Kam s penězi: Základní přehled

S penězi lze naložit různě. K dispozici jsou
nástroje od polštáře po vysoce rizikové spekulativní investice. Pro každého
jsou vhodné jiné. A zejména pro každý účel je vhodné zvolit jiné nástroje.
Peníze uložené na dlouhou dobu (např. na penzi) je možné (a vhodné) odložit do
více rizikových investic s vyšším potenciálem zhodnocení. Peníze uložené
jako likvidní rezerva je ale třeba mít vždy po ruce.

Na finančním trhu je k dispozici nesčetné množství
možností, kam drobný střadatel může volné prostředky umístit. Možnosti jsou tak
široké, že o nich mnoho lidí stále ještě ani neví – a drží se „tradičních“ a
mediálně známých možností. A ty zpravidla nepatří mezi nejvýhodnější. A to
mnohdy navzdory státní podpoře.

Bankovní účty

Bankovní účty
nepatří zpravidla k nejvýnosnějším formám uložení peněz. Běžný
účet by měl být naplněn pouze tolika penězi, kolik domácnost potřebuje
v průběhu měsíce – a při zvolení „inteligentních spořicích účtů“ na něj
napojených může být téměř prázdný.

Spořicí účty
bez výpovědní lhůty, tedy s vkladem na viděnou, představují lépe úročenou
variantu k běžnému účtu. Ani ty ale nejsou vhodné pro uložení větších
přebytků – pokud je domácnost neplánuje využít v brzké době např. na větší
investice (do podnikání, do akcií, do nemovitosti…) nebo nákladnější spotřebu
(pořízení automobilu apod.).

Termínované vklady, spořicí účty s výpovědní lhůtou či vkladní knížky
jsou jednou z nejméně výhodných možností uložení prostředků na delší dobu.
Lze ještě akceptovat vklady či výpovědi přibližně s měsíční lhůtou jako
likvidní rezervu. Ale ukládat peníze na rok, dva či více se zpravidla
nevyplatí. V takovém případě je nezbytné vůči vyšší úrokové sazbě vážit
obtížnost či nákladnost předčasného výběru prostředků a zároveň započítat i
inflaci, která představuje v tomto případě největší riziko.

„Bankovní vklady“ nenabízí jen banky. Poohlédnout se lze i mezi
družstevními
záložnami, které představují jen nepatrně větší riziko než banky. A zamířit
lze i do zahraničních bank.
V takovém případě je ale nezbytné zvážit měnové riziko, které velmi snadno
může vynulovat i poměrně vysoké zhodnocení.

^REKLAMA

Podílové fondy

Podílové fondy jsou
kategorií tak širokou, jak si jen lze představit. Mezi nimi lze najít jak
vysoce konzervativní (bezpečné) fondy peněžního trhu, které jsou lepší
alternativou k termínovaným vkladům a spořicím účtům, tak vysoce rizikové
spekulativní investice zaměřené na rozvíjející se regiony. Jsou též fondy investující
v zemích, které ani nemají vlastní burzu cenných papírů.

Pro drobného střadatele hledajícího snadný způsob uložení
prostředků na důchodový věk jsou vytvořené „fondy
životního cyklu“. Jsou o něco dražší na správu než většina jiných typů
fondů, za tuto cenu klient ale získá pohodlí, kdy se nebude muset o svou
investici starat. Tato varianta má pro mladé výrazně větší potenciál než
penzijní fondy v soudobém právním nastavení – a to bez ohledu na státní
příspěvek.

Podílové fondy lze zakoupit buď prostřednictvím banky
(zpravidla nabízí pouze fondy ze své finanční skupiny), prostřednictvím finančního
poradce (má širší nabídku podílových fondů, ale je
vhodné dbát na výběr kvalitního poradce; pro větší investice se vyplácí
spolupráce se specializovaným investičním poradcem) nebo přímo u investiční
společnosti.

ETF

ETF jsou fondy
obchodované na burzách. Jejich výhodou oproti klasickým podílovým fondům je, že
můžete fond koupit a prodat kdykoli a vždy vidíte jeho aktuální cenu (u
klasických podílových fondů je hodnota podílového listu přeceňována nejčastěji
jednou denně, občas i jednou týdně). Zároveň jsou zpravidla levnější na
pořízení i na správu (mají nižší poplatky).

Nabídka ETF je široká. Orientace v ní není vůbec
snadná. S tím může pomoci specializovaný investiční poradce či obchodník
s cennými papíry. Prostřednictvím obchodníka s cennými papíry lze ETF
také nakoupit na burze, kde jsou obchodované.

Investiční certifikáty

Investiční certifikáty
jsou jednou z forem dlužních úpisů. Přesto je lze využít místo podílových
fondů. Snad s výjimkou fondů peněžního trhu lze najít ke každému typu
„náhražku“ v podobě investičního certifikátu.

Oproti podílovým fondům mají investiční certifikáty výhodu
v nižší ceně – zejména za správu; náklady na pořízení vycházejí jednak
z poplatků obchodníka s cennými papíry, přes kterého lze certifikáty
nejčastěji koupit, a zároveň z tzv. spreadu – rozdílu mezi nákupní a
prodejní cenou. Právě spread dělá z certifikátů obchodovaných na pražské
burze velmi drahou investici, na rozdíl od investic na světových trzích.

