Pojištění rizika smrti v rámci životního pojištění nabízejí pojišťovny zabalené do nejrůznějších balíčků s dalšími riziky a investicemi. Pojišťovny si mohou cenu rizika stanovit téměř libovolně, protože ceny nejsou regulované. Mají ale jednu významnou podmínku: Pojistka musí být dlouhodobě udržitelná. Za to v každé pojišťovně zodpovídá pojistný matematik.
Základní výpočet, kolik stojí pojišťovnu pojištění rizika smrti, tedy jaké má s naším rizikem náklady, lze vypočítat na základě úmrtnostních tabulek. Ty každoročně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ) a obsahují pravděpodobnost smrti člověka v daném roce. Pojišťovna si ale může úmrtnostní tabulky dále upravit. Přeci jen, do pojištění nepřijme každého, pečlivě si své klienty vybírá a pravděpodobnost úmrtí pojištěného klienta je tak nižší než u celkové populace.
Výpočet na straně pojišťoven ještě komplikuje rozhodnutí Evropského soudu o „bezpohlavnosti“ občanů Evropské unie. Od 21. prosinci 2012 nemohou členské státy Evropské unie udělit výjimku pojišťovnám z antidiskriminační směrnice (Gender Directive, Council Directive 2004/113/EC) a musí používat unisex úmrtnostní tabulky pro výpočet pojistného. To v tomto případě postihuje ženy, neboť se dožívají vyššího věku a tudíž mohly mít pojištění levnější.
Tabulka 1: Pravděpodobnost smrti a přirozené pojistné pro daný rok věku
|
Věk |
Pravděpodobnost úmrtí v daném roce |
Přirozené pojistné (pojistná částka 1 mil. Kč) |
||
|
muži |
ženy |
muži |
ženy |
|
|
18 |
0,069% |
0,023% |
688 Kč |
227 Kč |
|
19 |
0,080% |
0,023% |
798 Kč |
234 Kč |
|
20 |
0,083% |
0,024% |
829 Kč |
237 Kč |
|
21 |
0,075% |
0,023% |
746 Kč |
231 Kč |
|
22 |
0,072% |
0,026% |
720 Kč |
260 Kč |
|
23 |
0,079% |
0,024% |
793 Kč |
243 Kč |
|
24 |
0,082% |
0,025% |
816 Kč |
250 Kč |
|
25 |
0,080% |
0,024% |
802 Kč |
237 Kč |
|
26 |
0,078% |
0,028% |
776 Kč |
283 Kč |
|
27 |
0,075% |
0,032% |
748 Kč |
324 Kč |
|
28 |
0,078% |
0,035% |
780 Kč |
347 Kč |
|
29 |
0,082% |
0,031% |
825 Kč |
313 Kč |
|
30 |
0,086% |
0,032% |
855 Kč |
321 Kč |
|
31 |
0,086% |
0,031% |
855 Kč |
309 Kč |
|
32 |
0,091% |
0,034% |
907 Kč |
342 Kč |
|
33 |
0,103% |
0,037% |
1 027 Kč |
372 Kč |
|
34 |
0,109% |
0,040% |
1 088 Kč |
404 Kč |
|
35 |
0,112% |
0,044% |
1 123 Kč |
437 Kč |
|
36 |
0,112% |
0,047% |
1 115 Kč |
470 Kč |
|
37 |
0,118% |
0,053% |
1 184 Kč |
532 Kč |
|
38 |
0,122% |
0,064% |
1 217 Kč |
636 Kč |
|
39 |
0,136% |
0,068% |
1 363 Kč |
682 Kč |
|
40 |
0,149% |
0,076% |
1 491 Kč |
758 Kč |
|
41 |
0,167% |
0,088% |
1 671 Kč |
880 Kč |
|
42 |
0,201% |
0,094% |
2 006 Kč |
938 Kč |
|
43 |
0,241% |
0,102% |
2 405 Kč |
1 022 Kč |
|
44 |
0,262% |
0,117% |
2 617 Kč |
1 166 Kč |
|
45 |
0,291% |
0,129% |
2 909 Kč |
1 291 Kč |
|
46 |
0,318% |
0,143% |
3 178 Kč |
1 435 Kč |
|
47 |
0,359% |
0,162% |
3 591 Kč |
1 615 Kč |
|
48 |
0,393% |
0,187% |
3 932 Kč |
1 866 Kč |
|
49 |
0,431% |
0,218% |
4 311 Kč |
2 175 Kč |
|
50 |
0,459% |
0,237% |
4 593 Kč |
2 371 Kč |
|
51 |
0,507% |
0,255% |
5 070 Kč |
2 549 Kč |
|
52 |
0,554% |
0,279% |
5 536 Kč |
2 787 Kč |
|
53 |
0,636% |
0,310% |
6 360 Kč |
3 103 Kč |
|
54 |
0,723% |
0,343% |
7 225 Kč |
3 430 Kč |
|
55 |
0,809% |
0,373% |
8 091 Kč |
3 730 Kč |
|
56 |
0,905% |
0,393% |
9 050 Kč |
3 933 Kč |
|
57 |
1,009% |
0,434% |
10 091 Kč |
4 341 Kč |
|
58 |
1,095% |
0,497% |
10 945 Kč |
4 975 Kč |
|
59 |
1,225% |
0,565% |
12 251 Kč |
5 650 Kč |
|
60 |
1,372% |
0,631% |
13 715 Kč |
6 314 Kč |
Zdroj: Vlastní zpracování na základě úmrtnostních tabulek ČSÚ pro rok 2013
Pravděpodobnost úmrtí uvádí procento lidí, které v daném věku statisticky zemřou. Pro daný věk je v Tabulce 1 zároveň uvedeno „přirozené pojistné“, tedy výši pojistného, které musí člověk v daném věku zaplatit, aby pojišťovna mohla vyplatit pojistné plnění ve výši 1 mil. Kč za všechny zemřelé.
