Praha – Ministři financí Andrej Babiš a vnitra Milan Chovanec chtějí v rámci boje proti daňovým únikům zavést centrální registr bankovních účtů, který by byl zřízen u České národní banky. Státní úředníci by tak měli přístup k citlivým údajům, které chrání bankovní tajemství.
Banky navrhují alternativu, která by podle nich byla jednodušší na zavedení a levnější. Zdrženlivá k dřívějším návrhům na zavedení centrálního registru byla i centrální banka.
„Když se dnes někdo vyšetřuje, tak je třeba se oficiálně dopisem dotazovat u desítek bank a na odpovědi musíme dlouho čekat. S registrem by vyšetřovatelé, úředníci ministerstva financí nebo celní správy mohli na účty koukat online,“ zdůvodnil návrh Babiš.
Chovanec je podle svých slov rád, že Babiš nepředkládá verzi, kterou vytvořila předchozí vláda a která podle něj byla „decentralizovaná bez dozorování centrální banky“.
REKLAMA
Banky s původním návrhem na centrální registr nesouhlasily. Bojí se úniku informací, na které se vztahuje bankovní tajemství. Nedá se tedy čekat, že by podporovaly chystaný návrh.
„Úřady dostávají data již dnes, ale pod kontrolou bank, které mají povinnost chránit data svých klientů. V případě zavedení centrálního registru účtů by z bank každý den odcházela informace o účtech všech klientů,“ říká náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
Rychlejší alternativa z praxe
Banky podle něj nabízejí státu lepší alternativu k centrálnímu registru účtů, která je už vyzkoušená v praxi. Banky přes tento systém posílají údaje například exekutorům, ale také celním a finančním úřadům. Zájem o zapojení do tohoto systému projevil i Národní bezpečnostní úřad.
„Takový systém nevyžaduje žádné legislativní změny, je možné ho v dalších úřadech implementovat v řádech několika málo měsíců a navíc je výkonnější a už dnes rychlejší než případný zamýšlený centralizovaný systém,“ řekl Aktuálně.cz Matoušek.
REKLAMA
Systém funguje na bázi elektronické komunikace. Oprávněné osoby, tedy úřady, pošlou do banky nadefinovanou datovou větu prostřednictvím datové schránky. „Banka ji automaticky zpracuje a nejdéle do druhého dne pošle zpět. Může to přitom fungovat i rychleji,“ říká Matoušek.
Implementace takového systému pro další subjekty státní správy by podle Matouška vyšla maximálně na jednotky milionů korun. Původní návrh na zavedení centrálního registru přitom počítal s investicí o dva řády vyšší. Výrazně levnější je podle Matouška také obsluha celého systému.
Když bude zákon, je vše v pořádku
Z další svěřené pravomoci zřejmě nebudou nadšeni ani zástupci České národní banky.
„V tuto chvíli se k návrhu, o němž dnes informují média, nemůžeme bez znalosti detailních parametrů blíže vyjadřovat. V minulosti se ČNB k návrhům projektů na zřízení centrálního registru bankovních účtů, které se objevovaly v předchozích letech, vyjadřovala zdrženlivě a měla řadu připomínek,“ řekl Aktuálně.cz mluvčí centrální banky Marek Petruš.
Může vůbec stát schraňovat citlivé údaje chráněné bankovním tajemstvím? „Vždy existuje riziko úniku a odborná veřejnost před ním bude jistě varovat i v tomto případě. Platí ale, že zákon o ochraně osobních údajů říká, že data se shromažďovat mohou, pokud to stanoví speciální zákon. Takže pokud ho vláda s ohledem na fiskální potřeby protlačí, nebude centrální registr v rozporu se zákonem,“ říká pro Aktuálně.cz Lukáš Zelený, vedoucí právní poradny časopisu dTest.
Ministři Babiš a Chovanec také oznámili, že sestaví pracovní skupinu třiceti specialistů, kteří budou podobně jako slovenská Kobra úzce spolupracovat s orgány a úřady potřebnými pro vyšetřování konkrétních případů.
