BIG EXPERT – Kdy přijde obnova ekonomiky?

České akcie

Roman Skalický, LUTHERUS

Bude prázdninová rally pokračovat ?

V posledních čtrnácti dnech jsme zažili po dvouměsíční pauze poněkud silnější zájem o české akcie. Přestože nebylo příliš mnoho zásadních domácích zpráv, index pražské burzy  PX za toto období posílil o deset procent a přiblížil se na dostřel svých maxim z počátku května. Hnací silou byly uspokojivé výsledky velkých zahraničních společností, především pak z finančního sektoru, kde se na výsledky netrpělivě čekalo. To, že se neobjevily žádné tragédie, rozptýlilo obavy, které panovaly na počátku výsledkové sezóny a hlavní světové akciové indexy se pak povětšinou dostaly na úroveň maxim po strmé rally akciových trhů, která byla odstartována počátkem března a jež zakončila dlouhodobý pokles na akciích a trvala až do počátku května.

Domácí výsledková sezóna sice začne až koncem měsíce, přesto se pod vlivem výsledků v zahraničí domácí burza připojila k růstu. Dá se čekat, že výsledky nebudou asi nijak oslnivé, mnohé společnosti to již ostatně avizovaly. Proto již asi nikdo nečeká nějaké zázraky, a tak si nemyslím, že by měly zvrátit současnou rally. Stačí, když těch negativních překvapení nebude příliš. Domnívám se tedy, že pod vlivem zahraničního vývoje a obnovené důvěry po traumatech z loňského roku si domácí akcie do konce prázdnin sáhnou na nová maxima. Z dlouhodobějšího pohledu bych byl opatrnější, na horizontu není nějaké rychlé zlepšení situace (přes záchranné akce centrálních autorit), které by také přineslo lepší firemní výsledky společností.

Zahraniční trhy

Karel Kabelka, GRANT CAPITAL

Kdy přijde obnova ekonomiky? 

Během minulého týdne jsme byli svědky prudkého nárůstu akciových trhů. Z historické zkušenosti můžeme konstatovat, že akciové trhy předbíhají vývoj reálné ekonomiky o přibližně šest měsíců. Pokud vyjdeme z této teze, výrazné zvednutí trhů v polovině března by implikovalo zotavení globální ekonomiky přibližně na podzim tohoto roku. Bude tomu ale skutečně tak? Odpověď na tuto otázku by chtěl znát dozajista každý investor. Hospodářské výsledky z minulého týdne v USA dávají na první pohled tušit, že by to tak mohlo být. 

Hospodaření firem jako Google, Goldman Sachs, Intel a IBM byly vskutku impozantní. V tom případě by se jednalo klasickou "V" krizi s délkou trvání 24 měsíců (listopad 2007 – listopad 2009). Po Velké depresi tedy nejdelší doba ekonomického poklesu. 

Tato teze se začíná pomalu šířit mezi investorskou veřejností a začíná se stávat jakýmsi dogmatem. Dovolím si upozornit na možné nebezpečí spočívající v trvání na této myšlence. Nebezpečí spočívá v tom, že může uvést celou investorskou veřejnost v omyl. Obnova ekonomiky (a mám tím na mysli ekonomiku na úrovni roku 2007) nebude záležitost několika měsíců. A tím pádem se ani akciové trhy – i když o půl roku předbíhají – nebudou zotavovat tak rychle. Návrat na předchozí status quo může být dosažen pouze spotřebou na předchozí úrovni. Ta může přijít jedině tehdy, až se vrátí na zbídačené trhy důvěra, které je teď jako šafránu. Jistě, někdo může namítnout, že od loňského roku se spousta věci změnila. Důvěra investorů se pomalu stabilizuje (podle objemu obchodů na burzách k ničemu takovému ale nedochází). Mezibankovní sazby klesají (nikoli však na "přijatelné hodnoty" před pádem Lehman Brothers). Souhlasím, že situace je lepší než před rokem. Současně chci ale zdůraznit, že tato krize je svým charakterem jiná, než ty předchozí. Její základ je totiž v nás samotných. Touha být nejlepší, dosahovat fantastických výsledků, vydělávat nejvíc peněz – to všechno jsou motivy, které vyvolaly současný stav. Akcionáři se snažili vyburcovat své managery k obrovským výkonům. Ti pod enormním tlakem rozjížděli riskantní obchody, které vyústily do téměř totálního kolapsu globálního finančního systému. Snaha dosáhnout vyššího zisku než konkurence vedla ke ztrátě rovnováhy finančního systému a hlavně ke ztrátě důvěry. Tyto faktory se pak tvrdě projevily v tolik populárním "žití na dluh". Proto bývá tato krize označována jako "krize životního stylu". Neochota uvědomit si, že pokud na něco nemám, můžu si půjčovat jen do určité míry, byla nekompromisně potrestána. 

