„Jiří Paroubek několikrát prohlásil, že si z dluhu hlavu nedělá. Den před volbami, kdy byl hodně v ráži, dokonce řekl, že dluhy se splácet ani nemusejí,“ připomíná PETR FISCHER v týdeníku Respekt.
V zápětí premiér své tvrzení poopravil názorem, že stát splácí jen úroky. Jako příklad uvedl Německo, které má mnohem větší zadlužení, a nikdo se kvůli tomu nehroutí. Ostatně Belgie nebo Itálie mají větší státní dluh, než je bohatství, které ročně vytvoří.
Výše státního dluhu ani tempo jeho růstu zatím skutečně Česko nijak neohrožuje. To bychom nebyli dlužníkem, jehož serióznosti si ratingové agentury dnes poměrně cení. Jinými slovy: světoví finančníci věří, že umíme své dluhy splácet a že to dokážeme i v nejbližší budoucnosti.
Česká republika stále patří k nejméně zadluženým evropským zemím, ale to ještě neznamená, že zadluženost je právě tím ukazatelem, který je třeba rychle dohnat. Obrovský dluh sám o sobě není puncem vyspělosti.
Rozhodující přece je, k čemu se vypůjčené peníze používají a jak jsme schopni je splácet, což je argument, který bohužel nikdo z českých mediálních ekonomů v diskusích o dluhu nepoužívá.
REKLAMA
Problém je v tom, že velká část půjčených vládních peněz zatím mířila na investice, které jsou přinejmenším pochybné: nadbytečné a neadresné sociální dávky, obří nákupy vojenské techniky, nekonečné sypání peněz do děr zdravotnického systému, které se nikdo neobtěžoval zacelit.
I pro domácnosti platí, že o kvalitě jejich zadlužení nejlépe svědčí užití půjčených peněz. Roste-li zejména objem hypoték, je to obecně dobré znamení, že se lidé rozhodují spíše zodpovědně.
