Praha – Mzdové náklady na českého zaměstnance se od vstupu do Evropské unie téměř zdvojnásobily. Zatímco v roce 2004 činily v průměru 5,8 eura na hodinu, minulý rok už 10,3 eura.
Statistický úřad Eurostat do této částky – vedle samotné odměny za práci přímo pro zaměstnance – započítává také daně, povinné odvody nebo náklady na odborné vzdělávání.
Žebříček mzdových nákladů vede Švédsko, kde firmy zaplatí za pracovníky v průměru 40,1 eura na hodinu. Unijní průměr činí 23,7 eura. Česko je v EU na 19. místě, tedy pro zaměstnavatele desáté nejlevnější.
Devatenácté místo patří Česku dlouhodobě – stejnou pozici obsadilo v roce 2008 i 2010.
| Hodinové mzdové náklady na zaměstnance v ČR |
|
| Rok | Cena |
| 2000 | 3,7 EUR |
| 2004 | 5,8 EUR |
| 2008 | 9,2 EUR |
| 2009 | 9,1 EUR |
| 2010 | 9,8 EUR |
| 2011 | 10,5 EUR |
| 2012 | 10,5 EUR |
| 2013 | 10,3 EUR |
V žádné ze zemí, které jsou v žebříčku nad Českem, nerostly náklady na pracovníka podobně rychle. V české ekonomice se během deseti let po vstupu do EU zvýšily o 77,6 procenta, zatímco u původních „západních“ členů EU jen okolo dvaceti až třiceti procent – například ve Švédsku o 38 procent, ve Francii o 22 procent, v Německu o 16 procent. Mimochodem – v Řecku náklady klesly o více než desetinu.
Největším tempem naopak rostly náklady v nejchudších zemích Evropské unie, tedy v Rumunsku (o 142 procent), Lotyšsku (o 133 procent) a Bulharsku (o 131 procent). Nejrychleji tak dohánějí průměr ty ekonomiky, které se od něj zatím nacházejí nejdále.
| Průměrný hodinový náklad na zaměstnance v EU v roce 2013 | |||
| Země | Cena | Změna 2004/2013 | |
| 1. | Švédsko | 40,1 EUR | 138,3 % |
| 2. | Dánsko | 38,4 EUR | 129,7 % |
| 3. | Belgie | 38 EUR | 130,1 % |
| 4. | Lucembursko | 35,7 EUR | 117,8 % |
| 5. | Francie | 34,3 EUR | 121,6 % |
| 6. | Nizozemsko | 33,2 EUR | 121,6 % |
| 7. | Rakousko | 31,4 EUR | 124,6 % |
| 8. | Finsko | 31,4 EUR | 128,7 % |
| 9. | Německo | 31,3 EUR | 116,8 % |
| 10. | Irsko | 29 EUR | 113,7 % |
| 11. | Itálie | 28,1 EUR | 125,4 % |
| 12. | Španělsko | 21,1 EUR | 127,9 % |
| 13. | Velká Británie | 20,9 EUR | 96,8 % |
| 14. | Kypr | 17,2 EUR | 136,5 % |
| 15. | Slovinsko | 14,6 EUR | 130,6 % |
| 16. | Řecko | 13,6 EUR | 88,9 % |
| 17. | Malta | 12,8 EUR | 133,3 % |
| 18. | Portugalsko | 11,6 EUR | 102,6 % |
| 19. | ČR | 10,3 EUR | 177,6 % |
| 20. | Estonsko | 9 EUR | 209,3 % |
| 21. | Chorvatsko | 8,8 EUR | 127,5 % |
| 22. | Slovensko | 8,5 EUR | 207,3 % |
| 23. | Polsko | 7,6 EUR | 158,3 % |
| 24. | Maďarsko | 7,4 EUR | 125,4 % |
| 25. | Lotyšsko | 6,3 EUR | 233,3 % |
| 26. | Litva | 6,2 EUR | 193,6 % |
| 27. | Rumunsko | 4,6 EUR | 242,1 % |
| 28. | Bulharsko | 3,7 EUR | 231,3 % |
| Pozn.: Hodnota roku 2004 se rovná 100 % | |||
Za „zdražováním zaměstnanců“ v uplynulém desetiletí stál právě vstup Česka do EU, díky němuž se zvýšil příliv zahraničních investic do tuzemské ekonomiky. „Došlo tak k nárůstu produkce a s tím spojenému zdražování práce,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Hodně pomohlo také posilování koruny,“ dodává. Zboží, které firmy prodávaly do ciziny, totiž na zahraničních trzích zlevňovalo, což podpořilo tamní poptávku a následně opět domácí výrobu.
Listopadové oslabení koruny na 27 korun za euro po intervenci České národní banky tedy nyní podle expertů pomáhá k tomu, že česká pracovní síla už nezdražuje. „Letos čekám ze stejného důvodu další pokles hodinových nákladů v eurovém vyjádření,“ říká ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Podle Tomáše Dombrovského ze společnosti LMC, která provozuje například pracovní portál Jobs.cz, zůstávají tuzemští zaměstnanci levní také kvůli vysoké neochotě Čechů stěhovat se za prací do ciziny. Podniky tudíž nemusí zvyšovat mzdy kvůli tomu, aby si udržely zaměstnance. To se v uplynulých letech dělo například v Polsku či pobaltských státech, které odlivem pracovních sil do zahraničí dlouhodobě trpí.