Hlavní nevýhodou certifikátů oproti fondům je jedno riziko
navíc – kreditní riziko
vydavatele certifikátu. Pokud zkrachuje investiční společnost, podílníků jejích
fondů se to přímo nedotkne. Pokud zkrachuje banka vydávající investiční
certifikát, jeho majitel bude ve frontě na výplatu s ostatními věřiteli.

Penzijní připojištění

Penzijní
připojištění v českém podání je kuriózní produkt. Výnosy penzijní
fondy nabízet nemohou. Přitom je výrazně omezená likvidita – před 60. rokem
věku se klient penzijního fondu k penězům dostane jen za cenu ztráty
státního příspěvku. Státní příspěvek je ostatně jeden ze dvou motivů, proč je
penzijní připojištění nejrozšířenějším produktem spoření na stáří. Druhým je
možnost příspěvku
zaměstnavatele za daňově výhodných podmínek.

^REKLAMA

Penzijní připojištění se vyplatí lidem, kterým přispívá
zaměstnavatel nebo kterým je více než 55 let (od 50 let o něm lze začít rozumně
uvažovat). Pro mladší jsou vhodnější jiné investice, které přinášejí vyšší
potenciál výnosu.
Ach, ano, riziko. Penzijní fondy garantují připsání alespoň nulového zhodnocení
v každém roce. A to je právě největší svízel tohoto produktu. Kvůli tomuto
opatření investují velmi konzervativně a nenabízí o mnoho vyšší zhodnocení než
inflace. Ta také představuje největší riziko penzijního připojištění. Penzijní
fondy tak nabízejí jistotu – jistotu téměř nulového reálného zhodnocení.

Stavební spoření

Stavební
spoření je dalším z „jistých produktů“. Ano. Státní příspěvek a garantované
zhodnocení (zpravidla pod úrovní inflace) je velkým lákadlem. Snížení státního
příspěvku málem způsobilo revoluci – kupodivu těch, kteří si ho sami platí.
Nemluvě o tom, že aby klient získal státní příspěvek, musí nejdřív živit
stavební spořitelny nejčastěji 1 % z cílové částky za založení smlouvy a
cca 300 Kč ročně za vedení účtu.

A jak je to s jistotou? Stavební spoření se po nálezu Ústavního
soudu stalo jedním z nejrizikovějších produktů, aniž by si to
střadatelé plně uvědomili. Stát může kdykoli (od následujícího roku) změnit
podmínky státního příspěvku – může ho zrušit, může ho vázat účelově apod. A
klient? Ten musí dodržet vázací dobu a na šest let je vazalem stavební
spořitelny a odkázán na rozmary státu.

Životní pojištění

Životní pojištění
v žádné formě není spořícím ani investičním produktem! Jeho hlavní
účel a smysl je zajištění rizik – zejména rizika smrti živitele rodiny. Ano,
jsou životní pojistky se spořicí složkou (kapitálové životní pojištění,
důchodové pojištění apod.) i investiční složkou (investiční životní pojištění),
i ty jsou ale vhodné pouze a jedině k zajištění rizik.[1] Pro investice je vhodnější
použít přímou investici do podílových fondů (kam ostatně plují i investice
z pojištění…).

Bohužel jsou společnosti, které zneužívají neschopnost státu
a naivitu lidí. Velmi často pak nabízejí investiční životní pojištění
s minimalizovaným pojistným a maximalizovanou investicí. A to pod lživými
argumenty, např. „v rámci penzijní
reformy bude pojištění povinné, s námi budete mít náskok“ apod.
Nevěřte jim!

Akcie

Akcie jsou
považovány za jednu z nejrizikovějších investic. Zpravidla mylně. Ano,
jejich cena kolísá. Někdy i značně. V dlouhém horizontu, na který jsou
akcie určeny, se ale riziko snižuje. Akcie nejsou nic jiného než majetková
práva k akciovým společnostem – k reálnému majetku a reálné činnosti,
kterou firmy vykonávají. Mezi nimi lze najít jak velmi bezpečné (zpravidla
dividendové) tituly, tak velmi rizikové (např. z nového perspektivního oboru,
navíc v rizikové destinaci) společnosti.

Riziko (i možný výnos) lze zvýšit „pákou“. Stačí si vypůjčit
peníze a akce koupit částečně i za cizí zdroje. Tím se násobí výnosy, ale i
ztráty oproti investici pouze z vlastních prostředků.

Do akcií umožňují investovat přímo obchodníci s cennými
papíry. Jedná se o levnější variantu než investice do akciového fondu, ale
z České republiky nelze nakoupit akcie na všech světových trzích,
k jakým mohou mít přístup portfoliomanažeři.

