CZK/€ 25.290 -0,08%

CZK/$ 23.891 -0,54%

CZK/£ 30.298 -0,45%

CZK/CHF 26.927 -0,29%

Kam investovat: Se státní podporou

 


 

Ze státní kasy (rozumějte z peněz daňových poplatníků) je podporováno několik finančních produktů. Většinou si svou podporu vysloužily bohulibým (rozumějte populárním či populistickým) účelem, který mají naplňovat. A tak se dostalo podpory stavebnímu spoření, které má pomoci lidem financovat pořízení či opravy bydlení, doplňkovému penzijnímu spoření (dříve penzijnímu připojištění), které má pomoci lidem zajistit se na stáří, a rezervotvornému životnímu pojištění, protože přeci i pojišťovny chtěly svůj díl z důchodových prostředků.

Jak to tak ale bývá, bohulibý účel se míjí účinkem. Daňoví poplatníci spolufinancující finanční produkty se přesvědčili, že stavební spořitelny nedodržují své vlastní obchodní podmínky, a nejednou stanuli před svévolí těchto specializovaných bankovních domů. U životních pojistek teď hrozí zásah do svobodného trhu, protože stát podporuje produkt naprosto nevhodný pro tvorbu rezerv.

Tip: Kam investovat: „Bezpečné“ uložení úspor

Stavební spoření

  • Hlavní riziko: Změna legislativy
  • Hlavní výhoda: Státní příspěvek
  • Očekávaný výnos: max. cca 4 % p.a.
  • Optimální částka: 20 000 Kč ročně

Stavební spoření je oblíbené mezi konzervativními investory především díky státnímu příspěvku. Ten v současnosti dosahuje 10 % z naspořených prostředků do maximální výše 2 000 Kč na osobu. Bez státního příspěvku by bylo stavební spoření jakožto spořicí produkt naprostým propadákem. Úroková sazba stavebních spořitelen dosahuje nejčastěji 1 % p.a., navíc je produkt zatížen řadou nemalých poplatků.

Změna legislativy nejen stran státního příspěvku je u stavebního spoření největším rizikem. Přesvědčili se o tom i rodiče, kteří spořili „na rodné číslo“ svých dětí s cílem získat více státních příspěvků. S příchodem nového občanského zákoníku se k naspořeným penězům nedostanou bez souhlasu opatrovnického soudu – a dosud není přístup jednotlivých soudů sjednocen.

REKLAMA

Velkým rizikem stavebního spoření je inflace. Tu ovšem díky státnímu příspěvku může překonat i v dobách zvýšeného růstu cenové hladiny. Dalším rizikem, které si střadatelé jen zřídka uvědomují, je riziko snížení či zrušení státního příspěvku. Při nízké likviditě stavebního spoření (lze bez ztráty podpory zrušit nejdříve po 6 letech) a možnosti státu zasáhnout s účinností od následujícího roku do výše státního příspěvku se z poměrně lukrativního produktu stane hodně špatný termínovaný vklad.

Pro střadatele se staršími (a dobře úročenými) smlouvami o stavebním spoření představují nebezpečí samy stavební spořitelny. Jejich snaha vypovědět pro ně nevýhodné smlouvy se stále častěji setkává s úspěchem.

Doplňkové penzijní spoření

  • Hlavní riziko: Politické riziko
  • Hlavní výhoda: Státní podpora
  • Očekávaný výnos: Transformované fondy 1 – 2 % p.a., účastnické fondy až 1 – 8 % p.a.
  • Optimální částka: 300 – 2 000 Kč měsíčně

Hlavní riziko investic do doplňkového penzijního spoření (dříve penzijní připojištění) je politické. Prostředky v penzijních společnostech jsou ze zákona vázané na důchod a při potřebě dřívějšího použití úspor střadatel přichází o část investic, zejména v podobě státních příspěvků a jejich zhodnocení. Navíc se pravidla doplňkového penzijního spoření mohou měnit (a mění) podle „politické nálady“. Jedním z posledních nápadů bylo zavedení doplňkového penzijního spoření povinně s tím, že by každý musel povinně spořit 4 % hrubé mzdy a stát by přidal příspěvek 1 % hrubé mzdy. Tento návrh ale (zatím) neprošel.

