Při vstupu do Evropské unie se Česko i Švédsko zavázaly, že přijmou jednotnou měnu euro. Švédové nicméně dali najevo, že euro v dohledné době zavádět nebudou.
Česká vláda nyní rozhodla, že země nebude usilovat o vstup do eurozóny v roce 2010, a žádné další datum nestanovila. Vydá se Česko švédskou cestou?
Švédský příklad je v jednom dokonalý: ukazuje, že zavedení eura je možné navzdory slibům odkládat donekonečna.
Tedy alespoň do chvíle, než někomu v Evropské unii dojde trpělivost a začne Švédy stíhat za neplnění závazků. Přesto je však sporné, zda by tím mohl Stockholm k něčemu donutit.
Kdyby chtěli Češi vstup do eurozóny stále znovu odkládat, měli by to mnohem jednodušší než Švédi. Na rozdíl od skandinávské země si totiž nemusejí vymýšlet žádné zvláštní důvody, proč euro nezavést.
REKLAMA
Česko zatím nemůže vstoupit do eurozóny, ani kdyby chtělo. Neplní totiž podmínky. Stav veřejných financí v zemi je katastrofální. Švédové se naopak mohou pochlubit výrazným rozpočtovým přebytkem.
Mají svobodu volby, zatímco čeští politici nechtějí o tuto svobodu ani bojovat. Česká politická scéna se dnes vyznačuje směšným hašteřením, nikoliv ambiciózními plány na odstraňování nedostatků.
Odkládá se nejen zavádění eura, ale také reforma veřejných financí. A to by mělo vadit eurooptimistům i euroskeptikům.
O rozdílu mezi Švédskem a Českem se pochopitelně dobře ví. Český odklad vstupu do eurozóny není výrazem skepse obyvatel, ale projevem neschopnosti zdejších politiků.
REKLAMA
Vědí to dobře čeští podnikatelé, zahraniční investoři i ratingové agentury. Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer zcela logicky upozorňuje, že teď už nejde jenom o euro.
Pokud nezvládneme reformy, koledujeme si navíc o problémy makroekonomické i měnové…
Celý článek najdete v týdeníku Euro č. 45/2006
