Pohledů na cenu života je přibližně tolik, kolik je názorů na estetiku a přínos moderního umění. Tedy nespočet. A záleží také na situaci, ve které je cena či hodnota života určována. Z průzkumu veřejného mínění uspořádaného pojišťovnou NN navíc vyplynulo, že 37 % respondentů považuje cenu života za nevyčíslitelnou a dalších 26 % ji uvádí vyšší než 30 mil. Kč. Jsou ovšem případy, kdy je nezbytné cenu života stanovit – a to poměrně přesně.
Graf 1: Cena lidského života obecně
Zdroj: Průzkum veřejného mínění pro pojišťovnu NN
Dva základní momenty, kdy je potřeba „cenu života“ co možná nejpřesněji spočítat, jsou při stanovení pojistné částky životního pojištění, které má zajistit případné pozůstalé blízké osoby, a odškodnění při usmrcení třetí osobou. V obou případech ovšem může dosáhnout výsledná cena života jiné hodnoty.
„,Cena života‘ – odčinění duševních útrap pozůstalým při usmrcení jejich osoby blízké se dle českého práva má stanovit podle zásad slušnosti. V praxi se výsledná náhrada bude odvíjet a odvíjí podle celé řady kritérií, jako je intenzita vztahu s osobou blízkou, věk usmrcené osoby, existenční závislost pozůstalých na usmrceném, postoj žalovaného, míra jeho zavinění atd. Lze očekávat, že v případě zvlášť závažného ublížení na zdraví osobě blízké, které ji zcela vyřadí z běžného života a odkáže na pomoc blízkých, budou přiznávány částky vyšší než v případě úmrtí,“ konstatovala Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK, u příležitosti kulatého stolu v rámci projektu Cena života pojišťovny NN.
REKLAMA
Nejvyšší soud vydal v roce 2014 metodiku stanovení oškodného za „zničený život“ dle nového občanského zákoníku, podle které je stanoven strop odškodnění na přibližně 20 mil. Kč. Tato metodika je ale pouze orientační. „Každý případ je individuální, ale pokud se klient žalobou u soudu domáhá vyššího odškodnění, jsou soudy povinny zjišťovat všechny okolnosti, jak se změnil život člověka po úrazu vzhledem k následkům zdravotního omezení. Z toho pak musí vycházet a rozhodnout o spravedlivé výši odškodnění bez ohledu na bodové ohodnocení lékaře a názoru pojišťovny,“ psal již v roce 2012 ve svém závazném právním názoru Nejvyšší soud.
Něco jiného je ale odškodnění za zničený život a smrt blízké osoby za nemajetkovou újmu a něco jiného je majetková újma – ztráta budoucího příjmu. „Je to nepopulární, ale někdo v určitých případech cenu života spočítat musí. Základem pro výpočet je jasná představa ohledně budoucích příjmů člověka. Dříve nebo později se objeví soudní proces, kde se bude výpočet ceny života více akcentovat,“ je přesvědčen David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Vezme-li se v ohled budoucí příjem zemřelého, znamená to, že lidé s vyššími příjmy a lidé mladší mají vyšší cenu života. Penzisté by tak byli vesměs bezcenní. S tím ovšem nesouhlasí Martin Loučka, psycholog a ředitel Centra paliativní péče: „Cenu života je těžké vyjádřit finančně, když vidíte, kolik dokáže předat umírající maminka své dceři, i když už je její hodnota měřená ekonomickým produktem malá.“
Cena života se projevuje i v oblasti medicíny. Za jakou cenu má ještě smysl život zachraňovat a léčit? Opět oblast medicíny překračuje na pole ekonomické: Můžeme si jako společnost dovolit léčit drahé choroby a úrazy? Mají zdravotní pojišťovny dostatek peněz, když proplácí i banální léky a léčbu triviálních chorob? „Při záchraně lidského života není přípustné rozlišovat ,cenu‘ dotyčného člověka podle toho, jak je ekonomicky aktivní či jaký má pro společnost přínos. Každý život je cenný a naším úkolem je životy zachraňovat,“ říká Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
REKLAMA
Jiný pohled na cenu života by měl být využit při hledání optimální pojistné částky životního pojištění. Slovo „nevyčíslitelná“ se v tomto případě nabízet ani nemůže. A nejčastější číselné ohodnocení vlastního života „více než 30 mil. Kč“ je také pouze v říši pohádek a snů – a možná touhy pro případ odškodnění zaviněné smrti. V praxi si lidé života cení mnohem méně. „Jsme spořivý národ, ale na ochranu svého života skrze pojištění dbáme méně, než je ve vyspělých zemích běžné. Průměrný Čech ohodnocuje pojištěním svůj život pouze na 300 tisíc korun,“ uvedl Jiří Čapek, generální ředitel NN pojišťovny a penzijní společnosti ČR/SR.
Graf 2: Cena vlastního života
Zdroj: Průzkum veřejného mínění pro pojišťovnu NN
V případě pojištění by se cena života měla odvíjet především od potřeb pozůstalých osob, které chce pojištěný zajistit v případě své smrti. Je tedy na místě stanovovat pojistnou částku zejména na základě nesplacených závazků (hypotéka a jiné úvěry a dluhy) a výpadku příjmů domácnosti. Svérázný přístup k životu i pojištění má horolezec Marek Holeček: „Nenavštívila mě bohatá teta, mám své úvěry a chci, aby moje kosti neměly zápornou hodnotu. Před každou cestou si proto vždy uzavírám pojištění.“
Nejen pojištění je důležité. „Je to nepopulární téma, ale dobrá závět je stejně důležitá jako dobrá pojistka. Člověku se do toho nechce, ale za ten klid to stojí,“ je přesvědčena zpěvačka Lucie Bílá.
„Život je riziko už od narození, ale přemíra opatrnosti a ochrany před možnými riziky nás dělá bázlivějšími a méně ochotnými se dělit, otevřít se a skutečně žít,“ upozornil Zvonimír Šorm, evangelický kněz. A jak rizika minimalizovat? „Studie potvrzují, že lidé žijící v partnerském svazku jsou zdravější a žijí déle, pokud mají navíc děti, je tento pozitivní dopad ještě větší. Dosud se nepřišlo na to, proč tomu tak je, ale statisticky to platí,“ doporučuje Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV ČR.
A na kolik si vy ceníte svého života?