U dlouhodobého spoření na penzi pro mladé je obrovským rizikem též inflace. Kupříkladu transformované fondy (vzniklé při transformaci dřívějšího penzijního spoření) sotva pokryjí inflaci. Střadatel tak má jistotu – že nic nevydělá. Při volbě dynamičtější strategie se rizikem stává kolísání ceny akcií, případně dluhopisů. Tržní riziko v podobě kolísavosti při dlouhodobém spoření není příliš vysoké, což ukázala i nedávná finanční krize. Po poklesu akciových trhů až na 40 % předešlých maxim se po 5 – 6 letech kupříkladu americké a německé trhy opět vzpamatovaly a dosahují nových historických maxim.

REKLAMA

Pro dlouhodobé spoření v řádu desítek let je vhodné volit účastnické fondy s dynamičtější investiční strategií.

Investiční životní pojištění

  • Hlavní riziko: Vysoká nákladovost
  • Hlavní výhoda: Krytí rizik
  • Očekávaný výnos: ???
  • Optimální částka: 0 Kč

Investiční životní pojištění není vhodné na investice. A zatímco dobří finanční poradci to již dávno pochopili a investiční životní pojištění využívají pouze ke krytí rizik (zejména rizika smrti a rizika invalidity), stát stále nesmyslně trvá na jeho podpoře jakožto dlouhodobém spoření na penzi.

Ani navrhovaná regulace distribuce životního pojištění nic neřeší. Není nikdo, komu by se vyplatilo platit oproti klasickým podílovým fondům provize o 150 % ročního předplaceného pojistného nebo 20 % z průběžně placeného pojistného a další poplatky navíc, které investor do podílových fondů neplatí.

Investice prostřednictvím životního pojištění míří do klasických podílových fondů. Z toho plyne i další riziko spojené s kolísavostí zejména akcií, do nichž investice směřuje nejčastěji. Konkrétní riziko přitom závisí na druhu zvoleného podílového fondu. V neposlední řadě je to pojišťovna, která do podílových fondů investuje, nikoli klient. Pokud nastane málo pravděpodobná situace a pojišťovna zkrachuje, hrozí, že klient o „své“ prostředky přijde. U podílových fondů toto riziko není.

Navzdory možnosti daňového odpočtu až 12 tis. Kč ročně ze základu daně se investiční životní pojištění nevyplatí. Po ukončení pojistky jsou případné výnosy zdaněny – což u přímé investice do podílových fondů po třech letech držení podílových listů již neplatí.

Investiční životní pojištění je možné využít ke krytí rizik. I v takovém případě by ale měla být minimalizována investiční složka.

Loading

Vstoupit do diskuze 12 komentářů


Související články

V návratnosti investic by nyní měly hrát prim evropské a americké akcie

Čtvrtému čtvrtletí budou vévodit debaty o tempu snižování sazeb a nadcházejících amerických volbách, které se konají 5. listopadu. Po posledních dvou cyklech z let 2000 a 2007 jsou investoři přesvědčení, že i tento cyklus snižování sazeb s sebou přinese začátek recese. Pokud však hledáme vodítka do budoucna, nesmíme se ohlížet […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

08. 10. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Honza

    2 července, 2015

    Konečně i na pojišťováckém webu přiznali, že životní pojištění se na spoření nehodí, byť na jeho prodeji nejmenované firmy vyrostly… Je to princip kozel zahradníkem a pytlák hajným, ale budiž.

    Nicméně neplyne z článku zřetelné doporučení, kudy cesta vede. A rovněž zde postrádám vymezení nákupu PL od spoření do „programu životního cyklu“.

