Praha – Česko zůstává zemí s jednou z největších rovností příjmů ve světě. Kromě údajů Světové banky to ukazuje i nová analýza, kterou na základě dat Českého statistického úřadu zpracovaly studentky Vysoké školy ekonomické.
Takzvaný Giniho koeficient, který měří příjmovou nerovnost a pohybuje se od nuly (která znamená absolutní rovnost) do jedné (kdy by veškerý příjem patřil jedinému člověku), činí v Česku 0,246. Oproti roku 2010, kdy ho naposledy měřila Světová banka, klesl, a příjmy v Česku se tak ještě o něco narovnaly. Poslední měření Světové banky v roce 2010 vypočetlo Giniho koeficient v Česku na úrovni 0,266, například v Německu to bylo 0,306 a v USA 0,411.
Nejvyšší rozdíly v příjmech v Česku panují mezi vysokoškoláky. Zatímco u osob se základním vzděláním má Giniho koeficient hodnotu jen 0,196, u středoškoláků s maturitou to je 0,23 a u absolventů vysokých škol pak 0,261.
Koeficient nerovnosti příjmů pak říká, že pětina nejbohatších absolventů vysokých škol má 3,6krát vyšší úhrnný příjem než dolní pětina osob s diplomem z vysoké školy.
Za tento rozdíl může hlavně široká škála oborů, které lze na vysoké škole studovat a které jsou následně různě zaplacené. Podle statistiků je například logické, že se liší příjmy pedagogických pracovníků a jaderných fyziků.
Měsíční disponibilní příjmy vysokoškoláků začínají zhruba na 13 tisících korunách. U absolventů, kteří patří mezi ty bohatší, pak činí okolo 32 tisíc korun měsíčně, říká Petr Mazouch, který vyučuje na Fakultě informatiky a statistiky VŠE.
„Vysokoškoláci přispívají k nerovnosti příjmů stejným dílem jako středoškoláci bez maturity, přestože těch je 2,5x méně,“ potvrzuje jedna z autorek průzkumu Michaela Brázdilová s tím, že na celkové nerovnosti příjmů v Česku se absolventi univerzit podílejí 24 procenty.
Které země EU měly nejnižší Giniho koeficient podle Eurostatu:
| Země | Hodnota (rok 2013) |
| 1) Slovensko | 0,242 |
| 2) Slovinsko | 0,244 |
| 3) ČR | 0,246 |
Země EU s nejvyšším Giniho koeficientem:
| Země | Hodnota (rok 2013) |
| 1) Bulharsko | 0,354 |
| 2) Lotyšsko | 0,352 |
| 3) Litva | 0,346 |
K chudobě přispívá vzdělání partnera a rodičů
Analýza také ukázala, že 52 procent Čechů si vybírá partnera se stejnou úrovní vzdělání a v dalších 41 procentech se liší nejvýše o jeden stupeň. „Takže páry, kde by jeden z partnerů měl základní a druhý vysokoškolské vzdělání, se téměř nevyskytují,“ říká Petra Švarcová z VŠE.
Chudobou jsou podle ní nejčastěji ohroženy ty páry, kde se nevyskytuje ani jeden vysokoškolák, případně kde má muž jen základní vzdělání – v takovém případě je domácnost ohrožena chudobou z 19,5 procenta. V opačném případě tomu tak ale není. Pokud má žena základní vzdělání a muž například středoškolské bez maturity, tak je pravděpodobnost, že spadnou do chudoby, jen 6,7 procenta.
Jestliže získali oba partneři jen základní vzdělání, ohrožení chudobou této domácnosti činí 21,4 procenta. V případě, že jde o dva vysokoškoláky, představuje míra ohrožení 0,6 procenta.
Riziko ohrožení párů chudobou podle vzdělání:
| muž / žena | ZŠ | SŠ bez maturity | SŠ s maturitou | VŠ |
| ZŠ | 21,4 % | 19,5 % | 8,9 % | – |
| SŠ bez maturity | 6,7 % | 9,1 % | 4,1 % | 1,1 % |
| SŠ s maturitou | 7,5 % | 5,5 % | 3,6 % | 0,7 % |
| VŠ | – | 3,7 % | 1,1 % | 0,6 % |
Zdroj: ČSÚ, VŠE
Kromě výběru partnerů má na ohrožení chudobou vliv i to, v jaké rodině jedinec vyrůstal. Nejvíce ohroženi chudobou jsou logicky lidé se základkou, jejichž rodiče rovněž dokončili jen základní školu. Míra ohrožení zde činí 15,2 procenta, zatímco v případě celé ČR je to 9,8 procenta.
Riziko ohrožení chudobou podle vzdělání rodičů:
| Jedinec / Jeho rodič | Bez maturity | SŠ s maturitou | VŠ |
| Bez maturity | 15,2 % | 11 % | 10,5 % |
| SŠ s maturitou | 6,8 % | 6,3 % | 5,1 % |
| VŠ | 4,9 % | 4,7 % | 1,3 % |
Zdroj: ČSÚ, VŠE
Příjem roste se vzděláním
V nejnižším příjmovém decilu, to znamená v desetině populace (očištěné o děti do 18 let a studenty) s nejnižšími příjmy, mají hlavní zastoupení středoškoláci bez maturity, kterých je tu 34,1 procenta. Naopak vysokoškoláci tvoří jen 2,7 procenta této skupiny. „Jsou to pak zvláště ženy mezi dvacátým a třicátým rokem, které často pracují jako OSVČ,“ upřesňuje Švarcová.
Naopak v nejvyšší příjmové desetině je 35,2 procenta vysokoškoláků, ale pouze 0,8 procenta osob se základním vzděláním.
Chudobě jsou podle její analýzy vystavené více ženy, kde míra ohrožení činí 9,4 procenta, zatímco u mužů je to jen 7,7 procenta. Nejvíce ohroženi chudobou jsou pak lidé se základním vzděláním. U nich činila pravděpodobnost chudoby 18,2 procenta, zatímco například u středoškoláků bez maturity se jednalo o 9,8 procenta.
Prostřední hodnota měsíčního příjmu (tzv. medián) a hranice ohrožení chudobou pro různé typy domácností:
| Domácnost | Medián | Hranice ohrožení chudobou |
| Jednotlivec | 16 124 Kč | 9 674 Kč |
| Dva dospělí | 24 186 Kč | 14 511 Kč |
| Dvojice s dvěma dětmi do 13 let | 33 860 Kč | 20 315 Kč |
Zdroj: ČSÚ, VŠE
