CZK/€ 25.285 -0,16%

CZK/$ 23.179 -0,44%

CZK/£ 30.078 -0,27%

CZK/CHF 26.860 -0,04%

Text: Daniel Kuchta

15. 04. 2013

11 komentářů

Kam s penězi? Nejlepší je matrace

 


 

Politici a centrální bankéři nám pomalu, ale jistě devalvují naše úspory, které držíme v hotovosti, a my s tím musíme něco dělat. Buďto se rozhodneme investovat do nástrojů, které mají potenciál v delším horizontu porazit i vyšší míru inflace, ale musíme počítat s určitou mírou rizika, nebo je nám riziko cizí a peníze dáváme do bezrizikových finančních aktiv. Otázkou je, jestli dnes vůbec ještě nějaká bezriziková finanční aktiva existují.

Účet v bance není investicí, jde spíše o nutnost, resp. o možnost, jak zjednodušit své peněžní toky. Banky mají přístup k naším penězům a my můžeme využívat jejích služeb. Někdo je za to ještě ochoten platit poplatky, někdo, kdo nechce vyhazovat peníze do vzduchu, si vybere banku bez poplatků. Už to, že platíme bance za to, že jí umožňujeme pracovat s naší hotovostí, je divné, ale každý má na výběr.

Bezpečné banky jsou minulostí

Cítíme se bezpečně, protože naše peníze jsou ze zákona pojištěny (alespoň do určité výše) a svým způsobem nám to zjednodušuje život. Pak nastane situace, že malému ostrovnímu státu hrozí finanční problémy a my zjistíme, že peníze v bance nejsou nedotknutelné, resp. že politici ve své bezradnosti klidně šáhnou na naše peníze. A my s tím nemůžeme nic udělat, protože banky se zavřou a výběry jsou omezeny.

O „špatnosti“ kyperského řešení by se dalo spekulovat. Kdyby zachraňované banky zkrachovaly, vklady do stotisíc eur jsou v EU pojištěné do 100 % a co má klient navíc, s tím velmi počítat nemůže. A i ty peníze, které jsou pojištěny, klienti nedostanou hned. Takže zde bych problém neviděl, problémem je samotná myšlenka, s níž politici vyrukovali – příště se jim může podařit jí protlačit. Zdanit pojištěné vklady na Kypru se tak zatím nepodařilo, ale jak připomněl Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank ve svém komentáři, Kypr není jedinou a ani první zemí, kde se politici k něčemu podobnému odhodlali. Bezpečný způsob jak uložit peníze přestává existovat. Co tady máme dál?

Příklad z Kypru ukazuje, že pokud dnes nemáme peníze v hotovosti někde, kde nám na ně nikdo nemže šáhnout,  nemáme jistotu, že o ně nepřijdeme. Ještě před několika lety přitom existovalo několik nástrojů, které mohly být považovány za bezpečný přístav, resp. investici, která nenese téměř žádné riziko.

REKLAMA

Vezměme si takové dluhopisy. Státní dluhopisy vyspělých zemí byly kdysi považovány za bezpečný nástroj, do něhož investovali jak velcí, tak i retailoví investoři (například prostřednictvím fondů) s tím, že sice nejde o nástroj s vysokými výnosy, ale možnost ztráty investovaných peněz je prakticky nulová. Bohužel, poslední roky nás všechny vyvedly z omylu, Řecko je posledním zářným příkladem. Státy se dnes zadlužují tak, že prakticky nejsou schopny své dluhy v dlouhém horizontu splatit a pokud si nevytisknou nové peníze, bude zle. Výsledkem je tedy budoucí default, nebo inflace, která z nízkých výnosů stejně udělá špatný vtip.

Co tady máme dál? Penzijní fondy. V ČR je to vlastně stejné jako s dluhopisy, které ve svých portfoliích fondy drží. Státní podpora, kterou se dnes penzijní fondy zaštiťují, je vzhledem k povaze politiků schopných všeho, něco, čeho se v budoucnu stejně nedočkáme. Hlavní výhoda nového druhého pilíře spočívá v tom, že se klienti nemusí spoléhat pouze na stát. Jak tato výhoda dopadne, když se ujmou vlády neschopní (resp. všehoschopní) populisti, o tom nám mohou povídat lidé na Slovensku a zejména v Maďarsku. Když stát potřebuje peníze, není nic lehčího, než zdiskreditovat penzijní společnosti (případ Slovenska), nebo si z nich peníze rovnou vzít (jako v Maďarsku).