Např. ve věku 50 let má muž pravděpodobnost smrti 0,459% a žena 0,237 %. Pokud by byl muž pojištěn právě na jeden rok ve věku 50 let, musel by zaplatit pojistné ve výši 4 593 Kč, aby pojišťovna netratila a pojištění bylo dlouhodobě udržitelné. Žena by musela zaplatit jen 2 371 Kč… tedy, mohla by, kdyby Evropská unie netrvala úpěnlivě na anti-diskriminaci.[1]
Přirozené pojistné mohou pojišťovny klientům účtovat pouze v případě, kdy je pojistka spojena s určitou tvorbou kapitálových rezerv – např. u kapitálového životního pojištění (KŽP) nebo u investičního životního pojištění (IŽP). Zdaleka ne vždy ale tuto formu volí i u těchto kombinovaných produktů. Mnohem častěji využívají tzv. průměrné pojistné či „postačitelné pojistné“.
Průměrné pojistné vychází z přirozeného pojistného, ovšem nejedná se o prostý průměr pojistného. Tím, že pojištěný platí pouze jednu částku za riziko smrti každý rok, v prvních letech, kdy je pojištěný, platí výrazně více, než kolik odpovídá přirozenému pojistnému. Rozdíl pojišťovna „uschová“ do pojistných rezerv, kde je zhodnocuje. Jakmile přirozené pojistné stoupne nad průměrné (postačitelné) pojistné účtované pojišťovnou, začne pojišťovna rozdíl pokrývat z rezerv.
Pro výpočet zhodnocení rezerv využívají pojišťovny technickou úrokovou míru (TÚM), jejíž nejvyšší možnou hodnotu stanovuje Česká národní banka. Ta se aktuálně pohybuje na úrovni 1,9 %, ovšem pojišťovna může pracovat i s nižší.
Tabulka 2: Výše ročního průměrného pojistného při pojistné částce 1 mil. Kč
(pojištění ve věku od 18 do 60 let)
|
Technická úroková míra |
Postačitelné pojistné |
|
|
muž |
žena |
|
|
1,90% |
1 825 Kč |
817 Kč |
|
1,50% |
2 056 Kč |
924 Kč |
|
1,00% |
2 394 Kč |
1 080 Kč |
|
0,50% |
2 798 Kč |
1 266 Kč |
|
0,00% |
3 281 Kč |
1 489 Kč |
Zdroj: Vlastní zpracování na základě úmrtnostních tabulek ČSÚ pro rok 2013
Pojišťovny si k pojistnému přičítají i další nezbytné náklady. Musí zaplatit pojistného matematika, který pojistku sestavil a ručí za její udržitelnost, pojišťovna má určitý administrativní aparát, který také vyžaduje své, pojistku někdo prodal a bez ohledu na to, zda se jedná o bankéře na pobočce nebo finančního zprostředkovatele, i on musí být zaplacen a při pojistné události se pojistkou bude zabývat likvidátor pojistných událostí, a ani jeho práce není zadarmo.
Pojišťovna ale může vydělávat i na průměrném (postačitelném) pojistném. V prvé řadě klienti pojišťovny neumírají tak často jako průměrná populace, neboť lidi s největším rizikem smrti pojišťovna do pojistného kmene nepřijme. Pokud používá úmrtnostní tabulky ČSÚ, zaplatí na pojistném plnění méně, než kolik spočítá – a to představuje její výnos.
Pojistné rezervy zhodnocuje pojišťovna podle příslušných regulatorních limitů na kapitálovém trhu. Technická úroková míra přitom představuje minimální výnos, který je očekávatelný. ČNB nechce přivést pojišťovny do existenčních potíží, proto je krotí při stanovování odhadu výnosů. A pokud pojišťovna vydělá víc, i to představuje její benefit.
O „nadstandardní“ výnosy např. při využití úmrtnostních tabulek ČSÚ se některé pojišťovny s klienty podělí. To je ale zase jiná kapitola.
[1] Přestože mužů a žen je přibližně stejný počet, zavedení „unisex“ úmrtnostních tabulek pro výpočet pojištění nevedlo ke zprůměrování pojistného pro muže a pro ženy, ale výsledné pojistné se blíží předešlému pojistnému pro muže, byť s určitou „slevou“.
