Na první pohled se tento dokument zaměřuje především na pravidla, které obecně můžeme charakterizovat jako méně přísné než pravidla zveřejněna v prosincové verzi téhož dokumentu. To samozřejmě velmi nahrává především růstu australských a japonských bank, u kterých lze v důsledku reakce trhů na zveřejněný dokument očekávat v krátkodobém výhledu vzestup. Dokument ale obsahuje i některé pasáže, které již tak jednoznačné nejsou, přesto jsou ale velmi zajímavé. Jde především o ustanovení o ochraně předchozího stavu ("tzv. grandfathering"), která by se měla vztahovat na období 8 let – toto časové období bylo jen těžko zvoleno náhodně, spíše při něm bylo přihlédnuto na masivní očištění rozvah, které nyní probíhá ve většině nejdůležitějších bank. Společně s novým souborem pravidel, které jsou jen o něco málo přísnější než pravidla Basel II, z toho lze jednoznačně odvodit, že centrální bankéři mají své obavy – jak ohledně celkového vývoje ekonomiky, tak o stavu finančního systému.
Evropské země jako Francie nebo Německo již od minulého roku lobbují za umírněnější znění navrhovaných pravidel Basel III a Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) na tyto snahy reagoval zmenšením počtu výjimek a stanovením dostatečně dlouhého přechodného období. Nový konzultační dokument vychází z hodnocení výsledků studie kvantitativních dopadů (QIS) prováděného od května a poslouží jako návrh, o němž se bude diskutovat na zářijovém zasedání guvernérů centrálních bank a vedoucích představitelů orgánů bankovního dohledu (Ghost).
HLAVNÍ ZMĚNY jsou stručně shrnuty:
Kapitálová přiměřenost Tier 1 – uvolněná pravidla týkající se výjimek
Ze seznamu povinných výjimek z kapitálové přiměřenosti Tier 1 zveřejněných v prosinci loňského roku byly vyňaty dva body: Nehmotná aktiva – zejména software v hodnotovém vyjádření a čisté pohledávky z odložené daně.
Další položky nyní byly do kapitálové přiměřenosti Tier 1 po předchozím odstranění opět částečně znovu zavedeny: Pohledávky z odložené daně (netto) a investice do vlastního kapitálu finančních institucí by měly být povoleny – u obou položek je však limit nastaven na maximálně 10% vlastního kapitálu bank .
REKLAMA
Určení páky
Minimální páka (Tier 1 kapitál / aktiva) je 3%. Po čtyřletém období sledování tohoto ukazatele, které začne v lednu 2013, bude do června 2017 zveřejněn konečný návrh, přičemž se předpokládá, že nová pravidla začnou platit od ledna 2018.
Uvolnění požadavků ukazatel Krytí likvidity (liquidity coverage ratio)
Celkově platí, že požadavky byly uvolněny. V případě ukazatele krytí likvidity došlo ke snížení minimálních požadavků na solventnost v režimu run-off, přičemž u ukazatele NSFR (net stable funding ratio – poměr čistého stabilního financování) došlo k navýšení faktoru dostupného stabilního financování. V návrhu najdeme i reakci na riziko bankrotu jednotlivých států, které v současnosti znepokojuje trhy, včetně 15% snížení hodnoty některých státních dluhopisů (haircut).
Přechodné období – cca 8 let
Nová pravidla vztahující se k ukazatelům páky a likvidity krytí začnou platit od ledna 2018. Přechodné období do začátku platnosti nové regulace kapitálové přiměřenosti zatím nebylo stanoveno, ale předpokládá se, že bude dostatečné.
Pokud necháme stranou tak banální dopady jako růst akcií finančních institucí v důsledku tohoto uvolnění – jejich zisky totiž budou muset mít revidovány směrem vzhůru, protože finanční instituce jednoduše nebudou nuceny trvale vytvářet tolik rezerv – mělo by toto zmírnění pravidel a dlouhá přechodná období vyvolat spíše obavy.
Zejména v Evropě a v USA by toto značné uvolnění požadavků v porovnání s dokumentem zveřejněným v prosinci mělo vyvolat dlouhodobé obavy o kondici finančního sektoru. Momentálně probíhá v těchto regionech očišťování rozvah, ale tento proces může být popostrčený rizikovějšími obchody, které vzhledem k současným velmi nízkým sazbám mohou vypadat opravdu velmi lákavě. Z krátkodobého hlediska by to samozřejmě mělo obrovský vliv na jednotlivé instituce jak z hlediska zisků, tak z hlediska očištění rozvahy. Z dlouhodobého hlediska je zde ale i velké riziko nové krize finančního sektoru, kterou by mohla spustit nadměrné riskování – přitom narozdíl od první krize jsou evropské a americké vlády natolik zadlužené, že na záchranu bank už nebudou mít prostředky.
Podle revidovaného návrhu začne platit nová regulace požadavků na páku a likviditu od ledna 2018. Toto přechodné období (které je delší než cca 6 let určených pro přechod na Basel II) bylo podle všeho stanoveny s ohledem na a) nedostatek důkazů o skutečném oživení globální ekonomiky ab) aktuální podmínky v různých zemích. I když délka přechodného období pro nový požadavek kapitálové přiměřenosti zatím nebyla stanovena, očekáváme že toto období bude dostatečně dlouhé. Podle našeho názoru by tato skutečnost měla vyvolat ještě jinou obavu, a to, že finanční sektor je méně solventní av tomto stavu zůstane pravděpodobně ještě roky, nehledě na nedávno zveřejněné výsledky zátěžových testů. Pokud je tento předpoklad správný, mohlo by další zpomalení tempa oživení globální ekonomiky vyvolat obrovský tlak na finanční sektor v USA a Evropě.