Bankovní sektor ve střední a východní Evropě: Nepřímý vliv krize hypotečních úvěrů přibrzdí růst regionu

„Očekáváme pouze mírný pokles růstu, jelikož zpomalení růstu v zemích Eurolandu by mělo být poměrně mírné. Předpokládáme, že domácí poptávka získala takovou dynamiku, že alespoň částečně vyrovná pokles růstu zahraničního obchodu, obzvláště když konkurenční výhoda členů Evropské unie hraje i nadále významnou roli. Tyto země nabízejí jedinečnou směs stabilního politického a právního systému a výhodu nízkých pracovních nákladů, která přetrvá i v příštích letech a bude atraktivní pro zahraniční investice. To podpoří další růst produktivity a životní úrovně směrem k Západu. Ekonomický růst by tak měl být vyšší než na hlavních světových trzích i po mnoho dalších let,“ prohlásil Günter Hohberger, akciový analytik bankovního sektoru Erste Bank a spoluautor této zprávy.

Přehled o situaci v sektoru

Na rozdíl od mnoha amerických a západoevropských bank neinvestovaly banky v zemích střední a východní Evropy do žádných sub-prime hypoték a s nimi spojených investic a nemusí tedy odepisovat svá aktiva. Nicméně koncem sledovaného období v prvním čtvrtletí 2008 se pozornost investorů obrátila od přímých efektů (tj. odpisů, potřeb kapitálu) k nepřímým efektům poklesu hospodářského růstu a zvyšování finančních nákladů. Z hlediska financování krize snížila likviditu. Například 3M Euribor vzrostl z 3,725 % na počátku roku 2007 o 125 bazických bodů na dnešních 4,97 %. Proto se otázka dostupnosti a kvality financování stala tématem posledních měsíců s cílem zajištění růstu aktiv za rozumnou cenu.

“Na jednotlivých trzích jsme sledovali poměr úvěrů ke vkladům, abychom oddělili „pohodlně“ financované trhy od těch s vypjatější situací” prohlásil Günter Hohberger. „Nejvypjatější situace v bankovních systémech panuje v Rusku (poměr úvěrů ke vkladům ve výši 161 %) a na Ukrajině (150 %), následuje Slovinsko (141 %), Maďarsko (132 %) a Rumunsko (122 %).“
Zejména v Rusku (s více než 1200 bankami a nízkou koncentrací trhu) se v současnosti dostávají malé a středně velké banky do potíží s financováním silného růstu aktiv. Banky s dobře vybudovanou regionální sítí poboček by proto mohly být časem zajímavé pro větší investory, kteří potřebují rozšířit svou síť v této pobočkami poddimenzovanou zemi (na jednu pobočku připadá 41 000 obyvatel, ve srovnání s přibližně 1 900 na nasycených trzích!).

Spolu s vyššími úrokovými sazbami ve srovnání se zeměmi Evropské měnové unie došlo v posledních letech ve většině zemí střední a východní Evropy k silnému nárůstu poptávky po úvěrech v cizí měně. V roce 2007 byl zaznamenán nejsilnější nárůst úvěrů v cizí měně v Bulharsku (+86 % y/y), v Rumunsku  (+84 % y/y) a na Ukrajině (+75 % y/y), což mělo za následek nárůst podílů pohledávek v cizí více než padesát procent (úvěry v cizí měně v rámci celkových úvěrů pro nefinanční sektor). V případě oslabení měn hrozí v zemích s vysokým podílem závazků v cizí měně větší riziko ztrát než na trzích spoléhajících se na úvěry v domácí měně, neboť dochází k nárůstu úvěrových splátek. Analytici Erste Bank se proto zabývali rovněž výší podílů vlastního kapitálu u závazků v cizí měně, aby ukázali různé výše míry zabezpečení bankovního sektoru. „Jak je uvedeno v grafu níže, Česká republika (nízké úrokové sazby), Slovinsko (od 1.1.2007 zavedeno Euro), Chorvatsko a Srbsko mohou být považovány za bezpečné co se týče závazků v cizí měně“, dodal Günter Hohberger.

