Česká populace je vesměs konzervativní. Největší obavou českých střadatelů je pokles hodnoty investice. Díky tomu se ženou za „jistotou“ v podobě spořicích účtů – a nebo dokonce slamníku. Na bankovních účtech se válí bezmála 2 bil. Kč, z nich je téměř 1,3 bil. Kč na netermínovaných vkladech, a pomalu s neochvějnou jistotou ztrácí hodnotu.
V seriálu „Kam investovat“ ukážeme vhodné i nevhodné možnosti uložení finančních prostředků. Každý způsob investice či spoření má své výhody, ale i svá rizika. V díle o „bezpečném“ uložení peněz hraje mezi riziky prim inflace. Ostatně, ta od roku 2000 do roku 2014 v průměru ukousla 2,4 % hodnoty úspor ročně. Ten, jehož výnos nedosahoval v průměru ani této hodnoty, chudl a za své úspory si může koupit méně.
Graf 1: Reálná hodnota 100 000 Kč v hotovosti odložených k 1. 1. 2000 vždy ke konci příslušného roku
Zdroj: Vlastní výpočet autora z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ)
Kdo si uložil „do slamníku“ na začátku milénia 100 000 Kč, ke konci loňského roku měly jeho peníze reálnou hodnotu (měřeno v cenách přelomu milénia) jen 69 985 Kč. Kam, kolik a s jakým očekáváním tedy investovat?
Nikam
- Hlavní riziko: Krádež, požár
- Výhody: Dostupnost
- Očekávaný výnos: 0 % p.a.
- Reálný výnos: -2,4 %
Možnost sáhnout si na své úspory v papírové podobě a jejich dostupnost při uložení do slamníku je drahá. Od roku 2000 činila inflace v České republice v průměru 2,4 % ročně a tímto tempem také ztrácely úspory svou hodnotu, pokud nebyly zhodnocovány žádným způsobem.
Hlavním rizikem držby hotovosti vedle inflace je ale nebezpečí krádeže či znehodnocení bankovek a mincí např. požárem či jinou živelní událostí. V tomto směru nepomáhá ani pojištění domácnosti, neboť pojišťovny mají malé limity na pojistné plnění „samostatného souboru věcí“ hotovosti a cenností.
Spořicí účty
- Hlavní riziko: Inflace
- Hlavní výhoda: Vysoká likvidita
- Očekávaný výnos: 1 % p.a.
- Optimální částka: 6násobek měsíčních příjmů domácnosti
Spořicí účty jsou vhodným nástrojem pro uchování finanční rezervy domácnosti. Ta by měla činit přibližně 6násobek měsíčních příjmů domácnosti. Největším rizikem u nich je inflace, která za loňský rok dosáhla na úroveň 0,4 % a od roku 2000 činila v průměru 2,4 % ročně. Rizikem je ovšem i možnost změny úrokové sazby ze strany finanční instituce. Zejména v dnešní době klesajících úrokových sazeb jen několik málo bank nabízí spořicí účty alespoň s výnosem 1 % ročně – a ještě pouze na omezenou výši vkladu.
Tabulka 1: Přehled nejlépe úročených spořicích účtů bez výpovědní lhůty
|
Banka |
Vyhlašovaná úroková sazba |
|
Sberbank |
1,63 % |
|
Raiffeisenbank |
1,30 % |
|
Air Bank |
1,10 % |
|
Expo Bank |
1,10 % |
|
Equa bank* |
1,00 % |
* Při aktivním vedení běžného účtu až 1,5 %.
Zdroj: Banky
Termínované vklady
- Hlavní riziko: Inflace
- Hlavní výhoda: Stálá úroková sazba
- Očekávaný výnos: až 2,5 % p.a.
- Optimální částka: 500 000 Kč
I u termínovaných vkladů je hlavním nepřítelem zhodnocení inflace. Vyšší úrokové sazby lze přitom dosáhnout za cenu nižší likvidity – tedy uzavření vkladu na delší dobu. Tím se zvyšuje též riziko změny úrokových sazeb. U naprosté většiny termínovaných vkladů je sjednávána fixní úroková sazba na celou dobu trvání vkladu, a tudíž při růstu úrokových sazeb střadatel ztrácí možnost získat vyšší výnos. Na druhou stranu fixní úroková sazba pomáhá při poklesu úrokových sazeb udržet stálý nominální výnos.
Banky zpravidla nabízejí zajímavější zhodnocení termínovaných vkladů až od vyšších uložených částek. Optimální je proto vkládat alespoň 0,5 mil. Kč. I tak je ale vhodné zvážit, zda se termínovaný vklad s fixní úrokovou sazbou vyplatí a zda není vhodnější přijmout alespoň nějaké investiční riziko.
Nízké úrokové sazby blížící se nule nedávají příliš prostoru pro jejich další pokles, naopak dříve či později s největší pravděpodobností založí na opětovný růst. Zafixovat si úrokovou sazbu na delší dobu se proto v současnosti spíše nevyplatí.
