Kdo využívá daňové výjimky u finančních produktů?

Světovým trendem je snižování daňových sazeb u daně z příjmu fyzických osob a současně snižování počtu daňových výjimek. Toto opatření zvyšuje daňový výnos státu i při zachování daňových sazeb daně. Navíc dochází ke zjednodušování daní, které jsou v Česku poměrně složité. Vyplňování daňových přiznání (z příjmů, k silniční dani, k DPH, k dani z nemovitosti…), Přehledů o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ musí většina OSVČ ponechat na odborníkovi. Daňová úprava by měla být tak jednoduchá, aby malý živnostník zvládl sám vyplnit všechny tři tiskopisy (k dani z příjmu + Přehledy).

Proč snížit počet daňových výjimek?

Odvody na dani z příjmu fyzických osob jsou v Česku, oproti ostatním vyspělým zemím světa, nízké. V Česku jsou však vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Daňová povinnost je nízká z důvodu nízké sazby daně z příjmu fyzických osob (15 %), vysoké slevě na poplatníka (2 070 Kč měsíčně) či vysokému daňovému zvýhodnění na děti žijící s poplatníkem v jedné domácnosti (967 Kč měsíčně).

V daňovém přiznání nebo ročním zúčtování lze navíc výrazně snížit daňovou povinnost uplatněním nezdanitelných položek snižujících základ daně. Nejvíce si daňový základ snižují občané s nadprůměrnými příjmy, kteří mají uzavřeno jak penzijní připojištění, tak životní pojistky či splácí drahou hypotéku.

Snížení daňových výjimek, tj. nezdanitelných položek (§ 15 zákona o dani z příjmu) a příjmů osvobozených od daně z příjmu fyzických osob (§ 4 zákona o dani z příjmu) je možností, jak při problémech s rozpočtem zvýšit daňové příjmy bez zvyšování daňových sazeb především od lépe finančně situovaných občanů.

Jak je to s penzijním a životním pojištění?

·        U penzijního připojištění lze od základu daně odečíst zaplacenou částku nad 6 tisíc korun, a to až do výše 12 tisíc korun. Měsíční úložka 1 500 Kč během roku v daňovém přiznání znamená snížení daňové povinnosti o 1 800 Kč (12 000 Kč * 15 %). Nutno podotknout, že občané s podprůměrnými příjmy si měsíčně spoří na penzijním připojištění maximálně 500 Kč, aby dosáhli na měsíční státní příspěvek 150 Kč.

·        U životního pojištění lze základ daně snížit o 12 tisíc Kč, což opět znamená nižší daňovou povinnost 1 800 Kč (12 000 Kč * 15 %). Výplata pojistného musí být sjednána nejdříve až po 60 měsících od uzavření smlouvy a nejdříve lze pojistné vyplatit v roce, kdy občan dosáhne 60 let. Občané s podprůměrnými příjmy mají životní pojistky uzavřeny na nízké částky nebo vůbec.

Ministerstvo financí zvažuje pouze zrušení možnosti snížit si daňový základ o zaplacené úroky z úvěru na bydlení, zrušit lze ale i odpočet zaplacených příspěvků na penzijním a životním pojištění. Občanů s podprůměrnými příjmy by se toto opatření příliš nedotklo. Daňové zvýhodnění by přitom mělo být primárně zaměřeno na nízko-příjmové občany či zdravotně znevýhodněné občany.

Ukázkový příklad

V našem zvoleném příkladě měl bezdětný živnostník pan Novák zisk za rok 2009 ze samostatné výdělečné činnosti ve výši 165 600 Kč, což odpovídá čistému měsíčnímu příjmu 13 800 Kč. Přestože pan Novák měsíčně odkládal na penzijním připojištění 1 500 Kč, tak si daňovovou povinnost nesníží a nemá cenu uplatňovat nezdanitelnou položku. Vzhledem k vysoké slevě na poplatníka je totiž za rok 2009 jeho daňová povinnost 0 Kč. Občané s podprůměrnými příjmy tedy možnost snížit si základ daně o nezdanitelné položky v praxi mnohdy nemohou ani využít.

Tabulka:
Daňové přiznání pana Nováka za rok 2009

Zlepšujme podnikatelské prostředí

Nejenom snižování počtu daňových výjimek vede ke zvýšení daňového příjmu státu. Když se daří domácí ekonomice, je daňový výnos vysoký i při nízkých sazbách daně. Zlepšování a zjednodušování podnikatelského prostředí je cestou, jak zlepšovat konkurenceschopnost české ekonomiky. Podnikatelé by měli mít čas věnovat se byznysu, snížení povinné administrativy a zrychlení a zpružnění veřejné správy jim v tom pomůže.