„Nejsilnější nárůst byl v roce 2007 zaznamenán u nových členských zemí Evropské unie, Bulharska a Rumunska, stejně tak jako u bývalých států Sovětského svazu, tzn. Ukrajiny a Ruska, s více než 50 % roční mírou růstu. Největším pohonem růstu v zemích střední a východní Evropy byly opět úvěry domácnostem, které vzrostly na Ukrajině, v Rumunsku, v Rusku, v Bulharsku a v Srbsku až o 50 %. Růst podnikových úvěrů byl velmi silný v Bulharsku (+77 % y/y) a na Ukrajině (+62 % y/y)“, konstatuje Hohberger. „Obecně byl růst vkladů pomalejší než růst úvěrů, v některých zemích překročil nárůst poměru úvěrů ke vkladům hranici 100
%. V mnoha zemích střední a východní Evropy je nízká penetrace úvěrů dobrým základem pro vysoké míry růstu úvěrů v příštích letech. Největší podíl na růstu úvěrů mají ve většině zemí hypoteční úvěry a spotřebitelské úvěry, což je důsledkem klesající míry nezaměstnanosti, rostoucího HDP na osobu a následného nárůstu poptávky po spotřebním zboží a bydlení.“

Roční nárůst úvěrů a pohledávek
(údaje z roku 2007)

Od léta roku 2007 čelí Rumunsko období silného výprodeje měny způsobeného strachem ze zranitelnosti rumunské ekonomiky a dopadem oslabení rumunské měny na vývoj hospodářství (především ve finančním sektoru). „Věříme, že oslabení měny podpoří rumunskou ekonomiku a přispěje k narovnání vysokého deficitu běžného účtu. Od začátku tohoto roku se zřetelně omezil nárůst deficitu běžného účtu, lze tedy předpokládat, že deficit k HDP by mohl tento rok zůstat stabilní (trh počítá s dalším nárůstem deficitu). Deficit běžného účtu bude částečně financován přílivem přímých zahraničních investic (odhadem 6 % HDP) a dalším nárůstem zahraničních úvěrů, především v soukromém sektoru. Očekáváme, že silný nárůst domácí poptávky také povede k nárůstu deficitu běžného účtu na Ukrajině. Naštěstí je Ukrajina atraktivní pro mnoho přímých zahraničních investic, které jeho nynější deficit dostatečně pokrývají. Rozsáhlý privatizační plán ukrajinské vlády pro rok 2008 činí ekonomiku méně závislou na případném dalším zahraničním dluhu,“ tvrdí analytici Erste Bank.

Bankovní penetrace v zemích střední a východní Evropy

Očekávaný pokles ekonomického růstu v zemích střední a východní Evropy se v údajích bankovního sektoru pro první čtvrtletí 2008, které nám jsou k dispozici, ještě neodráží. Klíčové trhy jako Polsko, Rumunsko a Ukrajina stále ještě neztratily tempo, které nasadily v roce 2007. V Rumunsku a na Ukrajině došlo v prvním čtvrtletí k rychlému nárůstu úvěrů na 66 % y/y, respektive 76 % y/y. „Nové členské státy Evropské unie (Bulharsko a Rumunsko), jakož i Ukrajina a Rusko budou růst nejrychleji v následujících letech díky nevyššímu konvergenčnímu potenciálu. Celkově očekáváme, že veškeré země střední a východní Evropy využijí svého konvergenčního potenciálu, což vyústí do nadprůměrného růstu po období více než deseti let ”, dodal Gernot Jany, akciový analytik bankovního sektoru Erste Bank a spoluautor této zprávy .

“Zatímco v zemích jako je Česká republika nebo Chorvatsko jsou vklady již na relativně vysoké úrovni, na dalších trzích je velké množství peněz nadále střádáno v pokladničkách. Očekáváme, že s rostoucí důvěrou v bankovní sektor budou obchodní banky pokladničky postupně nahrazovat. Vstup zahraničních investorů má většinou v tomto směru velmi pozitivní vliv na chování trhu, jak již můžeme pozorovat na Ukrajině, v Bulharsku a v Bosně a Hercegovině ”, shrnul Gernot Jany.

Na základě analýzy dividend, srovnatelných bank v sektoru a regresní analýzy doporučují analytici Erste Bank následující banky střední a východní Evropy:

·   Raiffeisen International s pokračujícím růstovým příběhem a OTP s nízkou valuací zaručují nejsilnější růstový potenciál ze současných cen akcií: doporučujeme akcie nakupovat

·   BRD GSG , jedna z nejziskovějších bank v zemích střední a východní Evropy, a rumunská Banca Transilvania vykázaly v posledních měsících velmi dobrý vývoj. Díky omezenému růstovému potenciálu jsme dospěli k doporučení akumulovat.

·   PKO BP se silným nárůstem čistého zisku a Komerční banka zaručující dobrou kvalitu financování a jsou našimi preferovanými akciemi v doporučení akumulovat. 

·   AIK Banka je srbská společnost se silným růstem a vysokou rentabilitou. Se sázkou na zlepšení politické situace dostává doporučení akumulovat.