Analýza: Kulhající čínský drak

Nicméně v Číně růst produktivity zpomalil výrazně dřív ve srovnání s ostatními rozvíjejícími se ekonomikami v Asii. HDP na obyvatele v paritě kupní síly je v Číně na 28 procentech úrovně USA. Pro srovnání, v Koreji je na 71 % a ostrov, o kterém se nesmí mluvit, dokonce na 90 % úrovně USA. V Číně něco drhne. A z tohoto pohledu je Si Ťin-pching neúspěšný prezident. Minimálně prozatím. Růst produktivity během jeho éry je nejpomalejší za několik dekád. Pokud strana a Si není schopen přinášet růst životní úrovně, tak ztrácí relevanci = společenské napětí.

Růst ekonomiky už nemůže Čína „nahánět“ demografií: pracovní síla bude klesat v Číně, zatímco v okolních zemích budou mít naopak demografickou prémii. Je odpovědí větší míra urbanizace? Tedy přesun rolníků do měst a udělat z nich zaměstnance v průmyslu nebo ve službách, kde je vyšší přidaná hodnota než v zemědělství?

Míra urbanizace v Číně je 65 %, zatímco v USA přes 80 %. To je pořád velký rozdíl. Ale v Číně za město považují obec se 100 tisíci a více obyvateli. V USA je za město považována obec už s 2500 a více obyvateli. Trochu nepoměr. Podle čínského měřítka by u nás městem byla Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Liberec. Vše ostatní vesnice. Takže spousta čínského „venkovského“ obyvatelstva se ani zdaleka neblíží tomu, co by Američané nebo my považovali za „venkov“.

Zpět k produktivitě: čínská vláda se snaží trend v produktivitě zvrátit. A dobře sází na vzdělávání. Rychle roste podíl lidí, kteří chtějí studovat VŠ. Tempem, který zaznamenala Korea cca před 20 lety. A protože vzdělávání je jedním z klíčových tahounů dlouhodobého ekonomického růstu, tato sázka by mohla fungovat.

^REKLAMA

V PISA testech Čína skóruje. A to tak, že hodně vysoko. Nicméně tlak na vzdělání se samozřejmě podepisuje na psychice žáků. A občas se objeví zpochybnění výsledků: v Čině se testuje v regionech, u kterých se ví, že výsledky vyjdou dobře. To je podobné, jakoby se u nás testovalo jen v Praze a nikoliv v Karlových Varech, Karlovy Vary prominou. Stačí si i vzpomenout na Doing business, které raději Světová banka zrušila po odhalení, že výsledky pro Čínu byly zkreslovány nahoru.

Důležitější je strukturální změna, kterou Si označuje jako „velká změna, které nebyla k vidění 100 let“: masivní sázka a investice na robotiku, cloud computing a automatizaci. Rychle vznikají technologické firmy v oblasti umělé inteligence. Zároveň nové investice a migrace se přesměrovávají z bohatých pobřežních center do vnitrozemských měst = řešení regionální nerovností. Na druhé straně vláda omezuje „spotřebitelské internetové šílenství“, které podle ní prohloubilo nerovnost. Státu se podařilo během jednoho roku srazit ocenění technologického trhu o více než 2 biliony USD a přimět tech giganty k podřízenosti nebo úpadku.

V podstatě Si hodlá přimět čínskou ekonomiku, aby odklonila zdroje od odvětví, jako jsou nemovitosti, internet a finance. A aby se zaměřila na odvětví, jako jsou polovodiče, umělá inteligence, robotika, elektromobily a internet věcí.

Průmyslová politika je obvykle o výběru vítězů. Si chce vybrat i poražené. A ano, tato struktura skutečně může vést k velkému zvýšení produktivity. Ale nařízení neznamená správné provedení, protože potřebuje technologie, správné motivace a lidi s dovednostmi. Že vše nejde úplně hladce, naznačuje i to, že tváří v tvář zpomalujícímu se růstu se už vláda snaží částečně ustoupit od svého zásahu proti internetovým společnostem.

Autor: David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny