České sazby se možná blíží k vrcholu

Na jedné straně je pravda, že růst českého reálného HDP dosáhl v prvním kvartále na 4,6 % meziročně, což výrazně předčilo tržní očekávání. Nicméně aktuální ekonomický vývoj značně pociťuje negativní dopady války a proto se Česká národní banka bude muset zamyslet, jak moc chce být dále v úrokovém navyšování agresivní. Z tohoto důvodu začínají převládat názory, že v červnu budeme svědky růstu sazeb pouze již o 0,25 %.

Nicméně jsou zde i argumenty pro zachování přijatelného růstu sazeb, a to kvůli vývoji středoevropských měn. Ty naposled více oslabily v reakci na zprávu, že ruský Gazprom zastavuje dodávky plynu do Polska. Logicky tak citelný pokles zaznamenal především polský zlotý. Tomu odpovídá i zhoršující se nálada spotřebitelů, která je v některých ekonomikách níže než v předkrizové době. Nejistota ohledně vyšších cen pak právě stoupá s geografickou blízkostí konfliktu na Ukrajině a mírou závislosti zemí na produktech a surovinových dodávkách z Ukrajiny a Ruské federace, což se jasně týká východní Evropy. Navyšování sazeb tak může lokální měny podpořit v atraktivitě a podpořit jejich posilování. Na druhou stranu rychlé zvyšování sazeb na vysoké úrovně může nežádoucím způsobem tlumit domácí ekonomiky.

Ve vyspělých ekonomikách sazby porostou

První kvartál letošního roku ale přináší překvapení v podobě neočekávatelného poklesu amerického HDP. Ekonomika klesla o 1,4 %. Dané číslo nám ale reprezentuje mezikvartální vývoj založený na roční bázi. Za poklesem stál především zahraniční obchod kvůli silnému nárůstu dovozu či slabší vládní výdaje. Spotřeba domácností navzdory horším číslům vystupuje spíše jako tahoun domácí ekonomiky. Daný vývoj nic nemění na sílící jestřábí rétorice americké centrální banky Fedu.

K němu se postupně přidává i evropská centrální banka ECB. Možná již v červenci uvidíme ukončení čistých nákupů aktiv (program APP). ECB rovněž upouští od rétoriky přechodnosti inflačních tlaků a zvažuje zvýšení úrokových sazeb, které jsou již více než sedm let beze změny. To se bude dít v prostředí, kdy válečný konflikt

^REKLAMA

přispěl k již tak napjaté situaci s nedostatkem materiálů a komponent. Aktuální výhled pro růst v eurozóně se pro rok 2022 oproti únoru snížil o 1,1 %, zatímco očekávaná inflace se zvýšila o 2,6 %.

 Asie si jde vlastní cestou

Čínská ekonomika v prvním čtvrtletí 2022 překonala tržní očekávání, když meziročně vyrostla o 4,8 %. Na vývoji se velice kladně podílela spotřeba. Její růst však zrcadlí především pozitivní vývoj z ledna a února. Naopak v březnu již došlo k výraznému poklesu, což bylo způsobeno zavedením opětovných přísných karanténních opatření v reakci na rychlé šíření koronavirové infekce. Ekonomické riziko představuje i velké množství soukromého dluhu nakumulované během pandemie, a to zejména u podniků a nízkopříjmových domácností. Na to bude nejspíše reagovat mírnější měnová politika.

Zatímco většina světových centrálních bank se vydává cestou ukončení expanzivní měnové politiky, v Japonsku k výrazným změnám nedochází. Naopak Bank of Japan oznámila, že bude ještě více aktivní na dluhopisovém trhu. Japonské úrokové sazby zůstávají beze změny poblíž nuly. Na této úrovní se pohybuje i cíl desetiletého státního dluhopisu. Rozevírající se úrokové diferenciály oslabily japonský jen na nejnižší hodnotu za dvě dekády. Propad vůči dolaru o více než 11 % řadí japonský jen s odstupem na čelo měn s nejhorší výkonností od začátku roku. Spotřebitelská inflace se v březnu vyšplhala na nejvyšší hodnotu od října 2018, nadále si však při 1,2 % zachovává citelně mírnější dynamiku, než známe z našeho prostředí a jiných ekonomik.