    Nicméně jsem rád, že zazněla nevýhodnost státních produktů. Ještě by nebylo od věci zmínit následující:

    http://byznys­.lidovky.cz/pol­ska-duchodova-reforma-znarodneni-pulky-penez-z-fondu-pku-/moje-penize.aspx?c=A130905­_191232_moje-penize_sm

    http://www.za­rukakvalit.cz/ky­pr-pod-tlakem-zestatnil-penzijni-fondy-a420/

    http://zpravy­.aktualne.cz/fi­nance/na-penzi-spori-mene-lidi-lonsky-vynos-ma-prekonat-inflaci/r~05d4af7­6b37511e4ab15002590604f2­e/

    Odpovědět

  • zamecnik

    2 července, 2015

    Dobrý den,

    v prvé řadě o nevýhodnosti investic prostřednictvím životního pojištění píšeme neustále a již pěknou řádku let. Pro ukázku např.:

    http://www.in­vestujeme.cz/do­pad-nakladovosti-na-vyhodnost-izp/ (2008)

    http://www.in­vestujeme.cz/e­ditorial-ze-dne-14–1–2008–180/ (2008)

    http://www.in­vestujeme.cz/stat­ni-schizofrenie-v-podobe-izp/ (2011)

    http://www.in­vestujeme.cz/in­vestice-pres-izp-v-jedinem-pripade/ (2012)

    http://www.in­vestujeme.cz/5-nejcastejsich-triku-financnich-poradcu/ (2012)

    http://www.in­vestujeme.cz/in­vestice-pres-investicni-zivotni-pojisteni-radeji-ne/ (2014)

    http://www.in­vestujeme.cz/pri­beh-z-praxe-jak-prijit-o-1–5-mil-kc-pres-izp/ (2014)

    Takže ano, máte pravdu, konečně již minimálně 7 let píšeme o nevýhodnosti investic prostřednictvím životních pojistek.
    (Uvedený výčet článků není zdaleka kompletní, vybral jsem jen několik z prvních stránek při vyhledávání „investice IŽP“.)

    Do jednoho článku (ze seriálu „Kam investovat“; ještě budou následovat minimálně dva díly) se nevejde vše. Stran varování před možným znárodněním „státem“ dotovaných penzijních produktů – ani tomuto tématu se nevyhýbáme, viz např.
    http://www.in­vestujeme.cz/zna­rodneni-penzi-hrozi-i-v-cesku/

    Investice do podílových fondů, akcií a dluhopisů jsou plánovány v příštím týdnu. Diskusi o výhodnosti či nevýhodnosti fondů životního cyklu jsme též otevřeli minimálně v roce 2008, viz
    http://www.in­vestujeme.cz/in­dividualni-pravidelne-investice-lepsi-nez-fondy-zivotniho-cyklu/

    V tomto směru ovšem máte pravdu, že bychom se k tématu mohli opět vrátit.

    Přeji krásný den,
    Petr Zámečník

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    2 července, 2015

    Pane Honzo, toto je web finančních poradců, kteří používají též přímé investice. Kdybyste nevěděl, kde se píše jen o pojištění, použijte Google.

    Pokud jde o investice přes IŽP, významně zde v porovnání s penzijkem zvedá efektivitu vstupní věk do produktu a mimořádné pojistné. Kupříkladu mít od 30 let do 60 let dynamický aktivně kvantitativně spravovaný fond v pojistce se vstupním poplatkem 3% a s nulovými náklady za správu externího fondu, kterou mi platí firma, je mnohem efektivnější, než když mi firma pošle ty samé peníze do penzijka, kde vůči inflaci je normálně garantovaná meziroční ztráta. Příspěvek firmy a hned dva druhy státní podpory (přímá a daňová) to v případě penzijka JEN trochu či více zachrání od garantované ztráty.

    Benefit od zaměstnavatele je možné nastavit u IŽP s 5× nižšími počátečními náklady, než je na trhu drtivě obvyklé. Pokud se takové mimořádné pojistné použije v maximální míře. Místo 2 500 Kč do běžného měsíčního pojistného lze dávat 400+2100, z toho jen 400 Kč do běžného pojistného.

