Ceny ve výrobním sektoru zůstávají na uzdě

V průmyslovém sektoru meziměsíčně nejrychleji zdražovala kategorie ropy a zemního plynu (3,1 %), chemických látek a přípravků (2,5 %) a počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (1,4 %). Naopak zlevnění hlásí papír a výrobky z papíru (-1,7 %), základní kovy (-1,2 %) a potravinářské výrobky (-1,1 %).

Meziročně pak nejvýrazněji zdražilo černé a hnědé uhlí a lignit (67,1 %), ropa a zemní plyn (29,9 %) a kategorie ostatní těžby a dobývání nerostných surovin (20,1 %). Ve výrazné deflaci se naopak nachází dřevo a dřevěné a korkové výrobky (-20,4 %), základní kovy (-16,2 %) či chemické látky a přípravky (-14,3 %).

Vývoj cen v průmyslovém sektoru je dalším dílem v mozaice uklidňování tuzemské inflace. Velká část výrobních vstupů již má za sebou předchozí abnormální období přetlaku poptávky nad nabídkou, které způsobily dozvuky pandemie a omezení plynoucí z válečného konfliktu na Ukrajině. V kombinaci s klesajícím zájmem o průmyslové zboží a menšími zakázkami jsou nyní výrobci nuceni i snižovat své marže v zájmu udržení odbytu. Jediným významnějším efektem působícím v opačném směru zůstává zdražující ropa, ovšem její vliv není tak silný, aby převážil. Ochlazení výrobní inflace je příznivým signálem i pro tu spotřebitelskou, která tak má nakročeno k dalším měsícům bez cenových šoků. Toho si je pochopitelně vědoma i Česká národní banka, která s potěšením sezná, že ceny v průmyslu se vyvíjejí téměř přesně v souladu s její vlastní prognózou, v zemědělství pak zlevňování její odhad dokonce významně překonává. Nejnovější data tudíž interpretujeme jako další argument pro snížení tuzemských úrokových sazeb, které očekáváme již na listopadovém zasedání.

Autor: Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrus