CEE Quarterly: Domácí poptávka podporuje růst, ale znepokojuje centrální banky

„Největší hnací silou růstu bude nadále soukromá spotřeba, k čemuž v tomto roce přispějí veřejné investice a v roce 2025 se očekává oživení kapitálových výdajů. Čistý vývoz podpoří hospodářský růst až v budoucím roce,“ komentuje Dan Bucsa, hlavní ekonom UniCredit pro střední a východní Evropu, v nejnovějším ekonomickém průzkumu CEE Quarterly. Podle něho bude kupní síla domácností ve střední a východní Evropě v 2. pololetí roku 2024 a v roce 2025 nadále růst.

Země jako Maďarsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko a Turecko budou muset snížit svoje rozpočtové deficity, ale ani zdaleka nedosáhnou hranice 3 % HDP. Fiskální rizika jsou ve všech ostatních zemích střední a východní Evropy omezená. „V případě, že nedojde ke zpřísnění fiskální politiky, vidíme riziko snížení ratingu státu v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku,“ uvádí zpráva.

Ekonomové konstatují, že centrální banky mají v roce 2024 opatrnější postoj v důsledku přetrvávajících inflačních tlaků v prostředí uvolněné fiskální politiky a silné spotřebitelské poptávky. Trhy však v současnosti možná podceňují počet snížení sazeb v roce 2025, kdy budeme svědky přibližování se klíčových úrokových sazeb k terminálním sazbám v tomto cyklu.

Očekává se, že maďarské předsednictvo v Radě Evropské unie bude upřednostňovat rozšiřováni EU na západní Balkán, snižování migrace do EU a zvyšování konkurenceschopnosti. Západní Balkán má historickou příležitost reformovat se, získat eurofondy a v dlouhodobějším horizontu vstoupit do Evropské celní unie a zlepšit svůj rating. Reformní úsilí je zatím slabé a ekonomové UniCredit považují Černou Horu za lídra v rokováních.

^REKLAMA

Mezi hlavní rizika v makroscénáři patří zastavení energetické transformace ve střední Evropě, politické boje oddalující přijetí eura v Bulharsku a slabé snahy v oblasti implementace reforem před demografickým poklesem na konci desetiletí.