    Efektivita roste i v případě, že nejde o benefit. Když si takovou smlouvu platí někdo sám, může mít třeba 400 Kč běžné a 600 Kč mimořádné pojistné, to je daňový limit 1 000 Kč. V příkladu byla uvažována Kooperativa, IŽP produkt 7BN Perspektiva a korunový fond od C-Quadrat.

    Významným faktorem je i výchovná funkce produktu IŽP. Zatímco v případě jakýchkoliv krizí ekonomiky či rodinného rozpočtu nejdříve lidé přestanou platit to co nemusí, tedy OPF do investičních společností, jejichž podílové listy jsou v krizích za babku, u IŽP je pojistné v okamžiku splatnosti majetkem pojišťovny (výnosem) a proto jej upomíná či vymáhá. Vymáhat od rodiny v době krize pojistné, jehož drtivá většina má jít ve prospěch tvorby jejího kapitálu, mi vůbec nepřipadá špatné. V té době se staví základy zisku příštích let. Pokud mi pane Honzo chcete spílat ve jménu nízkých nákladů a svobody, pak vás musím upozornit, že český člověk neoplývá ani kázní, ani finanční gramotností.

    Otázka na závěr: pokud 70% lidí v České republice nemá ani průměrnou mzdu, je lepší investovat dráže s dozorem, než vůbec? Jde jen o to, s jakou morálkou jim poradce IŽP nastaví. Samozřejmě, poradce by měl také v té rodině řešit rizika a to navrhuji jinou smlouvou, pro svobodu z produktu kdykoliv odejít, před věkem 60 let, proto zde bych neřešil daňové odpočty.

    OPF kupované napřímo nejsou pro každého. Je to tvrdá pravda, lidé se často bojí, zvláště ti chudší bez širšího vzdělání. Už jen proto, že Kooperativu či jinou známou pojišťovnu důvěrně znají (pojistila jim auto, dům, atd.), kdežto takový Conseq jim zní cize a u „obyčejných lidí“ nebudí ihned důvěru.

    Pokud bych měl udělat závěr, čistě nákladově i moje příklady jsou stále dražší, než přímé investice a to i přes výpočet úspory na daních z příjmů, který jen zmiňuji a vylepšuje bilanci ve prospěch IŽP, ona totiž každá koruna ušetřená na berňáku hřeje v duši více, než tři koruny v kapse.

    Bohudík finanční poradce není jen stroj na minimaizaci nákladů (pokud by takový na trhu byl). Dobrý poradce se musí řídit i svědomím a objektivním zájmem klienta. Je ovšem pravda, že finanční poradci své informační převahy často zneužívají ve svůj prospěch. Proto jsou nutná přísná pravidla odborné péče, případná vyšetřování a selektivní postihy, to co dávno prosazuji, nikoliv plošné regulace.

    Odpovědět

  • vasek

    2 července, 2015

    V objektivním zájmu klienta vidíte dražší způsob investování??
    Evidentně jen hledáte způsob, jak střelit životko.

    Odpovědět

  • Radek

    2 července, 2015

    „do penzijka, kde vůči inflaci je normálně garantovaná meziroční ztráta“

    • a co třeba naučit klienta nemít transformovaný fond a přejít do dynamické strategie účastnických fondů? ;-)

    „nejdříve lidé přestanou platit to co nemusí, tedy OPF“

    • nezapomeňte, že hned v druhé řadě je IŽP a s jeho neplacením následují exekuce; v lepším případě ho vypoví, dnes dodaní a přijde o počáteční náklady

    V tomto souhlasím s Vaškem. IŽP na investice není v žádném případě v zájmu klienta. Pokud se klient není schopen naučit platební morálce při investicích do podílových fondů, ani bič pojišťovny v podobě exekuce ho nezachrání, ale naopak ho přivede do mnohem většího …