Myslím si, že spousta jednotlivců dostala tvrdé poučení o tom, kolik může či nemůže spotřebovávat. A tady vidím kámen úrazu. Velké stimulační balíky, které byly vhozeny na trhu jistě budou mít svůj efekt. Každopádně počítají s tím, že se spotřeba vrátí na úrovně z před dvou let a bude dále růst. Podle mého soudu se jedná o přesvědčení mylné. Zatím jsme ale svědky toho, že se tomuto cíli podřizuje téměř vše a spotřebitel je dál "váben a lákán" k tomu, aby si rozpomněl na rozhazovačné časy. Tyto snahy nesdílím a domnívám se, že bezmezné spotřebě prostě a jednoduše odzvonilo. A i v důsledku toho se nebude jednat o "V" krizi, ale minimálně o krizi "W", popř. několika "W". 

Je potřeba si uvědomit, že trh byl pokřiven celou řadou státních zásahů, které porušily většinu tržních principů (znárodňování bank, hypotečních institucí, pojišťoven atd.). Tyto skutečnosti mohou navíc dále vyvolávat nežádoucí jevy jako protekcionismus a v krajním případě sociální nepokoje. Jsme svědky uvedení do života nového ekonomického perpetum mobile na peníze, kdy americká centrální banka přímo kupuje státní dluh. Díky obrovským výdajům je našlápnuto k vysoké inflaci. Další "bublina na trhu s vládními dluhopisy je také na obzoru a nesmíme zapomenout na rostoucí nezaměstnanost. To vše orámováno hrozícími teroristickými útoky. To jsou faktory, které budou v následujících letech ovlivňovat finanční trhy. Zmíněné skutečnosti mě utvrzují v tom, že současná krize ještě zdaleka neřekla poslední slovo. 

Domnívám se, že by stálo za to zvážit i jiné cesty ze současné krize. Neorientovat se jen na spotřebu, ale poohlédnout se po novém patentu či jiném vědeckém objevu. Právě tato krize by mohla vést k většímu úsilí ve vývoji nových technologií. Jen připomenu obrovský rozmach internetu před deseti lety. Cesta obnovy globální ekonomiky by se mohla ubírat i tímto směrem. 

Pokud by trh pokračoval v tempu, jaké nasadil v polovině března, na jaře příštího roku budeme tam, kde v říjnu 2007. Vzhledem k ekonomickému vývoji se mi tento scénář nejeví jako příliš reálný. K úplnému zotavení globálního ekonomického systému dojde, až budou zaplaceny gigantické dluhy, které se na záchranu vygenerovaly a až je instituce a téměř zbankrotované státy zaplatí. A to bude asi "chvilku" trvat. 

Do té doby můžeme být svědky výrazných výkyvů na akciových trzích ve tvaru několika "W". A s tím asi budou muset investoři trošku počítat. Doba dlouhých růstů a jednorázových propadů pravděpodobně skončila. Do popředí bude čím dál více vystupovat krátkodobé obchodování a krátkodobé uložení peněz. Ukázalo se, že i dlouhodobý horizont má totiž své meze.

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů). **) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období. 

**) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).

Pravidelní účastníci: Antonín Žmuran, Tomáš Matuška, Peter Čaputa/BH Securities, Ondřej Moravanský/CYRRUS, Martin Pecka, Daniel Kukačka, Patrik Hudec/ČP INVEST investiční společnost, Jan Mach, Milan Nedbálek, Libor Buček/FINANCE Zlín, Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň/GRANT CAPITAL, Aleš Vávra, Michal Znojil, Michal Semotan/J&T BANKA, Roman Skalický, Martina Dušátková/LUTHERUS, Jan Bureš/Poštovní spořitelna, Karol Piovarcsy, Radim Dohnal/Saxo Bank, Dušan Jalový/UniCredit Bank Czech Republic, Petr Hlaváč, Jaroslav Tupý/X-Trade Brokers

Projekt BIG EXPERT organizuje a zpracovává společnost Kurzy.cz