Východisko: UK. Od dnešního zasedání Bank of England trh převážně očekává další razantní snížení úrokových sazeb o 50bb na 0,5 %. Navíc lze očekávat detailnější popis a harmonogram mimořádných opatření za účelem rozhýbání zamrzlého úvěrového trhu (tzv. kvantitativní uvolňování). Hlasování
o snížení sazeb však nemusí být nutně naprosto jednohlasné. Během únorového zasedání měnově-politického výboru zazněly obavy, že další snižování sazeb by mohlo být ve svém důsledku
i kontraproduktivní. Sazby z bankovních depozit se momentálně nacházejí blízko nuly a jejich další pokles je již prakticky nemožný. Pokud by se snižování sazeb BoE promítlo do snížení sazeb z hypoték a jiných úvěrů, narovnání rozdílu mezi sazbami z úvěrů a depozit by se mohlo nepříznivě promítnout do hospodářského výsledku britských bank. Razantní snížení sazeb naopak podporuje například David Blanchflower, člen měnově-politického výboru, který se domnívá, že větší chyby měnové politiky v minulosti byly způsobeny spíš opožděným než předčasným snižováním sazeb. Tak či tak, větší roli při stabilizaci úvěrového trhu a britské ekonomiky by měly postupně přebírat mimořádné nástroje (přímé odkupy komerčních dluhopisů).
Východisko: EU16 . Snižování úrokových sazeb o 50bb (na 1,50 %) lze velmi pravděpodobně očekávat
i od Evropské centrální banky. Po lednovém snížení sazeb si ECB vzala jeden měsíc oddechového času na analýzu dopadů předchozího uvolňování měnové politiky. Při zpětném pohledu lze konstatovat, že to nejspíš nebyla dobrá strategie. Riziko prohlubování recese potvrdily další propady indikátorů ekonomické důvěry firem i domácností, posilování desinflačních tlaků a křehká naděje na ekonomické oživení (opírající se o mírné a dočasné zlepšení ekonomického sentimentu v lednu) velmi rychle vyprchala. Je velmi pravděpodobné, že ECB výrazně přehodnotí výhled na ekonomický růst eurozóny směrem dolů (poslední prognóza z loňského prosince optimisticky počítala s poklesem HDP v roce 2009 pouze o 0,5 %). Důležitý bude hlavně výhled na rok 2010 (horizont měnové transmise), kde lze rovněž očekávat zásadní korekci směrem dolů z původně prognózovaného růstu 1,8 %. To by mělo nahrávat prognóze ING na pokles úrokových sazeb ECB k 1 % v následujících měsících. Podobně jako v případě BoE však bude trh s napětím sledovat, zda ECB představí také „plán B“, to znamená mimořádná opatření pro rozpohybování úvěrového trhu (ECB již několik měsíců používá standardní mechanismy v podobě dodávacích repo operací). Následování „kvantitativního uvolňování‘ po vzoru ECB se zdá technicky těžko proveditelné. Pravděpodobnější je inspirace švýcarskou centrální bankou v podobě snížení depozitní sazby na nulu
a pokus o cílování dlouhodobých úrokových sazeb pomocí operací na volném trhu.
Analytik Vojtěch Benda: Koruna v posledních dnech posílila na úroveň kolem 27,2/EUR, tedy na hodnoty, které prognóza ING cílovala do 1H10. Za posílením koruny mohou být jednorázové nákupy domácí měny, avšak tuto historku zpochybňuje podobný vývoj na EUR/PLN. Že by zahraniční investoři začali konečně rozlišovat mezi jednotlivými zeměmi regionu? Každopádně při takové úrovni devizového kurzu (pokud se nevrátí k vyšším hodnotám nad 29/EUR, což se momentálně nezdá pravděpodobné) by bankovní rada ČNB na svém zasedání 26. 3. rozhodovala pravděpodobně mezi zachováním sazeb na úrovni 1,75 % či jejich poklesu o 25bb. Návrhy na zvýšení sazeb (které naznačovali nedávno někteří členové bankovní rady) by nejspíš nepadly.