Zlato není

Jedním z velmi oblíbených bezpečných přístavů jsou drahé kovy, zejména zlato. Mnohými považováno za jeden z nástrojů, jak přežít krizi bez úhony, nebo jedinou alternativu k dnešním papírovým, brzo bezcenným penězům. Ale pouze to fyzické. Každý ví, že nakupovat ETF a různé jiné papírové náhražky zlata je vhodné pouze ke krátkodobé spekulaci, protože nikdo nikdy nebude vědět, jak jsou vlastně tyto cenné papíry kryty reálnými kovy. Takže si koupíme zlato ve fyzické formě – mince, slitky, cihličky – komu je co libo. Ale abychom předešli riziku krádeže, uložíme si jej do banky, tam přeci bude v bezpečí. Ano? Tím bych si nebyl tak jistý.

Koncem března totiž došlo k prolomení dalšího tabu, které opět ukázalo, že klienti jsou pro banky pouhým zdrojem levných peněz, ničím víc. Holandská banka ABN Amro jednoduše oznámila svým klientům, že fyzické zlato, které si prostřednictvím ní nakupili, není. Banka zkrátka nemá zlato k tomu, aby jej mohla svým klientům dát ve fyzické formě a tak dostanou pouze finanční částku, odpovídající kurzu zlata v dané měně. Špatný vtip? Bohužel ne.

REKLAMA

Mnohé teď určitě napadnou nemovitosti. Ano, jako investice to není špatné, když na to máte. Ale kdo má na to, aby si koupil byt, dům, nebo pozemek za vlastní? Málokdo. Často slýcháme, že v době nízkých úrokových sazeb a hrozící inflace není nic lepšího, než se zadlužit, ale to už tady několikrát bylo a vždy to dopadlo špatně. Vysoká inflace v konečném důsledku pomůže pouze zemím, které si samy tisknou peníze. Pokud očekáváte, že peníze ztratí zanedlouho svou hodnotu úplně, můžete to risknout, ale to už není o omezování rizika, ale o rizikové spekulaci. A pokud bychom chtěli dál spekulovat a vytvářet divoké konspirační teorie, kde máte jistotu, že vám stát nemovitost nevyvlastní? Nebo přijde přírodní pohroma, dům vám vytopí tisíciletá voda a vzhledem k poloze v zátopové oblasti nedostaneme od pojišťovny prakticky nic.

Normální době bychom podobně laděný komentář mohli publikovat prvního dubna, nebo v jiný datum, kdy se běžně publikují vtipy. Začátek dubna je dávno za námi a tento komentář už není tak vtipný, jak by mohl ještě před pár lety, nebo i měsíci být. Je to spíše k pláči a určitě to nejsou slzy skrze smích. Jen doufám, že o několik let nebudou na apríla publikované články na téma „Šel jsem do banky a představte si, dali mi mé peníze“, nebo „Nebudete tomu věřit, ale stát mi vyplatil důchod“. To bude srandy kopec.

Loading

Vstoupit do diskuze 11 komentářů


Související články

Umíte správně přečíst výplatní pásku? Možná tam jsou pro vás důležité informace

Výplatní páska je dokument, který mnoho zaměstnanců ani neotvírá či nezkoumá. Ve skutečnosti obsahuje zajímavé a cenné informace. Jejím pečlivým přečtením zjistíte například, jaká je výše vašeho základního platu, ze které se budou vypočítávat budoucí sociální dávky. Kolik dní dovolené jste již vyčerpali a kolik vám zbývá. […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

27. 08. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • teacher

    16 dubna, 2013

    Viděli jste včerejší výsledky zlata? Jsem zvědav na další vývoj, protože hodně lidí na tom posledních pár let jelo ve velkém a ještě víc dalších lidí si od nich nakpupilo.

    Odpovědět

  • pan drzý

    16 dubna, 2013

    Mnoho (možná většina) kupujících vůbec nechápe, že zlato se kupuje na dlouho.

    Pozice obchodníka vyžaduje jistou zaslepenost a vymaštěnost.

    Nicméně přesto bude jednou se zlatem velká zábava. Voni ho ti zlatí fanatici cpou každýmu, setkal jsem se třeba i s tím, že ho používali ke krátkodobé úschově peněz á la spořicí účet, z čehož kouká pěkný průser.

    Odpovědět

  • Marie Bláhová, K2 Finance

    19 dubna, 2013

    Ono záleží na tom, kdo jste… Pokud jste spekulant a živíte se tím, že něco nakoupíte s vidinou toho, že to za chvíli dráž prodáte a rozdíl je Váš zisk, pak propad zlata je pro Vás průšvih… Pokud jste člověk, který plánuje dlouhodobě, takové propady jen udělají radost a dají příležitost k většímu nákupu… Bohužel, lidi dnes rychle žijí a rychle chtějí bohatnout, ale ke správnému finančnímu hospodaření patří trpělivost a hlavně držet se svých DLOUHODOBÝCH plánů… Když se vrátím ke článku, ke kterému je tato diskuze – jaké jsou dnes možnosti bránit se znehodnocování měny??? Záměrně nepíšu peněz… Lidi, co spoří, prohrávají…

    Odpovědět

  • Viktor

    16 dubna, 2013

    Autor naprosto přesně vystihl dnešní situaci. Upřímně, smekám před Vámi pane Kuchto. Jen málokdo se odváží takto otevřeně napsat něco, co nám finančním poradcům nehraje moc do karet. To co se dřív mělo za úsměvné a nesmyslné konspirační teorie je dnes zcela běžné.

