České domácnosti otočily a výrazně zvedly vklady v bankách. Dlužníci se drží – banky mají celoevropsky velmi nízký podíl úvěrů v selhání

Živnostníci v dubnu zhruba o 2 % snížili jak čerpání půjček, tak tvorbu vkladů; na úložkách však měli koncem měsíce téměř o 117 miliard korun více, než kolik bankám dlužili.

Vývoj úvěrů a vkladů (v mil. Kč)

Vklady firem za měsíc duben stouply o dvě miliardy korun, úvěry o 5,5 miliardy klesly   

V dubnu se meziměsíčně snížil stav podnikových úvěrů o necelých 5,5 miliardy korun, meziročně ovšem dosažených 1,217 bilionu korun představuje vzestup o 75 miliard korun (+6,6 %). Depozita, která mají firmy v bankovních ústavech, oproti březnu zhruba dvě miliardy stoupla na 1,336 bilionu korun; výsledné saldo vůči bankám tak skončilo na přebytku 111,8 miliard korun.

Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA:

Po březnu, který přinesl výrazný pokles vkladů domácností, pravděpodobně jako reakce uzavření poboček Sberbank, se situace v dubnu otočila a vklady výrazně stouply. Na straně úvěrů začala platit přísnější pravidla ČNB pro posuzování příjmů uchazečů o hypotéky, a hypoteční trh bude v následujících měsících spolu s pokračujícím růstem sazeb ještě dále tlumit. Výsledkem je po dlouhé době pokles celkového objemu čerpání úvěrů domácnostmi.

Souhrnné statistiky neposkytují plastický pohled na realitu jednotlivých domácností a firem, které reagují na vývoj často odlišně, podle jejich konkrétní situace. Jsou domácnosti, které zvedají opět míru úspor, inflaci navzdory, a omezující spotřebu, aniž by k tomu byly nuceny finančními důvody. Jiné by spotřebovávaly, kdyby bylo z čeho (asi třetina domácností je podle průzkumů společnosti PAQ Research prakticky bez finančních rezerv). A ještě jiný možný vzorec chování je snaha utratit peníze dříve, než pozbydou hodnoty, případně je proti znehodnocení zajistit. Výsledné saldo je však takové, že vklady domácností jako celku rostou, zatímco živnostníků úložky i půjčky klesají.

Firmy až na výjimky nemají silné důvody k investicím, vyčkávají a snaží se zajistit tvorbou finančního polštáře, pokud jim to jejich provozní výkonnost dovoluje. Česká podniková sféra je známá svou opatrností, což se projevuje i v tom, že jako celek by byla schopná vyrovnat všechny své závazky vůči bankovním věřitelům a ještě by jí téměř 120 miliard na vkladových účtech zůstalo. Tenhle dříve nevídaný fenomén nastal až v průběhu pandemie, v červenci 2020. 

Vývoj úvěrů a vkladů (v mil. Kč)

 Zdroj: ČNB (ARAD), vklady a úvěry rezidentů dle sektorového hlediska (Kč + cizí měna)

Hypotéky mají historicky nejnižší procento selhání. Zatím.

Dosud platí to, co zmiňujeme již dlouho: podíly nevýkonných úvěrů, jak u firemních půjček, tak v případě úvěrů obyvatelstvu, v Česku patří mezi nejnižší v Evropě. Podíl úvěrů, nepříznivě poznamenaných finančním stresem podnikové sféry a domácností v České republice, i v dubnu klesal, je to však zpráva z minulosti. Statistiky o nevýkonných úvěrech zachycují dlužníky, kteří měli potíže se splácením závazků nejméně tři měsíce před tím.

Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA:

Vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a víme, že vzhledem k souběhu řady nepříznivých faktorů bude v nadcházejících měsících stoupat, s příslušným zpožděním, jak se promítnou potíže se splácením do klasifikace. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak u firem jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí.

Podíl firemních nevýkonných úvěrů v  dubnu klesl  na 3,65 %. To je hluboko pod hladinou 8,2 %, na níž byl na konci roku 2011, natož pak 17,67 % v lednu před dvaceti lety. Češi tradičně velmi dbají na vzorné splácení hypoték. Podíl nevýkonných hypotečních úvěrů pokračoval v prolamování mnohaletých minim a v dubnu ještě vylepšil historický rekord, když klesl na 0,66 %.

Vývoj nevýkonných úvěrů