělávání, informační otevřenost v rámci informační povinnosti.

Připomínám, že když USF v roce 2006 začínala, mnohé z našich hodnot na trhu zdaleka nebyly přijímány jako samozřejmé a nás velmi těší, že trh k nim dnes postupně dospěl jako k všeobecnému standardu.

Pokud se zájemce o členství přihlásí k našim hodnotám a absolvuje formální vstupní procedury, musí ještě získat důvěru našich vrcholných orgánů, které o přijetí rozhodují.

Prochází nový člen nějakým auditem? Např. noví členové AFIZu musí projít auditem, zda mají nastavené vnitřní procesy jednak v souladu s legislativou a jednak v souladu se standardy AFIZu.

V souvislosti s administrativními záležitostmi potenciální nový člen musí předložit analýzu a popis situace ve své společnosti. Nicméně v tomto sázíme na korektnost nových členů, které získáváme především z portfolia firem, které jsou nám do určité míry známé. Prověření je sice poměrně důkladné, ale není to v rámci formalizovaného systému, který bychom nazvali auditem.

^REKLAMA

V poslední době se změnila legislativa týkající se penzijního připojištění. Novela stanovuje též povinnost sdělit výši provize za uzavřené penzijní připojištění. Jak vnímáte toto ustanovení?

Vnímám to jako poněkud nešťastnou záležitost. Domnívám se, že tato informace izolovaná sama o sobě v konečném důsledku ochranu klienta nezvýší. Jako USF ČR obecně preferujeme spíše než tvrdou regulaci efektivní snižování informační asymetrie.

Jak byste navrhovali zajistit snížení informační asymetrie mezi klientem a finančním poradcem?

Myslíme si, že je fér z pohledu klienta získat penzum informací o fungování produktu, o jeho nákladovosti atd. Ke snižování informační asymetrie je ale nutné jít i z druhé strany, to znamená vzdělávat poradce, aby byl schopen korektně zpracovat analýzu, informace správně vyhodnotit a prezentovat.

Zveřejňovat výši koncové provize je stejně absurdní, jako například v samoobsluze zveřejněná cena rohlíku a marže daného koncového maloobchodníka, případně zveřejněný obratový bonus pracovnice na přepážce banky. To není správná cesta.

Penzijní připojištění je v tomto směru specifickým produktem. Poradce může s klidným svědomím říci, že klient, který tam vloží své peníze, nezaplatí ani korunu poplatků. Klient ale následně zaplatí veškeré náklady ve snížených výnosech.

Pak je ještě otázka, jestli by neexistence započítávání provizí do nákladů penzijních fondů vedla ke zvýšení výnosů. To je, myslím, spíše v rovině hypotézy. V každém případě to ve své izolované podobě ke zvýšení ochrany spotřebitele nepovede.

Na Slovensku byla přijata úprava, která oddělí finanční poradenství od zprostředkování. Finanční poradenství bude jen to, kde klient bude platit za radu. Co si myslíte o takovéto úpravě? Byla by vhodná i pro Českou republiku?

Myslíme si, že snaha konsolidovat regulaci na jednotné bázi je prospěšná a tu podporujeme. Dále podporujeme vytvoření nějaké kategorizace poradců na určitých úrovních, které by eventuálně mohly vycházet ze zákona a k nimž by se mohly vázat i nějaké chráněné názvy. To ano.

Na druhou stranu cesta, jakou se dali na Slovensku, je podle mého názoru v praxi nefunkční a v zahraničí se ani neosvědčila. A v konečném důsledku je otázka, jestli povede ke stanoveným cílům a jestli naopak nepostihne odvětví negativně – teď mám na mysli zdravou zřejmě drtivou většinu odvětví.

Co si v rámci USF dovedeme představit, je jemnější segmentace finančních poradců, z nichž jeden segment může být „honorářové poradenství“, ale budou tam i další kategorie tak, aby kdokoli, kdo nemá business model založený na honorářovém poradenství, automaticky nespadl do nejnižší kategorie. To je opravdu špatně.

Jaký dopad by případná úprava ekvivalentní se slovenskou měla na český trh?

Myslím, že dřív nebo později by se s tím trh vyrovnal, ale krátkodobě by ho to téměř s jistotou ovlivnilo negativně. Jaký by byl vývoj ve středně až dlouhodobém horizontu, si netroufnu predikovat.

Co přináší pro finanční poradce připravená nová vyhláška o odbornosti, která nabude účinnosti v nejbližších dnech?

Přináší zejména relativně přísné nároky odbornosti u jednotlivých kategorií investičních služeb a jasně specifikuje požadavky na vzdělání, praxi atd. osob, které chtějí danou službu poskytovat.

Investičnímu poradenství se vymyká IŽP, které je pojišťovacím produktem, ale je prodáváno jako způsob investic. Bude se na něj vyhláška o odbornosti vztahovat, nebo zůstane opět stranou regulace investic?

ZKPT a jeho následné novely se vztahují pouze na nástroje investiční. Investiční životní pojištění je produkt pojistný, tzn. tam vzniká regulatorní arbitráž vzhledem k tomu, že povaha těchto produktů – investic a IŽP – může být velmi podobná. Distributoři IŽP pod vyhlášku spadat nebudou.

Děkuji za rozhovor.