    Asi by to bylo na dlouhé povídání, ale možná by bylo zajímavé rozvinout v nějakém příštím článku, jaké cílové destinace našich financí je možné považovat za relativně nejbezpečnější.
    Napadá mne kombinace bezpečné nebankovní úschovy (něco jako dobře uzavřený kontejner s kontrabandem z Obchodníka se smrtí, ale existují i soukromé služby pro úschovu věcí) s nákupem předmětů, jejichž hodnota prakticky neklesá, jako například umění, šperky, diamanty a jiné drahokamy prvotřídní kvality atd.

    Každopádně ještě jednou díky za upřímný článek :-)

    Odpovědět

  • pan drzý

    16 dubna, 2013

    Nakupovat šperky a diamanty, tak to je jedna z největších hloupostí. Jejich hodnota není ani náhodou stálá a je snadno ovlivnitelná.

    A umění? To si jako za deset melounů koupím Kupku? Jak ty poznáš, že v začínajícím umělci je komerční potenciál?

    Odpovědět

  • Radek

    16 dubna, 2013

    Tak diamanty bych rozhodně nekupoval. To už je lepší vagon uhlí – tím si aspoň zatopíte ;-)

    Odpovědět

  • Pavel Rudolf

    16 dubna, 2013

    Zrovna před pár dny se ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný řešil problém ševce, který měl peníze doma ve slamníku. Jak dopadl (švec i zloděj s čepicí příliš nakřivo) jste určitě viděli. Peníze doma je nebezpečí. Nebezpečí vloupání (chcete, aby vás navštívil nezvaný host?) a nebezpečí inflace, která vám z nich ukrojí půlku během nějakých dvaceti let. Nejjistější možnost uložení peněz s tím, že je mohu odčerpávat po troškách ve formě renty jsou otevřené podílové fondy. Kdo se o tom chce dozvědět víc, zkuste http://www.jak­bytbohaty.cz a uvidíte.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    16 dubna, 2013

    Pane Rudolfe, běžte s tím E&S někam. Je to výborné okrádání lidí!

    Odpovědět

  • Petr Ježek

    19 dubna, 2013

    Předně, peníze v matraci nejsou k ničemu, protože začínají být k ničemu v jakékoli podobě a způsobu užití. Transakční médium bylo systematicky stahováno z reálných transkací a depozit k virtuálním bezsubstančním transakcím čistě finanční povahy, což je při masivní rozšířené úvěrové emisi utajená inflace jako hrom. Když jsou peníze použity v o řád vyšším objemu k finančním transakcím než k reálným, jakápak je asi jejich skutečná hodnota, když finanční trhy žádný produkt nevytvářejí?

    Odpovědět

  • Petr Ježek

    19 dubna, 2013

    Všem, kdo financí rozumí přinejmenším na úrovni magisterského oboru, musí být jasné, že žijeme v období vnitřní nerovnováhy navzdory snahám o účetní vybilancování. Pokud se k inventarizaci nepřidá inventura, neexistuje žádný dokla o existenci účetně inventarizovaných položek. Další parádní otázkou je, co se stane při nadměrné úvěrové emisi a prodlužující se době splácení úvěrů při jejich trvalém růstu. Je-li v ekonomice stále více peněz a přitom se jich stále více nedostává na běžné reálné transakce, jde o jasný důkaz o ztrátě jejich hodnoty. Po staletí bankéři budovali kolosální stroj na fiktivní bohatství a nyní se tento stroj začíná zadrhávat a otřásat z nedostatku faktických zdrojů (klesajících výnosů). jedinou rozumnou investicí v takové situaci selhávajícícho finančního systému je investice do kvalitního vzdělání. Pouze vzdělaný člověk je schopen vyznat se ve složité realitě a umí se nejen rozhodovat, ale i na tomto základě konat tak, aby přežil na slušné kulturní úrovni společně s co nejvíce obdobně vybavených lidí. Peníze ani jiná neproduktivní aktiva nejsou spolehlivou základnou pro udržitelný život. Kdo rozumí, ví, že nastává čas velkých změn, v nichž budou v nevýhodě ti, kteří doposud byli ve výhodě své virtuální megalži.

    Odpovědět

  • Milan

    20 dubna, 2013

    Vážení kolegové, chcete vědět jak pracovat s klienty a spolupracovníky efektivněji? Napište mi na pfp.efektivita@gma­il.com, poradím Vám jak na to.

    Odpovědět