Dluhopisy

Dluhopisy
jsou stejně rozmanité jako akcie. Lze investovat do bezpečných krátkodobých
státních dluhopisů (pozor! Státní neznamená vždy bezpečný) i do rizikových firemních obligací
v rozvíjejících se zemích. V Česku lze nakoupit dluhopisy na
burze prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, ale pro přímý nákup je
potřeba mít poměrně hodně peněz. Mezi dluhopisy se řadí i např. investiční
certifikáty.

Některé banky vydávají a na svých pobočkách prodávají
specializované dluhopisy – hypoteční
zástavní listy. Jejich výhodou je, že jsou zajištěny nejen důvěryhodností
banky, ale také hypotékami, které jsou z jejich výnosu poskytnuty. Výnos
pro investora ale zpravidla není příliš vysoký a splatnost dluhopisu bývá
dlouhá.

Nemovitosti

Nedávná hypoteční, realitní, finanční a hospodářská krize
snad již s definitivní platností vyvrátila mýtus, že nemovitosti
jen nabývají na ceně. Ano, jako reálné aktivum jsou odolné vůči inflaci. Na
druhé straně podléhají opotřebení i morálnímu zastarávání (např. domy
v satelitních městech se budou čím dál hůře prodávat, protože lidé
zjišťují, že tento způsob života není příjemný).

^REKLAMA

Do nemovitosti naprostá většina lidí investuje s pomocí
hypotéky. V tom okamžiku využívají stejné finanční páky jako např. při
investici do akcií s úvěrem. Co to znamená? Nic moc. Jen zvýšení
rizikovosti investice, které si ale jen málokdo uvědomuje.

Do nemovitostí lze investovat nejen přímo, ale též
s realitními fondy.

Zlato

Do zlata lze investovat tolika
způsoby, že jen jejich vyjmenování by bylo na několik stran textu. Základní
možnosti jsou dvě – investice do fyzického zlata a investice do „papírového“
zlata. Vzhledem k funkci zlata jako uchovatele hodnoty v době
skutečné krize je (s výjimkou spekulací) vždy vhodné investovat do fyzického
zlata.

Lidé se nejčastěji k investici do zlata odhodlávají v dobách
nejistoty. To je ale pozdě. V době nejistoty cena zlata stoupá. A po
uklidnění situace zase klesá. Kdo nakoupí v době krize, po krizi inkasuje
ztrátu.

Z fyzických možností investice do zlata se nabízí investiční
slitky a mince nebo pamětní
mince a medaile. Druhá možnost má tu výhodu, že se cena pamětních mincí a
medailí neodvíjí pouze od ceny zlata, ale závisí též na sběratelské hodnotě. A
ta může růst i v okamžiku poklesu ceny zlata. Naopak v době krize
klesá sběratelská cena (lidé šetří a nesbírají), zato roste cena kovu.

Ropa a další komodity

Chcete si koupit pár tisíc barelů ropy?
Není problém! Přístup na komoditní burzy či na deriváty podložené ropou vám
nabídne téměř každý obchodník s cennými papíry či komoditami. Dodávky ropy
na vaši zahradu se přitom obávat nemusíte. Zato při ztrátě a zadlužení se
špatnými investicemi se můžete obávat o vaši zahradu.

Jakmile si otevřete přístup na komoditní burzy u obchodníka,
rozprostře se vám paleta možností od zemědělských
komodit, přes průmyslové
kovy, po zlato, ropu… zmražené půlky prasat a pomerančovou šťávu. Jen jedno
je nezbytné mít na paměti – vždy se obchoduje s pákovým efektem.
S malými penězi tak inkasujete velké zisky i velké ztráty.

FOREX

Trh se zahraničními měnami je oblíbený u spekulantů. Provádět
na FOREX dlouhodobé investice se
zpravidla nevyplácí.

Na FOREXu se obchoduje s měnovými páry – tedy dvojicemi
měn. Posiluje-li jedna měna, cena měnového páru roste. Posiluje-li druhá
z páru, cena klesá. I na tomto trhu se obchoduje s pákovým efektem a
investice jsou tak značně rizikové. „Vyčistit“ účet je mnohem snadnější než ho
zhodnotit do závratných výšek.

Další investiční příležitosti

Jednou z nejvýnosnějších investic je investice do
vlastního podnikání. S dobrým podnikatelským plánem a tvrdou prací lze
z malé firmy vybudovat giganty typu Microsoft,
Google, Apple… a
další. I v českých podmínkách jsou úspěšní podnikatelé s velkými
úspěchy, za nimiž stojí firmy s miliardovými obraty a – v případě
např. RSJ Invest
i miliardovými zisky.

Úspěch v podnikání je podmíněn znalostmi. Vrhnout se
bezhlavě do „něčeho“ samozřejmě jde. Ale úspěch je pak otázkou štěstí jako
v loterii. Investice do vlastních schopností a znalostí se vyplácí i
v nepodnikatelské sféře. Vyšší kvalifikace bývá odměněna i vyšší mzdou.

Samozřejmě lze investovat do rodiny, do dětí, do přátel…
to jsou ale investice, na které je snad lepší nepohlížet jako na investice.
Vlastnit akcie ČEZu či mít smlouvu o stavebním spoření samo o sobě užitek
nepřináší. Být s rodinou, dětmi či přáteli ano.