01. 03. 2024
Český HDP nepotěšil, ale jeví známky oživení
Zpřesněný odhad výkonu české ekonomiky v posledním čtvrtletí loňského roku potvrdil dříve udávaný výsledek, tedy mezičtvrtletní růst o 0,2 %, který odpovídá meziročnímu poklesu o 0,2 %. Za celý rok 2023 tak tuzemský hrubý domácí produkt klesl o 0,4 %. Česká ekonomika tak i nadále zaostává za svým před-pandemickým výkonem, když HDP zůstává o 1,4 % nižší než v posledním kvartále roku 2019.
Z pohledu jednotlivých sektorů mezičtvrtletně největší růst hrubé přidané hodnoty hlásí zpracovatelský průmysl (3,0 %), přičemž průmyslcelkově narostl o 1,7 %, činnosti v oblasti nemovitostí (1,9 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (0,9 %). Naopak nedařilo se ve stavebnictví (-2,5 %), ostatních činnostech (-2,0 %) zemědělství či informačních a komunikačních činnostech (shodně +0,2 %). Meziročně se dařilo v informačních a komunikačních činnostech (4,0 %), zemědělství (3,4 %) a činnostech v oblasti nemovitostí (1,6 %), pokles naopak hlásí peněžnictví a pojišťovnictví (-1,8 %), obchod, pohostinství a doprava (-1,8 %) či stavebnictví (-0,4 %).
Za celý rok 2023 hrubá přidaná hodnota narostla nejvíce v informačních a komunikačních činnostech (6,2 %), činnostech v oblasti nemovitostí (1,1 %), veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (1,1 %) a v ostatních činnostech (1,1 %). Poklesla naopak v peněžnictví a pojišťovnictví (-2,0 %), obchodu, pohostinství a dopravě (-1,8 %) či ve stavebnictví (-1,2 %).
Z výdajového hlediska snižovala HDP v roce 2023 nejvíce změna stavu zásob (příspěvek -3,1 procentního bodu) a spotřeba domácností(-1,2pb), pomáhala naopak zahraniční poptávka (2,2pb), tvorba hrubého fixního kapitálu (1,1pb) či spotřeba vládních institucí (0,6pb).
Česká ekonomika nezakončila loňský rok v právě hvězdné kondici, ovšem vykazovala již známky opatrného oživování. Hlavním důvodem, proč i nadále zaostává za před-pandemickou úrovní, zůstává slabá spotřeba domácností, které k tehdejšímu objemu schází dramatických 8,3 procenta. Projevil se ovšem již i útlum výrobní aktivity, který dokumentuje výrazný pokles stavu zásob. Právě spotřeba domácností ovšem již zřejmě dosáhla svého dna a v nadcházejícím období by měla převzít roli tahouna ekonomiky. Nadějně v tomto ohledu vypadá již pozorované mezičtvrtletní zvýšení o 0,5 procenta, které bylo podle nás první vlaštovkou obnovené ochoty domácností utrácet. Vzhledem k uklidňování spotřebitelské inflace, nadále mizivé nezaměstnanosti, předpokládanému růstu reálných příjmů a zlepšujícímu se ekonomickému sentimentu očekáváme, že spotřeba domácností poroste v průběhu celého roku 2024. Naopak v útlumu zůstane minimálně po celé první pololetí výrobní sektor. V souhrnu by ovšem měly převážit pozitivní faktory a očekáváme růst ekonomiky kolem 1 procenta. Návrat na před-pandemickou úroveň by tak mohl nastat ve třetím či čtvrtém kvartále.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