    Odpovědět

  • Honza

    3 července, 2015

    Pane Hanzle, je mi z Vás a čtení o výchovné funkci na zvracení. Spořte do ztrátové pojistky, když Vám snížili plat či jste přišel o práci, jinak přijde exekutor, to je super…

    A daňové úspory, to snad nemyslíte vážně. Ztratit ročně desítky tisíc v černé díře, abych zdánlivě ušetřil pár jednotek tisíc, to je logika pojď na mě z boku. A ono se ta daňová rádoby úspora pro vyšší, nejlépe neregulovanou provizi klientovi dobře kvituje, že?

    Myslel jsem dříve, že z té množiny přebouchávačů IŽP apod. alespoň v něčem vyčníváte, ale jak vidno, navzdory dřívějším diskusním výstupům o investicích, klientovi prásknete pojistku na spoření s odůvodněním, že Kooperativu zná. Super byznys. Není divu, že tolik brojíte proti regulaci provizí za ŽP. Podejte si ruku s těmi, kdo v supermarketech přesvědčují lidi na kreditky s RPSN nad 40% p.a., budete si s kolegy příživníky na finanční negramotnosti rozumět.

    Odpovědět

  • Angel

    3 července, 2015

    Nějak si nám pan Hanzl protiřeší – IŽP má výchovný charakter, protože klient musí platit vs. minimální běžné pojistné a většinu do mimořádného pojistného. Copak některá pojišťovna vymáhá mimořádné pojistné?. V zájmu klienta tedy narveme 100% do běžného pojistného pojistného, protože až bude mít finanční problémy tak to bude muset platit a bude hezky vychováván. To je ale demagogie.

    Odpovědět

  • Míra P.

    3 července, 2015

    Mě stačilo vystoupení pana Hanzla v květnu na konferenci finančních poradců v Praze. Samozvaný ochránce finančních poradců a samozvaný bojovník za jejich provizní práva. Článek jen dokazuje, proč má pan Hanzl takový panický strach z regulace provizí, zrovna jemu bych páně Šinclův návrh přál všemi deseti. Snad zvítězí zdravý rozum a návrh projde, protože jinak se v naší branži nic k lepšímu nezmění.

    Odpovědět

  • 4 července, 2015

    Jak někdo trefně napsal právě zde na Investujeme.cz, tak Hanzl je jen takové přerostlé dítě. Svět vidí černobíle a jak rychlé je jeho nadšení, tak rychle i vyprchá.

    Jeho argumenty pro ižp jsou standardním prodejním „důvodem“, aby si klient sjednal životko jako rezervotvorný produkt.

    Nicméně podívej se na pojištění z pohledu jeho výrobce, tedy pojišťovny. Ve skutečnosti má vážný zájem o pojištění jen málo lidí a ani náhodou neodpovídá 6 mil. životek, které jsou sjednány v ČR. Nebýt nesmyslných daňových odpočtů a s nimi spojených příspěvků od zaměstnavatelů či jakospoření přes žp, tak je počet smluv žp jaký? 1 mil.? 0,5 mil.? No a teď prodávej něco, co ve skutečnosti nechce skoro nikdo.

    Odpovědět

  • Honza

    5 července, 2015

    Velmi pěkně řečeno. On to už nějaký rok zpět popsal, byť nečekaně na skrytou kameru, p. Rusnok…

    https://www.y­outube.com/wat­ch?v=JyE8YHfU­clg

    Odpovědět

  • pozorovatel

    7 července, 2015

    Chtelo by se rict ze je takovy Svorbik :)

    Odpovědět

  • Vektor

    3 července, 2015

    Ou no! Pane Hanzle podivejte se na tuto analyzu pocatecnich oopltku IZP. Pak uz nikdy podobny prispevek nenapisete. Ta cisla mluvi za sebe!

    http://ulozto­.cz/xj33CV7N/if­g001-pocatecni-poplatky-pdf

    Odpovědět