28. 08. 2014
6letá jízda amerických akciových indexů přinesla S&P 500 zisk 195 procent a hodnotu 2 000 bodů
Zdá se tedy, že expanzivní monetární politika americké centrální banky (Fed) zafungovala více než výborně. Fed od září 2008, kdy se datuje začátek finanční krize pádem americké investiční banky Lehman Brothers, rozšířil svoji bilanci z 950 miliard USD na 4 400 miliard USD, tedy více než zečtyřnásobil. Levné peníze a téměř nulové úrokové sazby, při nichž dluhopisy moc nevynášejí, splnily záměr centrální banky přesvědčit investory, aby zapomněli na strach a opět investovali do rizikových aktiv v podobě akcií.
Kdyby se v březnu 2009, kdy index S&P 500 dosáhl svého krizového dna na úrovni 665 bodů, našel odvážný investor, který by zároveň vyznával obchodní strategii „buy and hold“ (kup a drž) a investoval by tehdy do indexu S&P 500, pak by dnes vydělával neuvěřitelných 195 procent. Několik kol kvantitativního uvolňování a 3 450 miliard nových dolarů pomohly postavit se po krizi na nohy i ostatním americkým akciovým indexům. Dow Jones si od roku 2009 polepšil o 161 procent a letos v červenci uzavřel na nových historických maximech (17 138,20 bodu). Technologický Nasdaq posílil až o 261 procent a nyní se obchoduje na 14letých maximech.
Dosavadní výkon amerického akciového trhu je spásou nejen pro samotnou Wall Street, ale i pro mnohé Američany, jejichž jmění investováno v důchodových, školních nebo jiných fondech díky akciové „rally“ solidně roste. Avšak s dynamickým růstem přichází i varovný signál v podobě faktu, že za posledních 35 měsíců nedošlo u indexu S&P 500 ke korekci alespoň ve výši 10 procent, přičemž medián takovéto periody je od konce 2. světové války 12 měsíců, což znamená, že trh roste třikrát déle bez korekce, než jsme zvyklí.
Michala Moravcová, analytik finančních trhů BOSSA