Celkové zadlužení státu je přes 11 bilionů dolarů. Vlády v minulosti emitovaly cenné papíry různého druhu s různou dobou splatností. Tyto dlužné cenné papíry, zejména dluhopisy nakupovali různí investoři a ukládali si své volné peněžní prostředky do v té době nejbezpečnějších aktiv. Nakupovaly je jednotlivé státy a jejich centrální banky jako finanční rezervy státu, privátní a veřejní investoři. Přibližně 40 % z celkového dluhu USA je financováno právě veřejným sektorem, včetně různých vládních agentur.
Níže je přehled největších investorů do „dluhu USA“:
1.
FED a americké vládní instituce – 4,8 bil. USD.
Největším věřitelem jsou USA samy. Toto číslo se pravděpodobně v blízké budoucnosti výrazně zvýší. Před 10 lety to bylo 2,5 bil. USD.
2.
Vzájemné fondy (mutual funds) – 769,1 mld. USD.
Tato kategorie zahrnuje i peněžní a uzavřené fondy.
REKLAMA
3.
Čína – 739,6 mld. USD. (+ Hong-Kong 71,7 mld. USD).
Jenom od září 2008 do ledna 2009 nakoupila Čína dluhové cenné papíry za 120 mld. USD. Někteří nejvyšší představitele Číny volají po vytvoření nové tzv. rezervní měny, která by nahradila dolar jako dominantní měnu ve finančních rezervách států a centrálních bank. Jde zjevně o obavy o „zdravotní stav“ amerického dolaru v kontextu s příliš velkým zadlužováním se USA.
4.
Japonsko – 634,8 mld. USD.
V lednu 2008 bylo Japonsko největším zahraničním věřitelem USA.
5.
US stát a lokální vlády – 522,7 mld. USD.
REKLAMA
6.
Penzijní fondy – 456,4 mld. USD.
7.
Ostatní investoři – 413,2 mld. USD.
Do této kategorie jsou zařazeni privátní investoři, vládou sponzorované společnosti (tzv. GSC), brokeři, realitní společnosti, neobchodní organizace apod.
8.
Státy exportující ropu – 186,3 mld. USD.
Tito bohatí exportéři ukládají své volné peníze do bezpečných amerických vládních dluhopisů. Jsou to např. arabské a africké státy, dále Ekvádor, Venezuela, Indonésie apod.
REKLAMA
9.
Karibská bankovní centra – 176,6 mld. USD.
Tato kategorie zahrnuje např. Bahamy, Bermudy, Panamu atd.
10.
Brazílie – 133,5 mld. USD.
11.
Pojišťovací společnosti (včetně životních pojišťoven) – 126,4 mld. USD.
12.
Velká Británie – 124,2 mld. USD.
Ta se spíše zbavuje těchto investic. Vloni vlastnila dluhopisy za 279 mld. USD, čili dochází k odprodeji těchto aktiv.
13.
Rusko – 119,6 mld. USD.
To naopak zvyšuje svoje investice do amerického dluhu. Za 12 měsíců to byl nárůst o 330 % (z 35,2 mld. USD).
14.
Komerční banky, spořitelny, úvěrová družstva – 107,3 mld. USD.
15.
Lucembursko – 87,2 mld. USD.
Výše dluhu je v jeho absolutním vyjádření jedna věc. Splácení je rozvrženo podle doby splatnosti jednotlivých emisí a starý dluh se obvykle nahrazuje novým dluhem. Takže vlastně nikdy nekončící proces. Druhá, myslím důležitější věc je dluhová služba. Ta zahrnuje všechny náklady spojené s dluhem. Největší položkou dluhové služby je úrok. A ten je s větší jistinou úvěru přirozeně vyšší. Vyplacené úroky jsou součástí státního rozpočtu a vždy budou velkou koulí při financování aktuálních potřeb běžného roku v USA.
